LuckaK.088
komentáře u knih
Dobrý proti severáku
Daniel Glattauer
Vůbec by mě nenapadlo, že by se mi mohla líbit kniha, která je napsaná čistě jako přímá řeč, bez popisu, bez vyprávění. V této duologii ale opravdu naleznete jen a pouze e-mailovou komunikaci. Rovnou upozorňuji, že se jedná o dva díly a po dočtení prvního je nutnost mít po ruce i díl druhý. A musím uznat, že se mi to opravdu líbilo a před autorem smekám, protože tohle určitě nebyla úplně lehká "disciplína".
Mohu doporučit, a navíc se naprosto perfektně hodí na letošní ČV č.12: Kniha, ve které spolu postavy komunikují přes internet
Řbitov zviřátek
Stephen King
Skvělá záležitost, k tomu netřeba nic dodávat, prostě King. Akorát mám obavu, aby mě dnes ve snech nenavštívil Oz veuiký a stuašuivý.
ČV 2024 - Kniha, která naráz splňuje dvě témata loňské výzvy (King + štítek "tajemství")
Eleanor se má vážně skvěle
Gail Honeyman
"ZLATO SE POZNÁ V OHNI, STATEČNÍ LIDÉ V NEŠTĚSTÍ."
Když se dostanete přes pomalý rozjezd, tak pak už nelze knihu odložit. Příběh o osamělosti, podivínství, těžké minulosti a vznikajícím přátelství. Moc povedené a dojemné. Doufám, že autorka vydá i další knihy.
ČV 2024 - Kniha s citátem na začátku. Citát z knihy Osamělé velkoměsto od Olivie Laing, který mě docela nalákal, abych si knihu přečetla.
Mrtvá v knihovně
Agatha Christie
Musím se přiznat, že jsem ostuda, protože tohle byla moje první knížka od Agathy Christie. Přitom mám detektivky moc ráda, ale až nyní jsem vzala do ruky knížku od ikony detektivních příběhů. Jak jsem psala - musím se stydět.
A jak jsem tušila, samozřejmě jsem dělala chybu. Četlo se to skvěle, prostředí anglického venkova 1.pol. 20. století mě bavilo. I když tam bylo dost postav, je to napsáno tak, že se s nimi postupně a nenásilně seznamujete. V hlavě nevzniká chaos z toho, kdo je kdo a není třeba obracet stránky nazpět. Na závěrečné rozuzlení bych nikdy sama nepřišla.
Život po tobě
Jojo Moyes
Už je to docela doba, kdy jsem prosmrkala celé balení kapesníků u prvního dílu. Až jsem úplně zapomněla, jak hezky umí paní Moyesová psát.
Druhý díl sice první nepředčí, kapesníků nebylo třeba, ale i tak se mi to moc líbilo. A už se těším na závěrečný díl.
Purpurové řeky
Jean Christophe Grangé
Chvilku mi trvalo, než jsem se začetla (asi nebyla úplně ideální volba sáhnout po této knize hned po černoušcích A. Christie). Ale zhruba od 80. strany už to jelo a nešlo zastavit. Dvě samostatné linky vyšetřování, které spolu zdánlivě nesouvisí. Mrazivý thriller s překvapivým závěrem. Pokud bude mít někdo stejný problém s rozjezdem, doporučuji vytrvat, stojí to za to.
Na Větrné hůrce
Emily Brontë
Opět klasika, kterou nečtu poprvé (a určitě ani naposled). Netradiční realistický román s výbornou psychologií postav a stále aktuálním tématem (nejsem šťastný já -nepřeji/způsobím neštěstí i ostatním).
Žádná z filmových adaptací (a že jich je požehnaně) nedokázala vystihnout psychologii postav tak, jak jsou vykresleny v knize. A nejvíce jsem zklamaná z těch,které končí uprostřed příběhu a dále nezachycují to stěžejní - jak nenaplněná láska a žal dokáže udělat z člověka krutou, pomstychtivou a nenávistnou osobu.
Za mě 5* a doporučuji k přečtení (ovšem nečekejte sluníčkové čtení, o tom tento román rozhodně není).
Pryskyřice
Ane Riel
Psychologický thriller, který vás vtáhne do čtení hned první větou a těžko se odkládá. Příběh Jense Haardera, jehož svět neutvářely stejné systémy a pravidla jako u většiny ostatních lidí. Člověka, který až příliš miloval svou rodinu a přírodu, a jehož fascinovala pryskyřice, která pro něj v sobě skrývala něco zároveň uzdravujícího, smrtícího i ochranného. A mezi tím vším stojí jeho dcera - tichý, učenlivý a osamocený pozorovatel.
Slušní lidé
J. P. Delaney (p)
Když jsem četla anotaci, myslela jsem si, že kniha bude hlavně o pocitech a rozhodování, zda si děti vyměnit či nevyměnit. Že se z toho vyklube tak skvělý psychothriller jsem ale vůbec nečekala.
Po pocitové stránce se mě kniha velmi dotýkala - zřejmě jako každého rodiče, který by se pokusil do dané situace vžít. Když jsem očekávala dcerku, zrovna u nás rezonovala právě kauza vyměněných děvčátek, která je i v knize zmíněna. Živě si vzpomínám, že manžel dostal jasný rozkaz - po porodu nespustit naše mimčo z očí. Když měla dcera rok a v televizi se k této kauze neustále vraceli, také jsem přemýšlela co bych dělala, kdyby mi někdo po roce řekl, že dcera není biologicky naše. A musím se naprosto ztotožnit s názorem Peteho:
"Rodičovství a genetika nejsou zas tak strašně důležité a s láskou se nedají srovnat. Dítě přece nemiluješ proto, že je to tvoje krev".
Láska je jen slovo
Johannes Mario Simmel
4,5* Silný příběh, který ve mně ještě dva dny po dočtení doznívá. Kniha není jen o zakázané lásce, ale také o tom, jaký vliv mají činy a osudy rodičů na jejich děti.
Ačkoliv je příběh svižný, plynulý, žádné hluché stránky, stejně jsem se přistihla, že knihu odkládám častěji, než je u mne zvykem. Rozhodně to není chyba knihy, ale moje - mého pudu sebezáchovy. Jelikož od prvních stran je jasné, že happyend se konat nebude, intuitivně jsem se bránila dobrat konce. Každopádně doporučuji přečíst, stojí za to.
Škvíra
C. J. Tudor
Jelikož jsem od autorky ještě nic nečetla, tak jsem ani nemohla být zklamaná. Mně se povídky líbily a četly moc dobře. A jelikož jsem z recenzí pochopila, že autorčina knižní tvorba je ještě lepší, tak už se těším, až si od ní přečtu něco dalšího...
Nejvíce se mi líbily první tři povídky a povídka Poslední chod. Také se mi líbilo, že před každou povídkou byl krátký úvod toho, jak povídka vznikla, co autorku k sepsání inspirovalo.
Nech mě lhát
Clare Mackintosh
Tenhle příběh měl vše, co od dobrého thrilleru očekávám - napětí (stránky letěly jedna za druhou), promyšlenou zápletku a rozuzlení, které dává smysl a je uvěřitelné. Za mě velká spokojenost. Autorčin styl psaní mi sedl a líbila se mi i vedlejší linka detektiva Murraye a jeho ženy Sarah.
Hra s ohněm
L. J. Shen
„Jestli nemáš strach, nemáš odvahu.“
Sympatická a nevzdávající se Grace, která je zjizvená na těle, a naproti tomu zdánlivý darebák a rváč West, který je naopak zjizvený na duši. Naprosto výstižný mýtický Fénix jako symbol. Moc hezky se to četlo.
Kateřina Aragonská: Pravá královna
Alison Weir
Zasloužených 5 hvězdiček. Propracovaný historický román, na kterém je vidět, že si autorka opravdu dala velmi záležet. Jediné, co mě mrzí, že i když člověk drží Kateřině i palce u nohou, dějiny bohužel nezvrátí.
Běh o život
Richard Bachman (p)
Trochu netypický King schovaný pod pseudonymem. Musím ale přiznat, že i přes své mouchy (a není se moc čemu divit, když bylo dílko spíchnuto za 72 hodin!), mi tento dystopický thriller zajistil příjemně strávené sváteční odpoledne. Bena Richardse jsem si oblíbila a s napětím očekávala, jak to celé s ním, jeho manželkou, dcerkou a totalitními vládci dopadne. Závěr se podařil.
Ze zvědavosti jsem zkoukla i film a již se nedivím, že mu King na chuť nepřišel. Nejde totiž srovnávat hrušky s jablky. Film měl s knižní předlohou opravdu pramálo společného. Tím nechci hanit film, ten se mi líbil také.
Smrtící nahota
J. D. Robb (p)
Detektivka pro velký holky zasazená do budoucnosti, kdy střelné zbraně jsou sběratelským muzejním kouskem, prostituce se provozuje na základě legálně uděleného povolení, těhotenství a genetické vady jsou regulovány a ve vzduchu létají vznášedla.
Hlavní vyšetřovatelka Eva Dallasová je sympatická, s tajemnou minulostí, na niž se snaží své vzpomínky vytěsnit. V tomto díle hledá sériového vraha prostitutek.
I když jsem od půlky vytušila jádro pudla, tak za mě spokojenost. Kniha měla napětí, romantiku, originalitu a styl psaní mi připomínal Sandru Brown a Lindu Howard, které patří mezi mé oblíbené autorky. Takže s Evou Dallasovou jsem ještě určitě neskončila.
Vzpomínky na něj
Colleen Hoover
Opět kniha, od které se nelze odtrhnout (jako od každé od Colleen). Krásný příběh plný bolesti, smutku, naděje a lásky. U závěrečného epilogu slza ukápla. Doporučuji.
Spolubydlící
Beth O’Leary
Tak tohle byl moc milý, pěkný příběh. Nápad se střídáním v jedné posteli a psaním vzkazů super, originální. Určitě zkouknu i seriál jakmile bude v češtině nebo alespoň s titulky.
Mlčení
Diane Chamberlain
Perfektní. Četla jsem již před lety. Teď jsem si dala opáčko a opět se ujistila, že mi styl psaní autorky velmi vyhovuje.
Za pět let
Rebecca Serle
"Budoucnost je jediná věc, na kterou se můžeš spolehnout, že tě neopustí. Stůj klidně a ona si tě najde."
Příběh ambiciózní ženy, která má svůj svět nalajnovaný, a která přesně ví, kde a jak se vidí za pět let. Ale život nám do našich plánů a jasných vizí velmi často hodí vidle.
Anotace je maličko zavádějící, ale zklamaná jsem nebyla. Vsuvka toho, že se na chvilku ocitne v budoucnosti za pět let, není nijak podstatná a pro samotný příběh důležitá. Kniha není obsáhlá, kapitolky krátké, přečteno za jeden večer.
Obálka je moc povedená a anotace snadno naláká ke čtení. Příběh je ale spíše melancholický a neočekávejte romantiku, kdy spolu hlavní hrdinové ruku v ruce odchází do západu slunce.
Co jsem si odnesla z tohoto románu já je, že je sice fajn mít plány a vidinu toho, čeho bych chtěla dosáhnout a kde skončit, ale je také důležité žít okamžikem a nechat občas převládnout srdce nad rozumem, protože nikdy nevíme, co si pro nás budoucnost přichystá.