Z pamětí císařova antikváře
Hana Parkánová-Whitton
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/298533/bmid_z-pameti-cisarova-antikvare-Qpx-298533.jpg
4
26
26
Barvitý děj tohoto historického románu se odehrává na pražském dvoře císaře Rudolfa II. na přelomu 16. a 17. stol. Když Lorenzo de Strada, synovec antikváře Jacopa de Strady, obdrží od strýce pozvání do Prahy, neváhá ani na okamžik a vydá se na cestu. Pražský dvůr císaře Rudolfa II. už dávno proslul po celé Evropě, a to zejména vědami, povětšině okultními, a bohatými uměleckými sbírkami, které spravuje právě Lorenzův strýc. Lorenzo se však brzy seznámí i s odvrácenou stránkou rušné metropole a dvorskými intrikami, a netrvá dlouho, než se ocitne v nebezpečí...... celý text
Přidat komentář
U Hany Whitton oceňuji dvě věci. Píše dobře, takže pokud člověk hledá oddychovku z historické doby, jsou její knihy dobrá volba. Za druhé, otevřeně přiznává, že historické kulisy jsou pro ní jenom kulisy a pokud potřebuje v zájmu příběhu změnit chronologii událostí klidně nějakou o pár let posune. Ale nikdy ne tak brutálně, jako jistý rádoby historik oblíbený pro své detektivky z počátků přemyslovského království, pro kterého sto let sem nebo tam roli nehraje. Hana Whitton navíc na závěr svých knih přikládá kapitolu, ve které případné manipulace s historií uvádí na pravou míru a přiznává vlastní fabulace. V tomto případě to, pravda, trochu pomotala i v této kapitole, když ztotožnila Voynichův rukopis s Enochiánským systémem (pro zájemce o podrobnější informace https://ivamaresova.cz/ophania/), ale to nic nemění na tom, že jsem s touto knihou strávil vcelku příjemné dva dny.
Román postrádá napětí i humor. Děj je bez jiskry, stejně jako většina ustaraných postav, které v něm vystupují, intrikánů i samotný hlavní hrdina, jehož osud velký zájem nevzbuzuje. Ke kostrbatosti textu nemalou měrou přispívají poučující popisy dobových reálií.
Knihy od Hany Whitton já miluju už jak její příběhy z Anglii, kam se odstěhovala za manželem tak i její historické romány, které umí podat opravdu skvěle. Stejně tak to bylo u tohoto románu o rodině di Strada z Itálie, která pobývala v Praze za vlády Rudolfa II.
"Často se mylně domníváme, že nám na některé věci zbývá spousta času, abychom se s pozdní lítostí přesvědčili o opaku." (s. 25-6)
Příběh, který jsem přečetla za dva dny a přitom nemohu říci, že bych z něho byla kdo ví jak nadšená. Prvních pár desítek stran slibovalo zajímavé dobrodružství italského mladíka Lorenza, který se vydává na přání svého příbuzného do českého království ke dvoru Rudolfa II.
Název je tak trochu zavádějící a dej knihy rozhodně není ucelený. Že začátku je příběh vyprávěn z pohledů Lorenzova života, ale později se přidávají i myšlenkové světy ostatních postav. Mnoho krátkých kapitol mi zde přišlo zbytečných. Je škoda, že si autorka nedala více práce se zápletkami v ději a celou dobu jen tak klouzala po povrchu téhle krásné historické éry.
Parádní. Nic jsem neočekávala. A přišel dobový průstřel pražskou historií za doby císaře Rudolfa. Před očima mi zároveň běžel film s Janem Werichem a měla jsem vícerozměrný zážitek. Skvělý nenásilný poznatek naší matičky země, známých osobností a oprášení školních znalostí.
Dramatické osudy naivního Lorenza, který si zajel o Prahy pro zkušenosti. Všechno je trochu jinak. Poctivý jinoch se dostává do prostředí, kterému nerozumí. Z toho pocházejí jeho nesnáze. Rudolf II. je zde ztvárněn tak, jak si ho pamatuji z filmu s Werichem: mrzutý, osamělý monarcha, kterého obtěžují světské záležitosti. Kateřina, jeho milenka, vzbuzuje soucit. Protože vím, jaký byl výlupek jejich syn, jen jsem očekávala, kdo se stane jeho obětí. To mi trochu kazilo čtení, protože jsem to tušila. Taky jo. Knížka se mi četla navýsost dobře.
Nebylo to úplně špatné jen nudné a předvídatelné. Navíc jsem měl potřebu kontrolovat historické údaje, což není úplně dobré pro historický román.
Průměrná kniha, některé dějové linky mi přišly nedotažené - odchod Anny Marie do Židovského města, předání knihy Lorenzovi... nebo je to záměrně a pokračování bude v příštím díle?
Tak tohle se vážně povedlo, kniha mě nadchla, přestože historický žánr moc často nevyhledávám a četla se téměř sama. Příběh byl poutavý, přinesl mi dost zajímavých poznatků o Rudolfu II. a o tehdejším způsobu života. Určitě všem vřele doporučuji a už teď se nemůžu dočkat, až si přečtu další z autorčiných knih.
Štítky knihy
16. století 17. století Rudolf II. Habsburský, 1552–1612 historické romány
Autorovy další knížky
| 2007 |  Anna Česká: Dcera Karla IV. na anglickém trůnu |
| 2009 |  Eliška Přemyslovna |
| 2006 | Zimní královna |
| 2011 | Anna Falcká |
| 2021 | Adam ze Zbraslavi a případ královského levobočka |
Historické romány raději čtu než příběhy z Anglie. Tato knížka se mi dobře četla. Od začátku jsem věděla, že je to historická pohádka a tak jsem nad dějem nijak složitě nemusela přemýšlet.