tittanie komentáře u knih

Tuhle knížku jsem si přečetla jenom proto, že jako autor knihy je přiřazen Karel Čapek, jehož dílo jsem se rozhodla přečíst celé.
Jsem zklamaná z tohoto vydání. Čapkovu povídku jsem četla již v jiné knize, takže je to jenom taková recyklace.
Líbily se mi ilustrace.

Loni jsem se rozhodla, že přečtu celého Čapka. Autor píše skvěle, ale štvou mě vydavatelé, to je opravdu nutné, vydávat jednu věc tolikrát?
Povídky z jedné a druhé kapsy jsou super. Na výběr bych se vykašlala a přečetla si obě knihy.

Moje první přečtená knížka od této autorky.
Velice zajímavý nápad, vzhledem k tomu, že jsem moc nevěděla, co budu číst, tak mě myšlenka dvou realit překvapila a nadchla.
Líbí se mi myšlenka a postavy. Muž na obálce mi připomíná herce Fingera. Ke každé realitě bych měla spoustu otázek, které autorka nedořešila. Což mi přišlo škoda.
A jedna taková nejasnost, myslela jsem, že Židé si na hrob květiny nenosí.

Asi půjdu proti proudu, ale já jsem ráda, že jsem knihu dočetla. Přišlo mi, že autorka neví, co chce napsat, jestli detektivku nebo fantasy nebo romantiku. Kniha je rozvleklá. Konec byl lepší, ale dočíst se k němu mě stálo opravdu hodně.
Jestli budu číst další díl netuším.

Přijde mi, že poslední dobou se roztrhl pytel s knihami z určitého pracoviště ať už doktor, delegátka, herečka nebo lékárnice... Něco z nich jsem četla, ale takhle mi přišla jinačí. Byla o více ženách, které napsaly své příběhy, velice krátce a stručně a všechny se týkají šikany na pracovišti.
Kniha se mi líbila, i když jsem si říkala, proč se některé sestry nebránily? Ano, asi se mi to jednoduše říká... Nejvíce mě dostal příběh Sarah.

Začíná léto a to já mám spojené s touhle knihou. Voní seno, kvetou kopretiny, zvonky a to je to období, kdy po knize ráda sáhnu.
Vracím se do dob, kdy mi bylo tolik kolik je Karolíně a prožívám její dobrodružství. Sice už to není jako poprvé, ale co je...

O postavě barona Trencka jsem se poprvé dozvěděla v sérii o Marii Terezii, tak jsem si říkala, že by mohlo být zajímavé si o něm něco přečíst.
Autor nezklamal. Je to sice taková bojová pohádka pro dospělé, ale moc pěkně se to četlo.
Jakmile jsem knihu dočetla, tak jsem si říkala, že bych ve čtení klidně pokračovala.

Kniha je propracovaná a je vidět kolik práce si s ní autorka dala, ale první dva díly se mi líbily více, protože ve mě vyvolaly daleko silnější emoce. Po dočtení druhého dílu jsem se strašně bála číst třetí díl, protože jsem věděla, že se v něm bude psát o znárodňování a komunismu, protože o této části naší historie jsem přečetla kdeco a brečela u toho jak želva, ale tady ani slza. Ani u měnové reformy ani u politického procesu.
Ale jsem určitě ráda, že jsem si knihu přečetla, protože i bez emocí pro mě byla zajímavá. A ještě jednu věc sem chci napsat, strašně jsem se bála, že když je mezi druhým a třetím dílem taková mezera, že si nebudu pamatovat, co se ve druhém díle stalo, ale docela rychle jsem se v ději našla.

Na tuhle knihu jsem se docela těšila a trvalo dlouho než jsem si ji mohla z knihovny půjčit. Jsem ráda za eknihu.
Možná jsem čekala více, ale jela jsem na výlet do Prahy a královská tématika mě přitahuje. Kdyby se jednalo jenom o jednu knihu, tak jsem asi zklamaná, ale protože je to začátek série, chápu, že se kniha rozjížděla pomalu. Možná bych, být autorkou, vynechala množství exotických nebo zastaralých jmen.
Už jsem si půjčila další díl.

Celou dobu, kdy jsem knihu četla, jsem přemýšlela, jaký komentář mám napsat.
Kniha obsahuje strašnou spoustu statistik, které musí každou ženu naštvat. Jak je možné, že všechny tyto věci víme, ale nedochází k nápravě?
Nejvíce mě naštvala poslední kapitola.
Ale měla bych radu pro farmaceutické firmy, pokud zkoumají léky pro ženy na mužích, tak by měli zkusit dávat mužům antikoncepci, věřím, že by měli 100% úspěšnost!
Co si asi budu pamatovat nejvíce je, že policistka byla zraněna, protože ji neseděla vesta, jenom proto, že byla mužská. Přitom na světe je více žen než mužů (50,8% x 49,2%).
Za všechno může historie, aspoň že už máme pana smajlíka a paní smajlíkovou.

Zrovna jsem dočetla tenhle díl a říkám si, jaká je to škoda. A že si musím sehnat další díl. Ještě že jsou.
Zajímavé postavy, zajímavý děj, kniha se čte velice dobře.

V rychlém sledu jsem přečetla druhý a třetí díl. Z těchto dvou se mi asi líbí více třetí. A z toho dílu se mi více líbila povídka Na krev. Myslím, že hned se pustím do čtvrtého dílu.

Přečetla jsem první díl a musela jsem si půjčit hned další tři díly.
Druhý díl jsem přečetla za víkend a těším se na další díl. Jenom nevím, jestli si nemám dát trochu pauzu.
Děj zajímavý, postavy taky, jenom musím říct, že je mi Saran občas nesympatický, ale i přesto budu číst další díl.

Určitě zajímavá kniha, ale to je u Čapka skoro každá.
Jediné co mi vadí je, že je to výběr z článků, takže jsem jich už dost četla, třeba mou oblíbenou Proč nejsem komunistou.

Vyhledávám tuto tématiku - politické procesy, politické vězně....
Musím říct, že mi nesedl styl autorova psaní. První emoce se u mě projevila, až při návratu Zdeňka z vězení.
Jak čtu komentáře u knihy, tak jdu evidentně proti proudu. Neříkám, že se mi kniha nelíbila, ale četla jsem lepší. Třeba v knize zmíněnou Mukl od Čeřovské nebo U severní zdi od Klabouchové nebo Lustr pro papeže od Tománka a mnoho dalších knih.

Veselá kniha o smutných věcech.
Přiznám se, že jsem moc nevěděla, co jsem si vybrala za knihu. Takže jsem byla překvapena tím, že Adamova specializace je porodnictví. Místy jsem se smála, místy divila, někdy docela nechutné.
A je k tomu seriál, tak se možná podívám.

Mi se kniha líbila. Sympatické postavy, zajímavé prostředí a zajímavý příběh.
Nedokážu říct, který detektivní příběh se mi líbil nejvíce, asi z každého něco. Určitě se pustím i do dalšího dílu.

Loni jsem se rozhodla přečíst všechny Čapkovy knihy.
Obdivuji spojení Čapka a Masaryka, přišlo mi to jako "přídavek" k Hovorům s Masarykem.
Je to zajímavé čtení, jenom jsem se někdy nechytala, protože jsem neznala tehdejší situaci.

Čapek je stále aktuální a skvělý autor.
Jestli tyhle články vycházely v novinách, tak obdivuji čtenáře, kteří články četli. Mi totiž přišly dost těžké na pochopení, možná je to tím, že knihu musím vrátit do knihovny a jsem v časovém presu.
Asi se ke knize budu muset vrátit za pár let.

Ze začátku jsem byla nadšená, ale pak mé nadšení začalo trochu klesat.
Líbilo se mi, že každý rok byla jedna kapitola. Líbily se mi postavy a popsání skoro všech důležitých událostí 20. století. Líbilo se mi, že se postavy vracely k 1. září.
Co mi trochu vadilo je, že kniha byla dost dlouhá a ke konci už padalo mé soustředění a omáčka okolo a že všem postavám se nějak moc dařilo, proplouvali dějinami velice snadno.