braunerova
komentáře u knih
Kořist a žold 1396
Jaroslav Ráček
Cena knihy byla tak nízká, že jsem si bohužel koupil oba díly. Autor pokračuje ve vytváření alternativní historie, i když od roku 1396 se už jméno Jana Sokola z Lamberka začíná objevovat v dochovaných písemnostech. V doslovu autor neuvádí, z jakých historických faktů vycházel, zřejmě aby nemusel napsat, že celý děj knihy je jeho literární fantazie. V roce 1396 totiž Jan Sokol v jižních Čechách pokračoval v záškodnické válce proti Rožmberkům a na Moravě spolu se starším a mladším Vokem z Heraltic a se svými lapkovskými družinami drancovali církevní statky brněnské, olomoucké a kroměřížské kapituly, za což byli dáni biskupem Mikulášem z Riesenburka do klatby. Ty 3* jsou za dobrodružný příběh, který se čte dobře.
Kořist a žold 1395
Jaroslav Ráček
Jako dobrodužná oddechová literatura dobré, ale pro mě to bylo zklamání. Hlavní hrdinové jsou historické osobnosti a historický román by měl pokud možno odpovídat realitě. Osudy Jana Sokola a Hynka z Kunštátu, uvedené v románu, jsou ale čistokrevnou autorovou fantazií. Jan Sokol je v knize vylíčen jako čestný a šlechetný pán na hradě Lamberk, veskrze kladná postava. Ve skutečnosti v roce 1395 tento loupeživý rytíř spolu s Hynkem Suchým Čertem a se svými bojovými družinami "pracovali" v jižních Čechách, kde měli v žoldu markraběte Prokopa škodit Jindřichovi z Rožmberka. Prokop jim údajně nařídil "hubit jejich statky a kněze, panoše a sedláky jímat, mučit a šacovat" (Jiří Lysák, Jan Sokol z Lamberka). Základnu měly tyto tlupy na tvrzi Heraltice. V Popravčí knize Rožmberků z roku 1396 o tom na mučidlech vypovídá člen Sokolovi družiny jménem Robě.
Jan Sokol byl významná postava našich dějin a zaslouží si něco lepšího než tyhle pohádky o zlých rytířích Řádu a tajemném pokladu.
Touha světa
Henry Rider Haggard
Moderní báje o putování ovdovělého Odyssea do Egypta za krásnou Helenou Trojskou. Knihu napsal Haggard spolu s Andrew Langem, antropologem, básníkem a překladatelem Homéra. Výsledkem této spolupráce je pokračování Homérovi Odyssei, první kniha od Haggarda, kterou jsem nedočetl. A to přitom tento autor patří k mým nejoblíbenějším. S literárními postavami jsem se nedokázal ztotožnit, chyběl mi haggardovský humor a obyčejného hrdinu nahradil polobůh.
Kniha vyšla i v moderní úpravě pod názvem Odysseus - Poslední boj.
Dervíšské bubny v Súdánu
Richard Arnold Bermann
Úžasný příběh plný vířících bubnů a úryvků z koránu. Rakouský spisovatel a cestovatel Arnold Höllriegel vypráví beletristickou formou o životě derviše Mohammeda Achmeda, Očekávaného Mahdí, který založil islámský stát a vyhlásil svatou válku nevěřícím. Autor přidal i osudy súdánského guvernéra Gordona paši, berlínského derviše Klootze, pátera Oberwaldera, francouzského novináře Oliviera Paina a dalších. Zajímavé bylo líčení politických a náboženských poměrů v Súdánu v 19.století, sužovaného tureckými bašibozuky a arabskými otrokáři. Fantastické byly modlitby a blouznění Mahdího v jeskyni na ostrově Abba na Nilu. Sen spícího nebo zjevení bdělého? Kdož ví.
"Často a dlouho sedávám před zpustošenou hrobkou Mohammeda el Mahdí v Omdurmánu a uvažuji o životě tohoto muže. ... Předsevzal jsem si, že budu tento pohádkový a pravdivý příběh znovu vyprávět se všemi podrobnostmi a bez výmyslů, a pokud to dokáži, k Mahdímu spravedlivě. Dosud vyprávěli jeho příběh pouze jeho nepřátelé. Já ale chci stále myslet na tento zhanobený hrob a na vážnou tvář tohoto modlícího se člověka z africké pouště.
Chartúm, 25.ledna 1929
Kněžka smrti
Samuel Shellabarger
Při vyšetřování záhadné vraždy soudce Froleho se detektiv Norse střetne s vyznavači kultu voodoo. Jeho pevná víra v naší civilizaci a její zákony dostává trhliny, když se setká s mysteriózním světem černé rasy. Autor se také snaží vyrovnat s tehdejším americkým rasizmem.
Attila – Bič Boží
József Lengyel
Kniha začíná příjezdem poselstva císaře Theodosia II. do Attilova hlavního sídla v roce 450 a pak formou krátkých reportáží popisuje tažení Hunů do Galie, bitvu na Katalaunských polích, tažení do Itálie, Attilovu smrt a rozpad hunské říše. Jak je uvedeno v komentářích níže, četba téhle knihy byla ztráta času.
Zajatec pouště
Joseph Delmont
Vilímek vydal v roce 1929 knihu ve dvou variantách, bez obrázků, tu mám já, a s obrázky Zdeňka Buriana, o které píše v komentáři encyklopedie.
Autor při psaní zúročil svoje životní zkušenosti krotitele šelem, cestovatele a lovce zvířat. Hrdina románu Johnny Kilburn je profesionální lovec, který chytá zvířata pro cirkusy a zoologické zahrady. Při honbě za divokým velbloudem v poušti Gobi se dostane do zapomenutého města obývaného Mandjaky. V příběhu hraje významnou roli i jeho věrný kůň Tarpan. Na rozdíl od čtenáře encyklopedie mi dobrodružství přišlo podprůměrné a ke knize se už vracet nebudu.
Rozvrat
Émile Zola
Četba klasiků asi není nic pro mě. Občas mi přišlo, že literární hrdinové plní v románu jen vedlejší roli. Vedle naturalistických obrazů bojiště autor na mnoha stránkách podrobně popisuje trasy armádních přesunů a kdejakou pařížskou ulici, ve které se bojovalo. Kniha je rozdělena do 3 částí; první líčí nekonečné přesuny 106.pluku očima prostých vojáků, druhá bitvu u Sedanu a třetí revoluci v Paříži. V době svého vydání vzbudila kniha velké emoce. Zolovi, který nebyl v armádě a nezapojil se ani do hnutí odporu, vyčítali, že je zbabělec (v roce 1870 mu bylo 30 let). Kniha byla patrioty odsuzována jako příliš defétistická; porážku sice zavinili císař Napoleon III a průměrní maršálové, ale v armádě bylo i plno výborných velitelů, které Zola schválně opomenul. Kupodivu protestovali i Němci, kteří se chovali k civilistům mnohem lépe než Francouzi v Německu během napoleonských válek, což dokazuje Zolova poznámka o pouhých 2 znásilněných ženách v okupovaném Sedanu.
Karel Marx o bonapartismu trefně napsal: Dějiny se obvykle opakují dvakrát: nejdříve jako drama a později jako komedie.
Stín modrého býka
Leonard Medek
Fantasy knihy normálně nečtu, ale zde jsem udělal vyjímku a nelituji. Víru v božské bytosti a temné síly, zaříkávání a věštby, to osobně ani za fantasy nepovažuji, pro tehdejší lidi to byla součást jejich světa, stejně jako je součástí našeho světa posvátná víra v green deal, 58 pohlaví a korektní úpravy dějin. Z hlediska výkladu historie odvedli autoři olbřímí práci. Popravdě, vlastní příběh mě moc nezaujal, ale potěšila mě mapa barbarika, do které jsem průběžně nahlížel, latinské zeměpisné názvy a citáty, výborný byl i Dodatek, k tomu všemu se budu určitě ještě vracet. Seznam použité literatury na 3 strany mluví za vše. Vše ostatní už je řečené v komentářích níže.
Stezka samurajů
Lev Jefimovič Rubinštein
Román o vojácích a důstojnících samurajské roty Chimedzijského pěšího pluku. Jednotlivé kapitoly na sebe navazují jen volně. Většina příběhů je o bojích proti chunguzům a partyzánům za čínsko-japonské války o Mandžusko, některé kapitoly jsou z Japonska nebo je vypráví anglický dopisovatel Mac-Kenna. Po slibném začátku převážila komunistická propaganda; prostí japonští vojáci už nechtějí bojovat, přejímají revoluční myšlenky a obracejí se proti svým velitelům. Věnuji do knihobudky.
Zbrocená kopí
Arturo Uslar Pietri
Válečný román zobrazující venezuelskou válku za nezávislost v její syrové realitě, ve které neexistují žádní vítězové, pouze poražení a mrtví. Zbrocená kopí je pekelná legie, armáda divokých jezdců roajalistického generála José Bovese. Fernando Fonta je bohatý statkář, liberál, idealista a zanícený bojovník proti kolonialismu, a také zbabělec, který nechá za sebe bojovat jiné. Ostatně i dnes je u nás těchto gaučových bojovníku za svobodu plno. Jeho naprostým opakem je jeho otrok Presentacion Campos, brutální macho stvořený pro válku, který vzbouří Fontovi otroky a přidá se s nimi ke generálu Bovesovi, neboť tam mu kyne větší kořista a sláva.
"Když venezuelská země byla jenom neproniknutelným pralesem a vyprahlou rovinou, začali razit cestu člověku encomendoři. Byli tvrdí, krutí, drsní a chtiví zlata, ale přesto jakoby osvícení jakýmsi božským posláním ... Postavili šibenici, založili město a začali s netečnými Indiány překopávat panenskou zemi, aby hledali zlato nebo aby jí oseli."
Historie válek: Od roku 3000 před Kristem až po současnost
David G. Chandler
Základ knihy tvoří časové osy, které jsou doplněné medailonky velitelů a mapkami významných bitev. Na jedné dvoustranně bývá znázorněno jedno století, v případě starověku i 500 let. Významné konflikty mívají svoje dvoustrany, například koloniální války, napoleonské války, americká občanská válka nebo 1WW a 2WW. Časové osy jsou horizontální, vertikálně jsou uvedeny státní útvary z celého světa. Na osách jsou drobným písmem uvedené bitvy a války. Ty jsou ještě v abecedním a chronologickém rejstříku.
Knihu mám několik let a zatím jsem neměl potřebu v ní něco hledat, proto ani nehodnotím.
Z tajemné Indie (Pan Issacs)
Francis Marion Crawford
Američan Pavel Griggs pracuje v Indii pro jakési angloindické noviny coby redaktor. V roce 1879 je poslán do Simly, kde se setká s tajemným a velmi bohatým obchodníkem panem Isaacksem. Oba muži se spřátelí a Griggs začne pro pana Isaacse vykonávat různé služby. Množství stran je pouhá společenská konverzace bez jakéhokoli příběhu.
Říše musí zemřít
Michail Zygar
Fantastické čtení, jak píše níže icewind, takhle podanou historii jsem ještě nečetl. Je velký rozdíl číst historikem zpracovaná fakta anebo vzpomínky z deníků a dopisů skutečných lidí. Události, tak jak je viděli členové carské rodiny, politici, revolucionáři, podnikatelé, umělci a anarchisti. O mnoha z nich jsem slyšel poprvé, třeba o tragickém osudu "svaté princezny" Elly, jedné z nejkrásnějších žen Evropy, nebo o policejním reformátorovi Sergeji Zubatovovi. Až depresivně na mě působily neschopnost a výmluvy cara Mikuláše nebo hysterické záchvaty hloupé bigotní carevny ovládané Rasputinem.
K takto pojatým událostem bude mít historik mnoho výhrad. Zdaleka ne vždy jsou k dispozici nějaké písemné materiály, záleží na selektivním výběru autora a také lidé mají sklon sdělovat jen tu svojí jedinou pravdu. Ale jak píše autor v předmluvě, takto to Rusové vnímali a proto musela Říše zemřít.
"Svou Atlantidu potopili všichni společně, ale každý z nich se domnívá, že vinen rozhodně není on, ale ti ostatní."
Dva obrazy ze života starořímského
František Klement
Povídka Gladiator je věnovaná císaři Titovi Vespasiánovi a jeho životní lásce princezně Bereniké. Autor velmi podrobně popisuje první gladiátorské hry v římském Koloseu po jeho dokončení v roce 80 n.l.
Povídka Domitian zachycuje poslední měsíc vlády císaře Flavia Domitiana v roce 96 n.l., především kruté pronásledování křesťanů a jeho smrt.
Krev na moři
Josef František Karas
Slušná oddechovka. Děj dobrodružného románu se odehrává ve Slovinsku na panství starobylého rodu Rožaců, v benátské Republice svatého Marka, na vlnách Středozemního moře mezi podloudníky a piráty, v Africe mezi divokými Berbery a na Maltě obléhané osmanskou armádou. Výborné bylo dobývání španělského Oranu a Mers El Kébiru Hasanem pašou v roce 1563. Čtení poněkud znesnadňují archaická slova.
"Když císař Karel V. roku 1536 dobyl tvrdě opevněného města Tunisu, deset tisíc křesťanských otroků vyšlo mu vstříc z pobořených bran; padnuvše na kolena, rozplývali se v slzách a hlasitě děkovali svému osvoboditeli. Byl pak pohled na ně tak děsný, že mnozí otvrdlí rytířové křesťanští plakali jako malá děcka spolu s oněmi otroky."
Statečný rod
František Flos
Někde v paměti mám zasutou vzpomínku, že Lovci orchideí byl výborný dobrodružný román. Do kroniky rodu Horynů, sedláků někde na Domažlicku, zapsal autor pět příběhů z různých dob, od husitských válek až po revoluční rok 1848. Statečný rod je ale především vlastenecká četba pro prvorepublikovou mládež, k dočtení jsem se musel hodně nutit. Věnuji do knihobudky.
Ivan Hrozný 1 - Moskevské tažení
Valentin Kostylev
Car Ivan Hrozný byl psychopat a masový vrah, který umlátil holí vlastního syna. Nová bádání sovětské vědy ale ukázala pokrokového vladaře, který bojoval proti feudálům a reakční církvi a ujímal se prostého lidu proti útisku bojarů. Slova z anotace knihy bohužel autor, ověnčený Stalinovou cenou, beze zbytku naplnil. Hlavní hrdinové jsou uprchlí mužici Andrejka a Gerasim, kteří přišli k báťuškovi carovi se stížnostmi na bojary. Ten je za odměnu zařadil do armády a poslal do války s Livonskem, aby osvobodili Estonce a Livonce z německého útlaku. Z mužiků se stali ruští bohatýři, ukázku jejich rozhovorů jsem napsal níže. Kniha poputuje do knihobudky. Naštěstí jsem si koupil jen první díl z trilogie.
"Proč žijí na světě rytíři? Nač jsou?
Rytíři jsou chabí. Jsou profoukaní větrem. Mrav sokolí, chůze vraní. Nafouknou se a prasknou."
Vládci kamenného pásu
Jevgenij Alexandrovič Fedorov
Tulský kovář Nikita Děmidovič Antufjev zbohatl na výrobě zbraní pro ruskou armádu. Roku 1699 získal od cara Petra I rozsáhlé pozemky a právo nakupovat nevolníky na dobývání železné rudy a stavbu první slévárny na Urale. Fascinující příběh rodiny Děmidovových mohl být dobrý román. Na internetu lze o těchto dravých podnikatelích najít spoustu zajímavých informací. Autor ale vyprávění pojal plně v intencích komunistické ideologie. Vývoj postav je nulový. Petr I. je spravedlivý car, který rád chodí mezi své poddané, ale nemá čas pro ně něco udělat. Bojaři jsou hloupí a okrádají stát. Děmidov i jeho syn Akinfij jsou pracovití a schopní podnikatelé, ale zároveň to jsou odporní kapitalisti, pro které musí nevolníci pracovat jako otroci.
Těžko říct, co jsou fakta a co fikce. V doslovu naše národní umělkyně Marie Majerová píše, že autor "nastavuje zrcadlo" tehdejší době, car Petr Veliký je "první bolševik" a Děmidov je "první typ kapitalistického vyssavače".
Rytíř z taverny
Rafael Sabatini
Klasický dobrodružný román. Přece jen je znát, že je to druhý román autora, jeho pozdější díla jsou mnohem lepší. Ale jako oddechovka dobré.