herdekfilek komentáře u knih

U minulé, mnou přečtené sbírky, jsem mohl vycházet z okna, když ona vcházela dveřmi, tato sbírka mi to nedovolila. Okno bylo totiž příliš, snad až zoufale malé. Tudíž jsem se dostal do konfliktu s myšlenkovou stavbou básníka Miroslava Fišmeistera. Játra mírně doleva, žaludek uprostřed. Ledví bůh ví.
Vyjadřím to veršem, protože jsem nejen oportunista, ale také děsně soutěživý člen společnosti.

zavěšen do verše
svět mi zčernal
a tak jsem vzal foťák a fotil
abych zjistil,
zda je ta černota ve mně nebo
jestli ten svět fakt zčernal

To je ale blbá básnička. To je tak, když člověk neuvažuje o jejím uskladnění a razí v psaní básní automatický text.
Kupodivu jsem měl od autora tvrdě žádat tuto sbírku, dostalo by se mi totiž skutečné poezie. Nelámat hole nad zády básníků, jsou barvou. Jsou, jak bych to, smyslem života. Nikoliv smyslem života jednoho ubohého, ale smyslem veškerého, všech ubohých. Abych uvedl v život jeden z krásných příměrů této sbírky - ta hlava je možná ruka!
Je to skutečně tak. Ta hlava je nejspíš opravdu ruka.
Výborné čtivo, které se musí číst v nocích, kdy šrámy o sobě dávají samy vědět. To byl ale obrat...kdy šrámy o sobě dávají samy vědět. Ano, i dnes občas ulehám se slzou v oku při vzpomínce na dívku, která mi řekla - fuj, co to je!!! dej to pryč!!! - šrámy, báječné.
Slova jsou zviřátka, spisovatel se je pokouší zkrotit, domestikovat, zkrávovat je, básník miluje jejich divokost, a proto jim dopřává svobody. Miroslav Fišmeister není cvičitel, ale milovník a za tuto sbírku mu přináleží veškerá úcta jeho vlastní mateřštiny. Plesám kancům jeho slov a obratů.

6 16.12.2013

Nejkrásnější kniha mého života. Kam se na takovou literaturu hrabe Dostojevský i s jeho uraženými a poníženými. Do stoupy s nimi.

6 02.10.2013

Pokusme se na chvíli zapomenout na interpretace upletené z vědeckých pouček o mase a peří. Střípky významů dávají dohromady jeden velký význam, který je určen k pochopení jen hrstce lidí, kteří došli alespoň před dveře jakéhosi osvícení. Proč jakéhosi? Je třeba se vyhnout kategorizaci duchovna. Není buddhistický svět, jen buddhistický pohled na něj. Není ani křesťanský svět, jen křesťanský pohled na něj. Není jedna forma osvícení, je jich stejně jako lidí na světě. Každé osvícení je rovno každé jednotlivé osobnosti. Jakési osvícení vychází z brožur o duchovnu, kde duchovno snaží se autoři brožur vehnat do sféry podnikatelské. Osvícení osobní se napláče do vašich životů nepozváno, zcela pod vaší taktovkou a přesto neukočírovatelné. Smrtí nic nekončí, ale ani nic nezačíná.

6 05.10.2012

A už se taková tvoba netvoří a už se ani nekupuje a už se ani nečte. Genius utlučený rudou bestií stvořil něco neopakovatelného. Absurdní choutky neznající meze. Humor který není humorem, ale výsměchem všednosti, upocené pravověrnosti či třeba rovným nohám. Je jedno do čeho se šílený a přitom tak úchvatný Charms pustil. Pod jeho rukama by rozkvetl vesmír i na skvně od rozmazaného výkalu. Sběratel oblud a jeho Čtyřnohá vrána. Neutuchající potlesk až do ranního kuropění.

6 19.06.2011

Mistr klamné budoucnosti začíná trpět veřejně průjmem. Po hrozivém ochlazování planety nastoluje další z bubáků na výdělek, a to globálního oteplení kus. Je až prazvláštní, že právě tento hubitel logického myšlení dostal za svou kurážnou prolhanost Nobelovu cenu. Stejně jako Obama. Prašť jak uhoď, do teď jsem tu Nobelovku chtěl, ale v takové společnosti bych se musel jen a jen stydět. To radši Pulitzera. I když tam toho zkaženého bude také poschováváno přehršel.

6 18.05.2011

Alex Bellos procestoval celý svět, aby našel pozůstatky vývoje matematiky. Hledal okamžik, kdy se kupecká matematika přelila v umění, ve vědu plnou abstraktna, pravítek a kružítek, kdy se matematika stala nohou na plynu rozjíždějící se evoluce lidstva. Aby se oddal tomu nejkrásnějšímu. Správným výsledkům. Spojení filosofie a matematiky má na svědomí tuto výbornou knihu, která prozrazuje to, proč jsme tím, čím jsme. A potvrzuje fakt, že je to vlastně docela fajn.

5 06.10.2015

Rád se směju, moc rád se směju. Ovšem na to, jak rád se směju, se směju děsně málo, protože většinou není čemu. Ne, nestavím se do pozice pesimistické bubry, která hledá jen to špatné a pak píchá ukazovákem do prostoru a cedí krs zuby - já to říkal, no kdo to říkal, já to říkal - on ten humor je takový, špatně se chytá a člověk, autor, většinou sklouzne spíš do trapnosti, než do humoru. Kupodivu, u komiksu Rudo tomu tak není, tam je ten humor často až hmatatelný. Samozřejmě, je to humor černý, cynický, ošklivý, ale sakra vtipný. Až na jednu výjimku, které se autor ne a ne zbavit a trápí jí čtenáře několik dlouhých stran. Ale zbytek? Do mramoru!

5 27.02.2015

Z pohledu laika je matematik druh člověka, který má prazvláštní choutky, u táboráků se pokouší společnost bavit nerovnicemi a při pohledu na nepřímou úměrnost ho chytá záchvat omladnic. Matematik dle laika nevylučuje, ale odmocňuje, při příjmu potravy samozřejmě umocňuje. Kniha Iana Stewarta jistě nesmírně pobaví a nadchne právě matematiky, je plná vědění, o kterém se příliš neví. A laik? Ten bude jednu polovinu knihy lámat vzteky tužky, protože výsledky budou zcela jiné a ta druhá polovina? Děkuju pěkně.

5 02.05.2014

Trochu jsem se minul s knihou, ona vešla dveřmi, když já padal z okna. Sakra práce s takovým životem.

5 25.06.2013

Problém této a podobných knih je, že už názvem se nehorázně odkopou. Na čtenáře v podstatě čeká jen spoustu zcela logických a jednoduše odvoditelných informací. Ano, je to s námi na hraně a to i 20 let po sepsání této knihy. McDonald je tu, je všude a je stále ještě znakem, standartou naší společnosti. Ne-li o dost víc. Ne-li o dost hůř.
A co jako?
Tématu by stačilo deset stran na sdělení sděleného. Brožurku místo knihy, ať to člověk stihne přečíst než dokouše svůj hamburger.

5 08.10.2011

V některých chvílích mi kniha Dušemrdi přišla jako sepsaná na zakázku. Jako by si nějaký ziskuchtivý nápaditý zjistil prodejnost knihy My děti ze stanice ZOO a zadal obdobu sepsat nějakému literárnímu prostitutovi.
Musím uznat, že se mu to povedlo. Dušemrdi jsou napsáni velmi čtivě a dostatečně odpudivě.
Pokud, jak se tvrdí, sepsala knihu sedmnáctiletá Natascha, tak klobouk dolu, sepsat něco takového, to muselo bolet. Prožít něco takového? To už snad není odjinud, než z pekelné jámy.
Ať tak či tak, kniha to byla vynikající.
Na jednu stranu se feministické lince lidstva nedivím. Vidět všude kolem sebe samé dušemrdy, ryčel bych jako tur s nimi. Ale nejsou jen tací. Pánbu zaplať.

5 28.05.2011

Rozšmelcovaná děťátka, nejlepší výuka abecedy, kterou jsem kdy viděl.
...
G jako Gustík, udušen v koberci,
H jako Hynek, přepaden šílenci.
I jako Ida, na věky pod vodou,
J jako Jenda, vypil louh náhodou.
...
No není tohle nádhera? Nádhera dokreslená krásnými obrázky s rozchechtanou depresí.

Příběh Pochybný host je svou roztomilostí překrásný.
A vůbec, mně se to děsně líbilo.

5 02.03.2011

Putování od ničeho k ničemu. Sexuální touhy bez touhy, ale se spoustou chtění se vystříkat. Láska, která je, ale vlastně to jen předstírá a pak zase je, aby zase předstírala. Snaha o občasné hluboké promluvy, které ve výsledku znějí jako pomluvy. Nelíbilo. Přečteno, zavřeno, zklamáno. Beat generation mně tou svou bezcílností a marností děsně vadí. Proplkat se s tunami drog v žilách k zářnější budoucnosti. Cestopisy na způsob - jel jsem, ožral se, jel, zfetoval se, jel, jel, někoho ojel (na pohlaví nezáleží), jel a nikdy nedojel, tak spis ukončil a v další knize se zase rozjel, tam, kde skejsnul. Báječné čtivo, jen co je pravda. Chápu, že na drogách to musí být zajímavé. Silnice se vine různými dimenzemi, ale člověka ostudně střízlivého to musí nutně nudit. Neudolán, pokračuju v jízdě a jdu si přečíst klasiku ve formě Nahého obědu. Snad se pan cestující sepisující polepší.

5 02.03.2011

Nádherná ukázka zvrhlého fanatismu. Zcela fascinující výpověď ne příliš spokojeného člověka. Konec autorčina dštění síry mi jemně připomněl Klub rváčů od Palahniuka. Palahniuk ovšem psal s nadsázkou, Solanas s pahýlem na kohoutku zbraně. Překladatelčin doslov v knize tomu vlepil trochu smyslu, ale takového z prstu vycucaného. Jeden citát z knihy za všechny : "Jako je úmyslné produkování slepých lidí vysoce amorální, je amorální i produkce citových mrzáků (mužů-pozn. mé osoby)." Slečna Solanas je stvořením hodným ke studiu, proto mé doporučení a maximální hodnocení.

5 19.02.2011

Smutné lásky, rozbouřené lásky, nenaplněné lásky, skrývané lásky, platonické lásky, potlačené lásky. Lásky. Pořád jen ty lásky. Von Saar, voják z povolání, se v této povídkové knize velmi pěkně rozepsal právě o takových láskách. Rozepsal se takovým tím klidným stylem počátku minulého století, kdy lidé měli čas číst, nepotřebovali knihy jen konzumovat. Knihy se četly pro jejich krásu, pro jejich nedpozemskost. Teď už se čtou z valné části jen po vzoru PC hry Sims 1,2,3. Pro získávání vědomostí, pro získávání té trapné schopnosti se vyjadřovat. Ale stejně mám nejradši knihy po kterých má huba zmlkne a oddá se na chvíli nepoznatelné kráse. Smutné lásky od von Saara jsou jejich pěkným exemplářem.

5 24.01.2011

Tady začíná komentář operativce mě, agenta č. 11, umístěného sedací částí na podlahové prkno pokryté kobercem.
Oficiální záznam : Před mnoha teď zakoupil tento operativec strom přehmožděný do podoby kniha s nadpisem Pygmej za jeden Komenský a jeden Anežka česká.
Citát pronesený úžasným přetavovatelem doby, Stalin : Je jedno, že umírají, hlavně že já žiju.
Experiment v průmyslovém odvětví honosícím se visací cedulí s názvem - myšlenkové otlaky na konzumentův mozek.
Operativec Palahniuk vložil tato svá ústa do stránek. Změť souhlásek a samohlásek zdá se tomuto operativci mně, jako vyložený třes bránicí pro operativce Palahniuka. Ale agent Podaný musel při převádění z jejich jazyk na náš prodělat nejeden chuť vytvořit tento smrtící chvat Temná překladatelova únava na operativec Palahniuk krku. Ohryzek, bum-křup, zalézá do dýchací trubice a operativec Palahniuk leží na podlaze bez dalšího přívodu směsi kyslíku a vzácných plynů. Operativec Palahniuk si hrál a tohoto agenta mě, tím někdy až nudil. Na několik příštích teď je tento operativec z takového čtení unaven.
Prosté memorování : rtuť...rypouš...rohypnol...

5 30.11.-0001

Autor je velký obchodník a obchoduje právě s fiktivními fakty. Některé jeho dedukce jsou pozoruhodné. Vyléčit se z rakoviny silou vůle, fakticky neexistující AIDS. Některá fakta jsou ale zajímavá. Dejme tomu třeba, že strom je živá anténa, kdy stačí dotáhnout ke stromu televizi, narvat do zdířky na anténu větev a chytíte i programy z marsu. Zajímavé. Rozhodně míním v brzké době vyzkoušet. Ale kupovat kvůli tomu televizi nechci. Snad mi ji někdo půjčí.

5 30.11.-0001

On to zase dal. První díl mi přišel perfektní. Opravdová jízda, která svištěla děsivým spádem až k apokalyptickému konci. S rozpaky jsem čekal na druhý díl, kdy to s největší pravděpodobností Martin Štefko naboří do zdi trapnosti z opakování. Nenabořil. Naopak, dal tomu trochu nový háv, trochu se vymknul z žánru. A přesto zůstal u té jízdy. Teď i trochu zadumané. Výborně. Jen tak dál.

4 17.05.2019

Další brutální vypalovačka od Martina Štefka. Teď trochu zklidníme hormony a podíváme se na perfektní podmínky pro preppery v postapo zombie světě. A že by došlo ke skutečnému uklidnění? Ani za nic, mrtvých bude jako ve válce o o Stalingrad.

4 12.08.2018

Martin Štefko má vypravěčský talent jako prase!

Je potřeba říkat něco dalšího?

4 19.07.2015