Volný čas ve středověku
Jean Verdon
Kniha představuje první pokus o zachycení dosud téměř neprobádaného území „volného času“ ve středověké Evropě. Postupně se seznamujeme s členěním času života středověkého člověka v běhu liturgického roku i roku práce, se slavnostmi, jež byly tím, co dodávalo životu prostých i vznešených barvu a chuť. Lidové slavnosti a především tanec, neustále odsuzovaný jako hříšný, lov a rituály jej provázející, turnaje s jejich okázalostí, pouliční divadelní představení, hazardní hry, intimní zákoutí lázní nebo čtvrtí lehkých holek ani četba, zábava povýtce intelektuální – nic z toho neuniká autorově pozornosti. Bohaté doklady z dobové literatury, od jejích vrcholů (Villon, Deschamps, Rabelais, Guillaume de Lorris) až po díla anonymní, dodávají knize poutavost a spád.... celý text
Literatura naučná Historie
Vydáno: 2003 , VyšehradOriginální název:
Les loisirs au Moyen Age
více info...
Přidat komentář
Kniha ma veľmi sklamala. Autor len reprodukoval a parafrázoval informácie, ktoré získal z historických prameňov. Jednu hviezdičku dávam len preto, že aj napriek tomu, že ma kniha vôbec neupútala, dozvedela som nejaké zaujímavé informácie.
Kniha snad neurazí, ale ani nijak neoslní. V zásadě se jedná o pouhé a prosté "převyprávění" informací z dochovaných pramenů. Navíc bohužel z čistě francouzského prostředí. Něco na způsob seminární práce, kterou se autorovi podařilo roztáhnout na celou knížku. Především díky hromadě citací.
Asi nejnudnější kniha, kterou jsem o středověku četl; přitom tak lákavé a zajímavé téma z dějin každodennosti. Ani tak nepřekvapí, že se věnuje především Francii (a měla by se jmenovat spíše Volný čas ve středověku v Burgundsku a Henegavsku), tak prostě francouzští historici píšou a vnímají svět. Ale že jde v podstatě jen o citaci a vypsání několika pramenů a autorů, to byl pozornost dost ubíjející postup. Asi jako když učitelka ve škole vyjmenuje seznam autorů a děl a u nejvýznamnějšího odvypráví i děj. Kniha reflektuje pouze písemné prameny, což je zrovna v tomto případě škoda. Poznatky z ikonografie či archeologie by myslím dokázaly obraz volného času ve středověku doplnit.