TipsyChipsy komentáře u knih

Kniha se zabývá životopisy konfidentek gestapa, ženy které stály tiše v pozadí všeho teroru, donášely a tím posílaly svoje sousedy na smrt. Autoři si dali práci a dohledali mnoho informací o jejich životech, rodinách, původu a kniha má spoustu fotek. Po válce byly donašečky souzeny zvláštními soudy a 67 bylo popraveno. Je to obrovské množství poprav, za jakoby drobné prohřešky, které však přinášely smrt. Je zajímavé, že za první republiky nebyla popravena žádná žena. A od roku 1948 dosud jen 6 dalších žen. Také je zajímavé, že popravené konfidentky byly převážně české národnosti a s nižším vzděláním.

2 02.06.2024

(SPOILER) V této knize jsem našla, co jsem hledala, Prahu v době, kdy v ní ještě žili Němci a Židé čeští a němečtí. Max Brod vzpomíná, analyzuje historii a komentuje spisovatele.
Co mě zaujalo:
Praha, město polemické, které ukládalo svým dětem mnohem složitější hledání uprostřed různorodých národnostních a náboženských okolností. Brod sebe vnímá jako že je Žid, kulturně blízký němectví a přítel češství. Byl přesvědčením sionista, stejně jako Kafka.
Brodovo vyprávění začíná v 19. století, kdy údajně panovala zpočátku mezi Čechy a Němci niterná symbióza, tehdy ještě neměli politické rozpory. Čeští spisovatelé měli německé vzdělání a němečtí spisovatelé opěvovali českou zem a historii. Ve starší generaci německých spisovatelů byli Židé, jako Fritz Mauthner, kteří se bez jakýchkoli pochybností počítali k Němcům a fanaticky si přisvojil jejich bojovný šovinismus. Z německých Židů se stávali za 1. světové války agresivní němečtí patrioti.
K pražskému kruhu:
Max Brod a Felix Weltsch byli od první třídy spolužáci v Panské ulici v piaristické (katolické) škole, měli i hodiny židovského náboženství. Na gymnázium šel Max do Štěpánské a Felix na Staroměstské náměstí, kde byl o rok výš Franz Kafka. Franz, Max i Felix se opět setkali na právech. Nejužší čtyřčlenný kruh doplnil slepý Oskar Baum. Všichni z Pražského kruhu milovali české básníky, všichni plně ovládali češtinu a neznamenala pro ně méně než němčina.
Tehdy se vše točilo kolem těchto německých časopisů: Prager Tagblatt byl liberální, časopis Bohemie byl pro nacionální Němce a časopis Prager Presse provládní, pročeský.
Brod se zamýšlí nad asimilací Židů, která nevyšla ve Španělsku odkud byli vyhnáni koncem 15. století, pak se Židé přimkli k Německu, kde však za nacismu byli krutě vyloučeni z německého světa. Byli zklamáni z nešťastného spojenectví volbou.
Brod navrhuje “lásku na odstup všude tam, kde na sebe prostorově narazí dvě skupiny obyvatel, z nichž každá má svůj charakter (napadá mě: co by řekl Brod na dnešní stav vztahů Židů a Palestinců?)
V roce 1900 žilo v Praze
415 tisíc Čechů + 14 tisíc Židů Čechů
10 tisíc Němců + 11 tisíc Židů Němců
Praha má tradici staleté židovské duchovnosti, byla zde první hebrejská tiskárna, roku 1512. Brodův předek rabi Elias ben Todros Brod napsal komentář ke komentáři talmudu. Praha byla po staletí městem židovských učenců.
Kafka citoval z talmudské antologie: “Stal se mi zázrak, proto chci zařídit něco užitečného pro lidi. … to je Kafkova syntéza realismu se zázrakem, s fantazií, s bohatou a hravou tvořivostí ducha, který neustále pracuje.
Brod se v knize hodně ohrazuje proti mylnému chápání Kafky jako dekadentního zoufalce, slabocha, magického strašidla. Podle Broda Kafka hledal prapůvodní smysl spravedlnosti, a to ne jako roztříštěný, asimilovaný Žid, nýbrž vnitřně ucelený, jenž našel svou vlast. Kafka se chystal k cestě do Palestiny. Byl to sionista.

2 02.06.2024

Román ukazuje psychologické rozpoložení židů za protektorátu v období transportů do gheta. Život byl plný strachu a také ponížení, vylučování ze společnosti, soupisů a zabavování majetku... Díky románu Jiřího Weila si můžeme představit, co prožíval takový člověk, nad čím přemýšlel, jak se mu převrátil život a jak nepochopitelná a bezvýchodná byla jeho situace.

3 01.06.2024

Perfektní kniha o Litomyšli. Sled pohledů na Litomyšl postupuje systematicky, čtvrť po čtvrti, ulice po ulici. Každý záběr je jedinečný a zasloužil si svůj komentář, samé zajímavosti, které se na internetu nenajdou. Komu patřil který dům, jakým povoláním se živil, informace o obyčejném životě a rozkvětu nejhezčího města. Autoři museli pátrat v archivech a dobře znát místopis a historii Litomyšle. Kniha má jen malý náklad, prodává se v Museu, bude brzy rozebraná stejně jako Litomyšlský venkov na starých pohlednicích.

1 26.05.2024

(SPOILER) Napínavé, investigativní pátrání po minulosti vlastního dědečka, Žida ze Lvova. Autor vypátral například ženu, díky němu objevenou, Spravedlivou mezi národy, která zachránila jeho matku. Je neuvěřitelné, co vše zjistil o své rodině. Propojil do velmi čtivého celku osudy dalších dvou židovských právníků, vynálezců pojmů zločin proti lidskosti a genocida. A k tomu osud jednoho německého právníka, zločince. A také jejich příbuzných a potomků. Společným bodem toho všeho je magické město Lvov, ležící na styku dvou imperiálních mocí, polské katolické a ruské pravoslavné, jako kulturní centrum s dědictvím Rakousko-Uherska i židovské kultury. To všechno dohromady tvoří působivou a čtivou knihu.

7 10.05.2024

Tento průvodce by mohl odrazovat původem svého vzniku, propagací socialismu. Ale to jen dodává knize nevýznamnou dobovou stopu. Pro mě to je zdroj mnoha podrobných, kvalitně popsaných reálií. S kapitolami knihy čtenář postupně navštíví všechny kraje, od Berlína, přes Rujánu, Meklenbursko, Durynsko, Sasko, Lužicko. Autoři nevynechali nic zajímavého, typického pro dané končiny. Ať už je to prehistorie, pohanské slovanské hrady, historie, kultura, krásy přírody, významné události a osobnosti. To jsou informace, které jsou nadčasové. Kniha nemá názorné obrázky, nákresy jako moderní bedekry, jen souvislý text a mapku u každé kapitoly. Stejně je úžasná, je z ní cítit láska autorů ke svojí zemi. Tohle se soudruhům z NDR povedlo.

4 09.05.2024

Perfektní, neuvěřitelné, skvěle napsané. Teď je to na MujRozhlas.

5 04.05.2024

Mimořádná, úžasná rodinná sága s perfektně vykreslenou psychologií postav. Hrdinové mají překvapivé osudy, organicky propojené a utvářené. Nečekaně se potkávají i v dalších generacích. Autorka zkoumá nitra všech, popisuje jejich touhy, strachy a je dost napínavé, jak se jejich životy zvrtnou. Jsou jako skuteční, podvědomě jsem s nimi žila po dobu četby. Dějiny 20. století jsou nenásilně v pozadí a dobře zohledněny. Hlavní je však čtivý a napínavý osud jedné rodiny a jí blízkých osob. Autorka tam geniálně vložila magickou osudovost komplikovaných rodinných pout. Je tam tajemné kouzlo, je tam umění. Dovolila bych si to srovnat i s nejúžasnějšími více generačními romány, které jsem četla: Sto roků samoty a Žítkovské bohyně.

8 18.04.2024

Skvěle sestavená kniha, která nastavuje zrcadlo tabuizované a ostudné součásti našich dějin. To, že jsme vyhnali tři miliony lidí z jejich domovů, je smutná pravda, která ještě bude potřeba zapracovat do českého pohledu na vlastní historii. Opuštěná, prokletá krajina, zdevastované domy, zaniklé vesnice, ošuntělé čtvrti měst, kde žili Němci jsou němým, smutným důkazem a důvodem, proč mít špatné svědomí.

5 13.04.2024

(SPOILER) Tento román by se mohl jevit jako sdělení o Sovětském svazu, něco nezajímavého, co dnes už každý z dějepisu zná. Přesto jde o mimořádný klenot, z různých důvodů. Dle obsáhlého doslovu vydání roku 2021 se kniha v průběhu dějin různě vykládala a interpretovala. Nejprve zaujme autentickým sdělením o zážitku z kibucu v Izraeli asi z roku 1923, už zde hlavní hrdinka pochybuje o nezbytnosti vraždění Arabů. Následuje zobrazení sovětské reality všedního dne pohledem Československé ženy, její otřes z nižší životní úrovně. Ve 30. letech odcházelo do Sovětského svazu mnoho komunistů z Německa a celé Evropy. Weil popisuje nadšení pro věc, oddané budování, víru ve správnost myšlenky. Ukazuje ideální systém, lidové vedení a napravování chyb, vše v pozitivním duchu. Ale nějakým zvláštním instinktem, mu tam začne vykukovat nesvobodná pachuť a strach. Při vědomí, že knihu psal po zážitcích z roku 1933, je to vizionářské svědectví. Doslov uvádí, že je to o pocitu člověka v neurčité, nezvyklé pozici, to znamená v cizí zemi, v budování nového světa socialismu. Hlavní hrdina novinář Fischer se chová lidsky, ale je trochu zbabělý a chce se přizpůsobit. Není jednoznačně kladný, jako už člověk bývá, aby měl klid. Kritikové knihy z řad komunistů odsoudili knihu, protože byl podle nich problém ve Fischerovi, ne v systému drtícím jednotlivce. Avšak už tehdy v 30. letech se našli komunisté, kteří i díky této knize komunismus zavrhli. V 60. a 90. letech se dočkala kniha ohlasů mnoha autorů. Z hlediska umělecké kvality je román vysoko ceněn díky metodě skloubení subjektivních pocitů a neosobního tónu popisujícího realitu. Je toho hodně, co si každý našel v tomto díle.

10 02.04.2024

Theodore Dreiser je pro mě největší romanopisec a tento román je jeho velké dílo. Je tam všechno, co skvělý příběh má mít. Láska, vztahy, nevěry, hrdina superschopný sympatický padouch. Dreiser si musel dát pěknou práci s prameny o Chicagu konce 19. století, boji finančníků o ovládnutí hromadné dopravy, o špinavých praktikách podplácení politiků, zákulisních čachrech. Vše dohromady zpracoval do zajímavého a napínavého děje. V životě superinvestora Franka se objeví také mnoho žen. Dreiser je mistr v popsání hnutí lidské mysli a vystižení charakteru a povahy člověka. Prostě fakt nejlepší.

5 27.01.2024

(SPOILER) Zajímavá esej, netradiční pohled na historii jedné čtvrti. Autor, husitský historik pohlíží na dějiny Žižkova skrze názvy jeho ulic. Objevuje pozoruhodné souvislosti, libuje si v úvahách. Ulice se také přejmenovávaly a tím vyjadřovaly vztah dané doby k husitům. Nejprve to byla čtvrt designovaná Karlem Hartigem k vlastenectví. Je úžasné kolik zapomenutých postav nám připomínají žižkovské ulice. Autor sleduje přejmenovávání dle změn režimů. Objevuje, že každá doba si na husitech našla svoje pozitiva. Také za protektorátu se ulice přejmenovávají v duchu německého luteránství. Komunismus obdivuje husity jako revolucionáře. Autor citlivě analyzuje jako znalec všech těch historických postav náladu dané etapy, často paradoxní závěry o tom zda daná postava byla husitský radikál, Němec, šlechtic nebo teolog a proč na ně padla volba a jak zapadají do kontextu ducha názvů žižkovských ulic. Při čtení si člověk uvědomí, jak je Žižkov vzácný, vyjímečný a co všechno se dá objevit už jen tím, že si něco zjistí o člověku, po kterém se jmenuje ulice, kterou právě jde.

7 23.01.2024

Skvělá kniha doplňuje a prolíná se s románem Doktor Živago. Ukazuje výraznou osobnost Borise Pasternaka. Je neuvěřitelné, že celý život prožil v Moskvě. Prožil krvavý teror Stalina i šikanu Chruščova. Jeho milenku poslali dvakrát do Gulagu (1949 a 1960). A přesto napsal a v zahraničí vydal román, který ohromil čtenáře, román o lásce a době tyranie. Autorka, praneteř Pasternaka, napsala velmi citlivou literaturu historického faktu. Nejenže zná neuvěřitelné detaily z života Borise a Olgy, ale ještě je poskládala v úchvatné a čtivé dílo. Dalším hrdinou knihy je samotný román Doktor Živago má svůj vlastní, nadčasový osud, jako dílo skrývající nějaké tajemství podstaty života.

6 06.01.2024

Tato kniha je napsána tak pravdivým stylem, jakoby to nebyla literatura, ale autentický záznam reality. Je zvláštní to číst, je to tak samozřejmě dnešní, skutečné, nic podobného jsem ještě nečetla. Zachycuje Londýn, takový jaký je ve své novodobé pestrosti. Jací jsou dnešní obyvatelé Londýna, odkud pocházejí? Kolik mají peněz a jak s nimi zacházejí? Jak je spravedlivé, že někdo má v Londýně dům? A do toho jedna detektivní záhada.

9 28.12.2023

Perfektní historická literatura faktu. Racionální průvodce životem osoby a poté životem legendy o Janu Nepomuckém. Autor skvěle okomentoval a propojil spoustu materiálů a provází čtenáře dějinami. Je neuvěřitelné, jak masovou oblibu, víru v jeho zázraky, komerční úspěch měl Jan Nepomucký v 18. století. Dodnes inspiruje k přemýšlení a zaujímání postojů. Český národ ztratil se zbořením legendy iluze, kouzla, zázraky, zbyly jen tajuplné sochy postavy s pěti hvězdami a otázkou proč jich je v české zemi tolik? Napadlo mě, že kořeny českého ateismu mohou být u zklamání z Jana Nepomuckého, z falešného kultu, že už radši nechceme věřit ničemu, než něčemu, co se může odhalit jako mystifikace.

7 24.12.2023

(SPOILER) Jméno Pavel Juráček mi nic neříkalo, díky knize O Pavlovi jsem se dostala k tomuto deníku č. IV. Pak jsem si půjčila v knihovně film DVD Případ pro začínajícího kata. Tím chci říct, že jsem se ponořila do zvláštního Juráčkovského prostoru. Ačkoli Juráček osobně byl, myslím, líný alkoholik. A ačkoli ve svých denících nepíše moc zajímavých informací, spíš o denních banalitách, osobních záležitostech, než o politice, situaci v zemi. Ale přesto jsou neodolatelně zajímavé, pro totální upřímnost. Když píše o sobě, nepřipustí žádné vylepšování a sám sebe koriguje, napomíná a usvědčuje ze lži. Líčí svou neschopnost psát, svoje trápení, nemohoucnost. Psaní nenávidí a přitom se jím chce živit. Cokoli napíše, přijde mu falešné, stále texty přepisuje, ale většinou jen kouká a celé dny nic nedělá. Ví, co chce napsat, a nedokáže to. Cokoli se vyjádří slovy, už podle něj není přesně to, co to mělo znamenat. Teď když vím, jaké porody byla jeho díla, chtěla bych od něj vidět víc filmů a číst víc knih. Sama tomu nerozumím, čím je všechno kolem Juráčka tak zvláštně zajímavé, asi přece jen kolem něj cinká to tajemno, které tam chtěl dostat.

3 12.12.2023

Velice dobré svědectví z Gulagu, cennější o to, že pochází od českého intelektuála. Dílo je sepsáno skvěle, má dobrou literární úroveň a strukturu. Autor si prošel tím nejhorším, co otrok v sovětském zajetí mohl zažít, nezůstává jen u svých zážitků. Všímá si i osudů a myšlenek spoluvězňů, zamýšlí se nad sovětskou realitou zotročení ruského mužika. Vnímá přítomnost osob zavlečených v roce 1945 do gulagu z Československa, dále ruských vojáků, kteří osvobozovali Československo, a také skončili v gulagu. Obraz totální represe a atmosféra nezměrného strachu. Samostatnou část knihy tvoří podrobný příběh jeho repatriace (získání souhlasu k odjezdu ze Sovětského svazu), který má absurdně Kavkovský a Orwellovský rozměr.


Člověk se pořád diví. Ve škole jsme se učili o Svobodově armádě. Už jsme se neučili, že vojáci této armády byli hlavně vězni propuštění z gulagů (jako autor této knihy, v gulagu 1939 až 1942). Tato kniha mi však ukázala ještě další překvapení. Některé vojáky do gulagu vrátili. Jako autora této knihy, Františka Poláka. Když už byl se Svobodou roku 1942 v Buzuluku, byli do gulagu zase vrácen, a to s vědomím prezidenta Beneše, který ho obětoval pro dobré vztahy se Sovětským svazem

8 05.12.2023

Skvělý román, nyní on-line na rozhlasu. Má i stránku na Wikipedii. Jedná se o protifašistický příběh z Prahy a Londýna. Jeho autor dobře popsal fašismus v Německu a emigraci v letech asi 1933 až asi 1936. Autor v roce 1945 zemřel a kniha asi zapadla. Je trochu známá v Holandsku, kde po válce vyšla. V Německu o ní čtenáři nevědí, ale vyšla tam v roce 2020. Já jsem z ní nadšená, je tam politika, morálka a láska.

https://de.m.wikipedia.org/wiki/Der_Reisepa%C3%9F

7 03.12.2023

Z této mladé spisovatelky a jejích knih jsem opravdu nadšená. Hned s prvotinou vstoupila ve velkém stylu, a stejně tak podruhé, napsala pořádný, dlouhý, epický, magický román. Píše, jako by to měla v genech (což má). Celou komplikovanou konstrukci drží pevně v rukou a čtenář se může oddat tajemnému detektivnímu dobrodružství o úhořích, protože tohle je četba, která uchvátí a vtáhne děje. Myslím, že tuto japonskou pohádku si vychutnají všechny věkové kategorie čtenářů, nejen young ale i old adults.

11 21.11.2023

Tato kniha o Husovi se tváří moc přehledně a čtivě. Dává pěknou představu o Husově významu, životě a situaci v Praze a na univerzitě. Přesto mě nakonec moc zklamala postojem jejího autora, představitele pohledu Vatikánu a katolické církve. Pochopila jsem, že Jan Hus nebude mezi ně nikdy přijat, protože otřásl samou podstatou jejich systému. Římskokatolická církev, soudě podle této knihy, i za cenu podivných filosofických konstrukcí a manipulativních důvodů nikdy nezruší správnost upálení MJH. Ok tak jo.