intelektuálka komentáře u knih

Návrat ke starému Římu - perla mé knihovny - téměř 600 stran, u nichž mi jediná nepřipadala zbytečná ...

Postava Petronia - arbitra elegance, linie čistého milostného vztahu mezi Viniciem a Lygií, počátky křesťanství, úpadek starého Říma a postava Nera - opitého mocí, velikášstvím a tichým šílenstvím ...

Myšlenky, vyslovené kdysi dávno nesou poselství do dnešní doby - a současně i kus historie...

Tady bych napsala aspoň za 10 hvězdiček - to je dílo, které mne vždy osloví něčím přínosným... doporučím !

84 17.05.2019

Reálný příběh z drsného prostředí ostravských hutí ....

Cením si snahy autorky přiblížit nám historii tohoto kraje - je to její rodný kraj a kniha se jí podařila - spoustu informací jsem neznala....

A tomu dialektu jsem rozuměla - moraváci k sobě mají blízko ....

Určitě je to bližší těm čtenářům, kteří v kraji žijí ....

79 09.10.2020

Znovu jsem přečetla toto ojedinělé téma - znepokojivé a etické - nebo ne ?

Tady se ve mně přebíjejí dvě stanoviska:

- experimentální medicína
- zásah člověka do přirozených projevů genetiky a přírody

Srovnání kapacity mozku člověka a laboratorní myšky ?
Nevím, jaké stanovisko převažuje ...

A :

" Je lechkí mít přátelé gdyš človjek nechá lidi ať semu smnějou. Kam du budu mít zpoustu přítel..."

Nevidím to jako utopii - je možné, že k tomu experimentální medicína dospěje...

To je téma na hluboké zamyšlení.

Květnové dny vítězství - a já vytáhla tuto knihu mého oblíbeného humanisty a pacifisty - o nesmyslnosti války ...

Mladí náctiletí chlapci - místo poznatků života jsou odveleni na frontu:

" Zřítil se světový názor, kterému nás učili ... my viděli už lazarety a umírání - zatímco oni označovali službu státu jako to největší, my už věděli, že strach před smrtí je silnější....

Dílo stále emotivní a působivé - i když dnešní mladá generace by už válku zřejmě viděla v jiných dimenzích ....

EMR doplatil na svůj protiválečný postoj - jinak by ho Nobelova cena neminula ...

67 08.05.2019

A opět návrat ke klasice - po kolika letech ? Už ani nevím...
Ale musím říci, že léty pro mne nabylo na hodnotě - taková síla lidského ducha ...

" Kamenný zdi a železný dveře mají udržet vevnitř tělo. Ducha zadržet nemůžou. "

Aby Darell unikl týrání a bolesti, naučí svou duši návratu do minulých životů ...

Cestováním v čase se mu podaří ocitnout na tolika místech / i London byl velký cestovatel a dobrodruh/...

"Konfucius : Jestliže jsme tak neznalí života, co můžeme vědět o smrti ? "

Nevíme nic - můžeme se pouze domnívat ...

Nadčasové dílo s originální myšlenkou - a současně obžaloba vězeňského systému...

67 24.01.2019

Knihu jsem obdržela jako dárek - a kdo četl, pochopí, že to se nedá odmítnout ....

A tak jsem se znovu ponořila do příběhu o poezii i tragedii života ....

Velmi krásné jsou pasáže z Indie - daleké a exotické - stavba Tádž Mahál, posvátná řeka Ganga, filozofie Mahátmá Gándího - a co Daniel miloval - mýty o slunečních bozích ...

" Matka Indie. Země prastaré kultury, tajuplná a nevyzpytatelná.
Otec se snažil s touto zemí splynout... matka se snažila ji uchopit ...."

Osudová láska Tomáše a Rachel - přetržená nástupem fašistické mašinérie ....

A opět osudové setkání Daniela s Annou, které mu osvětlí pobyt v Terezíně a morální sílu jeho matky....

A celou knihou se prolínající tichý zvuk slunečních hodin a síla paprsků....a lásky ....

Znovu musím doporučit - a posílám Hance poděkování ....

Karel Kryl je pryč - ale jeho tvorba tu zůstala....

Mezi mé nejoblíbenější patří Nevidomá dívka :

" rukama dotýká se květů a neruší ji motýli ...."

A také :

Nechej ho spát .... " s otvorem ve spánku volání skřivánků neuslyší ...."

Anebo :

Píseň neznámého vojína :

Nejlíp je mi
když kočky na hrobě
v noci se mrouskají
ježto s těmi
co střílej po sobě
vůbec nic nemají....

Kníšku mám nějakou chvíli doma, postupně do ní nahlížím a říkám si :

" Nevěř ostnatému drátu, byť se stokrát
tvářil jako stonek růže ...."

60 07.05.2021

Kytice - další z národních pokladů

Vlastním vydání z roku 1965 s krásnými ilustracemi Jana Zrzavého

A protože o básních je tu dost, napíšu hodnocení a hold Jana Nerudy:

Zlato chtít snad pozlacovat
slunce svící osvěcovat
duhu barvou domalovat
sopku ohněm podpalovat
démantův chtít tvrdost zvýšit
oblakův chtít rychlost spíšit
toť by bylo rozumnější
nežli tvoje pěvče Erbene
písně chtít snad písní opěvovat.

Tahle kniha mi připomněla dětství a prázdniny, trávené na venkově. Voda se nosila od studny, zatápělo se v kachlových kamnech, koupali jsme se v dřevěných neckách a záchod byl na dvoře. K hospodářství patřily zvířata, zahrada a kus pole. To všechno ženy zvládly - byly to udržovatelky ohně a rodu. Jak ráda na to vzpomínám, lidé si byli blíž a pomáhali si.
A tak žije i Anna. Ona je ta silnější, která drží rodinu. A nestěžuje si, vždy vychází z toho, co život dá. Obraz tehdejší vesnice je věrohodný a vyvolává ve mně vzpomínky. Doporučím!
A až budu přemýšlet o pomíjivosti času, ráda se ke knize vrátím.

59 30.09.2017

Tři etapy v životě : dětství, dospívání, dospělost ....a 3 postavy, které jsou nosné ....

" Bolestně vrůstá do dějin a dějiny se vpisují do ní ...."

Zuzano Liebeskindová - já vím, maminka tě učila zvládat bolest dýcháním ....
Ale - dá se opravdu všechno rozdýchat ?

Silné, úsporné, kruté - hodné nominace ....

Zvažovala jsem 5 hvězdiček - ovšem nedávno jsem naslouchala zvuku slunečních hodin,
a ty jsou mi o hvězdu blíž ....

57 26.11.2020

Jedna z nejtěžších knih, které jsem četla - a určitě není na jedno přečtení...

Tolik směrů, které tu autor rozvíjí je třeba chápat v dobových souvislostech, tedy dostudovat si další údaje ...

Hlavní otázka je dobro a zlo v člověku - a odpovědnost za své činy ...

Jaké právo má ďábel k vykonání trestu ?
A je láska opravdu tak silná, aby zlomila zlo ?

V závěru se autor snaží uniknout - ve víře, že bude omilostněn - ovšem z jeho životopisu vyplývá, že byl těžce nemocen a pod vlivem opiátů.

Nevím, jak to uzavřít - po dalším čtení zřejmě mohu mít jiný názor.

57 02.04.2019

" Výstražný hlas proti hrůze, která se jmenuje válka "

Takhle bych definovala tuto knihu, kterou jsem četla kdysi v dětství, a jako dítě jsem ještě nechápala..

Vyprávění malé dívenky, která žije v německé rodině - ale v záblescích mysli si vzpomíná, že ona patří někam jinam...

Pohled dítěte na dopady války je smutný, i když zde má šťastný konec.

57 17.01.2019

Tak jsem se konečně dostala k dílu tohoto autora, které čtu poprvé...

Toto téma nepatří mezi moje oblíbené žánry, ale vzhledem k nesporným spisovatelovým kvalitám psaní mne toto zpracování zaujalo ...

Postkatastrofická vize společenství těch, kteří přežili atomový výbuch je zpracována tak, že se začíná znovu, od nuly...a nejdůležitější je boj o život...

Postava Emanuela - majitele hradu Malevil - postupuje podle základních životních potřeb člověka - soběstačnost, obrana společenství a zachování rodu...

Líbí se mi jeho myšlenka semknutí přeživších bez vyvolávání konfliktů, myšlenka neoosobního vlastnictví...vše je tu pro všechny ...

Vzhledem k tomu, kolik roků tato kniha počítá od vzniku je téma nadčasové...
Nevidím to jako sci-fi - ale možnou světovou alternativu.

57 06.01.2019

Opět o životě jedné židovské rodiny, kterou nástup fašismu rozdělil a roztrhal na kusy.
Kniha má 3 části - v první se malá Mira stává sirotkem a je odkázána na péči své tety Hany. Ve druhé části sledujeme obsazení československa německou armádou a odsun Židů do koncentračních táborů.
A třetí část je vyprávění Hany, které se podařilo přežít a vrací se do rodného Meziříčí. "Hanička jsem byla kdysi já. A pak jsem se stala žlutou hvězdou, transportním číslem 79, přechodnou obyvatelkou Terezína a nakonec šestimístným číslem v Osvětimi". A tak Hana, která se nemůže vymanit ze světa stínů nakonec nachází smysl dalšího žití a s Mirou získá i novou rodinu.
Takovéto knihy budu vždy doporučovat jako výstrahu. Historie ukazuje, že člověk je nepoučitelný.

57 04.11.2017

Dnes je 17. listopad - tedy výročí naší sametové revoluce ....

A já dočetla tento román Ruty Sepetys o revoluci rumunské, která ale zdaleka nebyla sametová - byla krvavá a nebezpečná ....

Vyprávění mladého studenta Cristiana Florescu mne vrátilo o 33 let zpět ....
a já nezradila, propletla jsem se vzpomínkami na dobu, kdy slovo demokracie, svoboda a spravedlnost v této zemi neexistovaly ....

Díky totalitnímu režimu manželů Ceausescových žila tato země v chodobě a porobě ....
a hlavně nesvobodě ducha .... a jejich odsouzení vojenským soudem kvůli genocidě bylo pouze logickým vyústěním ....

Je-li totalita ráj, potom nepotřebujeme ploty, zdi a izolaci ..... lidé v ráji zůstanou sami ....

Není mi z této knihy pěkně - já sama jsem Rumunskem v 80 letech projížděla a tu bídu mohu potvrdit ....

A Ruta Sepetys opět potvrdila schopnost skvělé vypravěčky na pozadí historie - a já myslím, že bude více pochopitelná mým současníkům....
A znovu ocením množství podkladů, které autorka k této knize nastudovala ....

A samozřejmě doporučím.

56 17.11.2022

Dlouhou dobu jsem měla v hledáčku tuto knihu - co vše dokáže příroda dát člověku ....

Osamělá světluška Kya - a mokřady Severní Karolíny ....

" Oceán zpíval bas a racci soprán .... bažina se stala její matkou ...."

Jak žánrově tuto knihu zařadit ?
Je zde vše, co život přináší - dětství, vztahy, city - ale i nepochopení, předsudky a účtování ....

Když jsem četla životopis autorky - zřejmě zde zúročila své osobní poznatky ....

/ A vzpomněla jsem si na dívku Lyru od Ahern ..../

A na film jsem zvědavá .....

56 05.05.2021

Autorka se mi vepsala do srdce Heřmánkovým údolím ... a ani zde mne nezklamala...

Sestavila příběh o ženách a pro ženy - na podkladě skutečnosti ....

Pokud dítě postrádá lásku , promítne se to v dospělosti ... a na to doplatila Edita.....

Ale postava Irmy, která přes všechny těžkosti dokáže dětem i vnoučatům vytvořit zázemí - ta mi někoho připomněla ....

Ale jako Evaho 73 - i mne napadla myšlenka o mužských postavách ....

Kniha z naší minulosti, které určitě věnujte pozornost.....

56 23.02.2021

Krásná kniha - jak se z šedého vlčka stal Bílý tesák ...

Vlček prožívá krásné dětství s vlčicí Kičou - a tam je základ jeho výchovy - i když je potom vystaven zlému zacházení - vzpomínky zůstávají a on nakonec přece jenom nalezne svého laskavého boha a učí se žít v lidské smečce...

To není pouze kniha o vlcích - je to důkaz, že když zvířeti porozumíte, porozumí i ono vám.. a podle mě je zlé zvíře obrazem svého pána...

Jsem ráda Bílý tesáku, že jsi spoustu let v mé knihovně ...

Na závěr roku jsem se znovu vrátila ke svému oblíbenému autorovi, jeho dílu z poválečné doby - avšak oba hlavní protagonisté jsou válkou zasaženi...

Lillian - je mi čtyřiadvacet, čtyři roky jsem tady nahoře, předtím byla skoro 6 let válka.
Co znám ze života ? Zkázu, útěk z Belgie, slzy, strach, smrt rodičů , hlad ....

Clerfayt - automobilový závodník, každý závod je hazard o život a také ví, co to je žít v zajetí - i když v jiném směru...

Můžeme se divit, že chtějí poznat lásku a lidské štěstí ?
Nad každým z nich visí stín smrti ...

Knihy tohoto autora obsahují poselství života - přes všechno strádání, choroby i smrt mně zde stále zaznívá myšlenka, že život je dar a stojí za to si prožít každý den, každý okamžik ... protože nikdo nevíme, co bude zítra ....

Nemohu jinak než doporučit...
Moje brožované vydání z r. 1974 je již značně opotřebované - ale je to malý klenot.

56 30.12.2018

Co nového tu ještě mohu napsat po tolika komentářích ?

Moje vydání z roku 1962 už nese patinu času - ale jeho obsah je stále aktuální, a jak jsem u autora zvyklá, plný zajímavých myšlenek, dialogů a hlavně : PŘÁTELSTVÍ...

" Jeho hrdinové jsou sympatičtí pijáci, cyničtí melancholici, vyvrženci drcení světskými silami, jsou vetkáni do své rozbouřené společnosti, do doby podminované válkou..."

Tři kamarádi spolu prošli první světovou válkou - jen proto, aby jeden z nich zcela nesmyslně zemřel a druhý přihlížel, jak odchází jeho láska...

Přesto všechno nese dílo myšlenku spravedlnosti, humanismu a nevyvratitelnosti osudu ...

Tento autor mne nemůže zklamat - a zaujímá čestné místo v mé knihovně.