Wajny komentáře u knih

Knih s andělskou tématikou není mnoho (Svůdné zlo, Nástroje smrti, Andělé, Hush ...) a myslím, že tohle téma ještě nebylo vyčerpáno. Bohužel tato kniha se řadí mezi slabší průměr.

Nadpozemská má pomalejší tempo, občas jsem se trochu nudila, protože mi přišlo, že se nic pořádného neděje! Příběh je jednodušší, nic se neřeší do hloubky a občas je to hodně povrchní. Andělé a jejich svět ke hezky nastíněn, ale bohužel máme o něm minimum informací.

Hlavní hrdinka Clara je takový ten typ "všechno znám, všechno vím", takže vás neustále štve! Plus když přidáte její sebestřednost, nejistotu a to že každou chvíli brečí.... Uff už dlouho jsem takovouto hlavní hrdinku nezažila!

Christian je... vlastně pořádně nevím, protože se o něm skoro nic nedozvíme - jen že je nedosažitelný jako Bůh, Tucker je zase ten milý kluk odvedle.

Začíná se zde rýsovat obří milostný trojúhelník, který působí hodně pubertálně (fajn je jim 17, co čekat...) a tuctově. "Skvělé" je, že si nepamatuji, jak takhle série končí, takže jsem donucena ji dočíst.

Myslím, že z knihy by šel udělat o hodně lepší příběh, kdyby autorka vynechala jeden nákup šatů a zaměřila se více na myšlenky a pocity postav.

Pro mě tato série už moc není, ale myslím, že pro čtenářky 12-16 let je ideální!

1 20.11.2022

(SPOILER) Devátá kniha od Kasie West, která u nás vyšla. Tato kniha byla o trochu odlišnější, než co jinak Kasie píše. Bylo to povedené, ale mě v ní prostě něco chybělo, takže ji řadím mezi ty slabší.

Námět byl originální - hledání sebe samé, co vlastně v životě chceme a jak se zbavit strachu. Líbilo se mi zapojení masky Heatha Halla - hádání kdo se skrývá za maskou bylo super. Bohužel já dost brzo odhadla, jak to celé je, takže jsem pak mi to přišlo dost předvídatelné. Kniha je velmi čtivá a nejsou v ní žádné hluchá místa. Co mě příjemně překvapilo bylo, že se zde objevily i postavy z dalších knih od Kasie West (hlavně Cooper).

Hadley jsem si ihned oblíbilo. Líbilo se mi, že ví co od života chce, ale musí se vyrovnat se spousty věcí a že má i své vlastní strachy. Bylo mi jí líto, protože si vůbec neumím přestavit, co musela prožívat, když musela "soutěžit" se svým mrtvým sourozence. Hlavně všechny ty pocity, které musela zvládnout.
Jackson byl takový miláček, kterého si musí prostě oblíbit každý. Líbilo se mi, že v knize měl i svůj vlastní příběh.

Bohužel mi zde chyběla výraznější romantická linka, kterou v knihách Kasie West čekám. Už od začátku bylo jasné s kým Hadley bude a i jak se k tomu vlastně dostane.

Taky vždy když čtete nějakou recenzi na knihy Kasie West, máte chuť si nějakou přečíst? Já pokaždé ano, i teď když tohle píšu! Jen už mi přijde, že je znám nazpaměť, protože jsem je četla už několikrát.

3 20.11.2022

Zasvěcená se mi četla dobře, ubylo nudných pasáží a konečně se více dozvídáme o minulosti (jen na můj vkus byla až moc dlouho tajena, aby ji pak vykecali kde komu) a jak vlastně všechny ty andělské věci fungují! Magický svět je dobře vymyšlen, ale přijde mi, že občas některé věci nesedí - například všechno s tím posláním (nejisté, zmatené) a svobodnou vůlí.
Další co mě zarazilo jsou problémy Jeffreyho, které nejsou vůbec řešeny a rodinu nechají klidnými.
Děj knihy je velmi pochmurný a místy až depresivní (nemoc, smrt, pohřby..), bohužel na mě to teda moc nepůsobilo a občas mi přišlo, že to tam autorka cpe na sílu.

Claru jsem si pořád nedokázala oblíbit, štve mě snad vším. Vadí mi její bezohlednost, sobeckost a to, že snad vůbec nepřemýšlí. Její chování je hrozně impulzivní, ale ona si toho vůbec nevšímá.
Konečně se trochu více dozvídáme i o Christianovi. Na jednu stranu je tajemný a vy pořád nevíte, co si o něm myslet a na druhou stranu je to jen taková podržtaška Clary.
Jsou tu i další postavy, ale přijdou mi snad ještě více nevýrazné než ty hlavní. Bohužel.

Jak už jsem psala u prvního dílu, tak tahle série už není pro mě, ale určitě bych ji doporučila někoho kolem 12-16, protože v té době bych tuhle sérii milovala!

Instagram: Nikmakbooks

20.11.2022

Na tuhle sérii jsem se chystala opravdu už dlouho. Možné i od té doby, co u nás vyšla, takže téměř před deseti lety. Upřímně čekala jsem něco trochu jiného a možná kdybych si ji přečetla v době, kdy vyšla (2013), tak by se mi líbila o hodně víc.

Celý příběh je prostě hrozně jednoduchý, nejde do hloubky a řeší pouze povrchní věci. Příběh je zaměřen pouze na pár lidí, takže téměř nic nevíme o okolním světě , jeho fungování a jak vlastně k něčemu takovému došlo (historie). Bohužel ani o těch pár postavách nevíme, neznáme jejich minulost a to jací jsou. Hlavně o Julliet a o tom, kde se takové lidi berou, zda je jich více a proč ji tolik její vlastní rodiče nenáviděli. Doufám, že se v dalších dílech o všem dozvíme více.

Hlavní hrdinka mi moc nesedla - ze začátku se mi líbila, jak byla roztěkaná a byla na pokraji zhroucení, pak ale konečně uviděla pořádného chlapáka a jakoby její problémy zmizely a ona jen čekala na to, až se na ní konečně podívá nebo ji dokonce políbí....Ne tohle mě fakt za srdce nevzalo (a ani to celé vysvětlení, jak to vlastně s A a J bylo).
Upřímně nevím, co dalšího psát o postavách, protože mi přijde, že o nich téměř nic nevím např. Warnerr je pro mě velkou záhadou, ale i tak mi přijde nejzajímavější z celé knihy. I přestože působí jako hrozný úchyl, ale jak to známe z většiny knih, mám takový pocit, že za tím něco bude a on není takový jako se jeví (klišé miluju). Adam na mě působil jako obří podržtaška.

Romantická linka mě nezaujala, ani k jednom z hlavních hrdinů jsem si nedokázala vytvořit vztah, takže mi bylo vcelku jednu jestli přežijí nebo ne....

Konec mě hodně překvapil, něco takového jsem vůbec nečekala (X-meny ve futuristické společnosti), takže jsem zvědavá na další díly, které si chci určitě přečíst. Jen teda s větším rozestupem.

Když byl měla knížku shrnout, tak čtivé, nenáročné čtení, které ale bohužel nenadchne. A upřímně po napsání recenze nevím, jestli si vůbec ty tři hvězdičky zaslouží.
Instagram: Nikmakbooks

1 20.11.2022

Ze začátku mi chvilku trvalo se do knihy začíst a vadila mi Naomi, která se na můj vkus až moc litovala a nevnímala okolí (některé její myšlenkové pochody sice byli vtipné, ale i tak mě její chování hrozně štvalo)! Postupně ale tyhle stavy melancholie vytratily a já si Naomi oblíbila - líbilo se mi, že otevřela oči a viděla, to jaký Nicholas doopravdy je.

Každou další kapitolou jsem si přála, aby se v knize objevil i pohled Nicholase, protože bych se chtěla dostat do jeho hlavy a zjistit, jak to všechno myslel a co bylo jeho vlastním cílem.
Líbí se mi, jak se postavy změnily, posunuli se a zjistili, co je pro ně opravdu důležité! Ukazuje nám taky, co je ve vztahu opravdu důležité.

Kdo mě opravdu bavil byla Deborah - skvělý záporak - a upřímně takovou tchyni si nezaslouží snad nikdo.

Od příběhu jsem čekala trochu víc "války, o to kdo se vzdá první" a vše, že bude spíše odlehčenější a vtipnější. Ale byli zde i smutné, depresivní pasáže.
Konec se mi líbil, přesně takový jsem čekala - jen jsem trochu zklamaná, že zde nebyl dovětek o tom, co na to říkala Deborah...i když ono vlastně na jejím závěru nezáleží už nikomu.

2 20.11.2022

Příjemná oddechovka spíše pro mladší čtenáře, která hodně připomíná Deníky princezny, ale já si čtení i tak užila a těším se na další díl!

Kniha je velmi čtivá, nejsou v ní žádná hluchá místa, novinové články jsou hezkým zpestřením v příběhu. Je zde velmi dobře popsané Japonsko hlavně tradice a fungování císařské rodiny. Líbí se mi, že se autorka snažila jít i trochu do hloubky a zaměřila se na svár mezi povinnostmi a tím co opravdu chceme. Co se týče příběhu, tak ten je neuvěřitelně předvídatelný a upřímně absolutně nic vás nepřekvapí.
Romantická linka je milá, nic dramatického, ale to obří klišé si autorka mohla odpustit (princezna a ....).
Izumi jsem si ihned oblíbila, líbí se mi její ztřeštěnost a to že je pořád svá - nebýt jí tak se mi kniha tolik nelíbí.

2 20.11.2022

Další díl z Romantických útěků. Vždy když mám chuť přečíst si něco milého, odpočinkového a nic vyloženě YA, tak sáhnu právě po této sérii.

Hotýlek na Islandu mě bavil, příběh je velmi čtivý, ale nehledejte v něm nic originálního (bohužel).
Na této sérii se mi nejvíce líbí, že se autorka zaměřuje na poznávání dané země, jeho tradice, zvyky a i jídlo. Zde se autorka zaměřila hlavně na děj kolem ústřední dvojice než na tyto podrobnosti - byli zde výlety, ale přišly mi na jedno brďo. Taky mi zde chyběla nějaká žena, která by skvěle popsala Island (ta co tu byla mi vůbec neseděla).

Měla jsem i menší problém s Lucy, která mi úplně nesedla, vadilo mi její chování a některé myšlenkové pochody mi přišli nevyzrálé. Alex je takový ten typický hodný kluk, který vše zvládne...nuda.
Jejich vztah byl pro mě nudný a obří tajemství taky nebylo nic šokujícího.
Konec mi neseděl - nechápu proč takové zmatky, i když bylo všem jasné, jak to dopadne.

Tento díl řadíme mezi ty slabší. U mě vede Pláž v Chorvatsku.

7 20.11.2022

Na Polibek bez duše jsem se těšila! S autorkou jsem se již několikrát setkala - pozitivně u série Počkám na tebe a Z krve a popela a negativně u Lux. Doufala jsem, že tohle bude případ té první skupiny, bohužel se řadí do kategorie k Lux - tragédie. Jediné, co může trochu omlouvat je, že originál knihy je již z roku 2014 (Lux je z roku 2011), takže je zde opravdu vidět, jaký velký pokrok autorka udělala.

V tomto příběhu chybí jedna podstatná věci - logika! Téměř nic tu nedávalo smysl....
Prostředí je nevýrazné, chybí zde souvislosti a hodně věcí si zde protiřečí (existence Strážců, které chrání lidstvo před démony, ale lidé nevědí, před čím je vlastně chrání). Hlavní postavy jsou typičtí puberťáci, kteří se zmítají mezi hormony a vše zabíjí bezduché dialogy. Děj není moc výrazný a spíše je zde velké zaměření na postavy a jejich "problémy". Zbytek příběhu se točí okolo strážců a démonů - je zde hezky naznačeno, že nebude tak zřejmé, kdo je ten dobrý a kdo zlý.

Kniha má určitě i světlé stránky a možná kdybych byla mladší a neměla tolik načteno, tak by se mi třeba podařilo příběh dočíst. Ale mě prostě hrozně moc vysávali ty stupidní dialogy!!!

1 20.11.2022

Dceru zimy jsem měla v plánu číst už v lednu, ale pořád jsem ji odkládala, což se ukázalo jako neuvěřitelná chyba!
Kniha je PERFEKTNÍ! Už po přečtení prologu jsem věděla, že tenhle příběh bude patřit mezi mé oblíbené.

Příběh má propracovaný děj a prolínání minulosti s přítomností je skvěle zpracované. Líbí se mi, že vše je dávkováno postupně a vy při čtení můžete hádat a zároveň vás to nutí číst dál!

Příběh má základ ve slovanské mytologii - líbí se mi, že autorka nad postavami a jejich významem přemýšlela. V knize se vyskytuje spousta bestií, které jsou skvěle popsány a v knize mají i své vlastní pasáže, takže zde nejsou pouze jako doplňky.

Hlavními postavami jsou dvě sestry Morana a Vesna, které se chovají jako typičtí sourozenci, ale zároveň řeší věci, se kterými se obyčejní smrtelníci nesetkají. Líbí se mi, jak je každá ze sester rozdílná - vzhledově i povahově - rozumná a ochraňující Morana a rozjařená a lehce naivní Vesna. Co se mi ale líbí úplně nejvíc je jejich sourozenecké pouto, které bylo tak nabíjející.
V knize je velké množství postav, které zde ale nejsou jen do počtu, ale každá z nich má i svůj vlastní příběh a důležitou roli v životě sester.

Jsem hrozně ráda, že jsem se rozhodla Dceru zimy přečíst. A s jistotou můžu říct, že bude patřit mezi top knihy za rok 2022!

19.11.2022

Po přečtení Taju pro tebe jsem se na třetí díl hrozně moc těšila. Moje očekávání nebylo naplněno, hlavně kvůli hlavním postavám.

Hlavní postava Kimber mi neuvěřitelně lezla na nervy! Přišla mi hrozně vzteklá, sebestředná, útočná a plná předsudků, i když k nim vlastně vůbec neměla žádné opodstatnění. Taky mi vadilo, že se hrozně litovala, ale vůbec zde nebylo rozebráno, že tak dlouho neviděla svého otce, i přestože ho tak moc milovala....prostě sobec. Chápu, že jí toho život opravdu naložil hodně (i když to mi přišlo málo pravděpodobné, téměř nereálné), ale podle mě nikdo by neměl mít právo takhle se chovat.

Další postavou je Matteo Moretti (autorka umí ty jména), který na mě působil jako hrozný vošoust (celou dobu jsem myslela, že se říká obšoust). Vůbec jsem si nedokázala (po letištní scéně) vymazat představu toho jak vypadá - ulíznuté vlasy, knírek a lesklé boty. Za mě byl až moc vášnivý, místy až odporný a to, že se dožadoval polibků mi přišlo ubohé.

Romantická linka mě tedy moc nezaujala - chybělo mi i jiskření a poznávání mezi Kimber a Mattem. Vše přišlo až moc rychle. A rozhodně jsem začala být alergická na slovo děloha....v půlce knihy jsem měla chuť vrátit se a počítat.

Příběh se odehrává ve Florenci, takže jsem se těšila na takovou tu italskou atmosféru, které jsem se tedy nedočkala. Jediné, co zde bylo hodně vidět byla italská povaha - hlavně vznětlivost.

Co nemůžu příběhu odepřít je čtivost, takže knihu máte přečtenou během pár hodin. Děj má spád, ale neřeší se téměř nic jiného než ústřední dvojice. Kapitoly jsou psány z pohledu obou dvou - bohužel i tak byl (je) Matteo pro mě stále málo čitelný.

Nechci příběh úplně shazovat, protože určitě patří mezi ty povedené, co se tohoto žánru týče, ale na mě tam prostě všechno bylo až příliš.

3 19.11.2022

Na knihu Polib mě jsem narazila na instagramu, a hned jsem ji začala číst, protože univerzitní prostředí, osobní strážce a zakázaná láska je přesně něco pro mě!

Rozjezd knihy byl perfektní - vtipné momenty, vzájemné poznávání, hašteření a jiskření mezi hlavní hrdiny. Bohužel okolo 100 strany nastal zvrat - příběh se začal točit v kruhu, nikam nepostupoval a byli omílány pořád dokola ty samé situace. Co mě naštvalo byla zbytečně násilná zápletka, která na mě vůbec nepůsobila věrohodně. Konec byl až moc natahovaný, přišlo mi to zbytečné, protože bylo jasné, jak to dopadne a hlavně mi to přišlo trochu odfláknuté.

Seznámení Ivy a Ryana bylo skvělé, i přestože bylo postavené na obří náhodě, tak mě zaujalo!

Hlavní hrdinku Ivy jsem chápala, že chtěla utéct před svým životem a cítit trochu svobody. Občas mi ale přišla hodně rozpolcená. Na jednu stranu hrozně sluníčková až naivní, která dělá nelogické rozhodnutí a na druhé straně "rebelka", která má vše na háku.
U Ryana mi některé věci úplně neseděli, hlavně jeho věk, pořád jsem si ho představovala staršího.

Příběh se mi líbil, ale prostě mi v něm něco chybělo (nebo spíš přebývalo), ale jako oddechové čtení na večer doporučuji.

2 19.11.2022

Retellingy pohádek mám ráda, takže když vyšli Netvoři a Krásky, hned jsem si je přečetla. Soman Chainani píše velmi dobře, do jednotlivých příběhů zapracoval témata dnešní doby, které vždy nesly nějaké poslání. Bohužel u pár z nich jsem byla zmatená a vůbec jsem nechápala, co tím chtěl autor říct. ▪️Některé "pohádky" se držely předlohy téměř ve všem a jiné byly úplně přepsané a pokud by jste nevěděli, že se jedná o danou pohádku, tak by jste ji možná ani nepoznali.

Jednotlivé příběhy měly velmi kolísavou kvalitu. Za mě vedou Petr Pan, Kráska a zvíře a Malá mořská víla. Zbytek byl průměrný až divný. ▪️Ilustrace v knize jsou povedené, nejedná se sice o žádné veledílo, ale hezky se hodí do knihy. A obálka je nádherná!

Na retellingy pohádek jsem četla již sbírku Trnitou řeč, která za mě byla povedenější, ale i zde jsem měla problém s tím, že některé "pohádky" mě nebavily. A taky Divoké labutě a jiné příběhy, které mě uchvátily.

Netvoři a Krásky doporučuji všem milovníkům retellingu a hlavně těm, kteří se chtějí podívat na pohádky jiným úhlem pohledu.

1 19.11.2022

V poslední době mám štěstí na výběr knížek, i přestože některé se mi líbí méně, tak mají vždy něco společného - jsou neuvěřitelně čtivé!

Ukradený polibek jsem si chtěla přečíst už dlouho, takže když jsem dostala chuť na romantiku, byl jasnou volbou. Podle anotace jsem čekala něco trochu jiného....Tady totiž vůbec nešlo o milostný trojúhelník (to by se musel Angelo víc snažit), ale spíš o napravení jednoho senátora.

Prostředí mafie mám ráda. Líbí se mi, že je hodně odlišné a platí tu úplně jiná pravidla.

Franceska mi byla sympatická, ale občas jsem nad jejím chováním kroutila hlavou. Musela jsem si pořád připomínat její nízký věk a to, že nic kromě internátní školy nezažila. Občas se chovala nevyspěle a naivně, ale na druhou stranu si stála za svým, nebála se ukázat pravdu a její hobby mě bavilo, i přestože bylo hodně netradiční. Perfektně je popsán její vývoj z naivní husičky do slušné intrikářky.

Wolf mě většinu příběhu hrozně vytáčel. Většinou mám ráda tento typ - drsný, arogantní..., ale tady mi jeho chování přišlo už přes čáru a něco bylo opravdu odpudivé. Líbí se mi, že ale postupně odkrývá víc ze sebe a že si uvědomuje, že jsou důležitější věci než pomsta.

Romantická linka byla povedená. Pro mě byla i uvěřitelná, protože se nejednalo o nic rychlého a jiskření mezi postavami bylo skvělé! Nejvíce mě bavily slovní přestřelky mezi Franceskou a Wolfem. Ani mi nevadilo obří klišé na konci, jen nemuselo být tolik protahované.

Pro všechny milovníky romanticko- erotických příběhů určitě doporučuji. Já mám L.J.Shen velmi ráda, už jsem od ní četla dost knih a nikdy mě žádná nezklamala.

6 19.11.2022

Když jsme se poznali mě nalákala svojí anotací a hlavně tím, že se Sarinou Bowen jsem se setkala právě ve spojení s Elle Kennedy (jejich společné série Him a WAGs). Takže jsem měla obří očekávání, která se úplně na 100 % nesplnila.

Příběh je čtivý, ale na můj vkus měl pomalejší tempo a téměř celý příběh jsem čekala, že se něco zásadního stane, ale on plynul pořád stejně. Konec mi přišel dost protahovaný a vlastně nijaký. Co se mi líbilo, bylo jak autorka zpracovala handicap Corey, ale některé momenty, mohla autorka více rozvinout a ne hned proměnit ve vtípky. Nevím, tedy co přesně to všechno obnáší, ale tady mi to místy přišlo až moc sluníčkové.

Corey je velká bojovnice, která neztrácí smysl pro humor, tím mi byla hrozně sympatická. Líbilo se mi, že i přes všechny překážky si jde za svým a hlavně si nenechá nic líbit. Hartley byl úžasný, milý, chápavý a hlavně byl nad věcí a nepitval se ve všem. Trochu mi teda vadila celá ta linka s jeho přítelkyní a to, jak mu vše dlouho trvalo.

Romantická linka byla nevýrazná, vlastně celou dobu to bylo na kamarádské rovině. Neříkám, že kamarádství není ve vztahu důležité, ale tady mi hrozně moc chybělo jiskření, škádlení a nějaké napětí.

Pokud chcete odpočinkové čtení s milým párem, tak hurá na ní. Já si určitě chci přečíst i další díly a doufám, že autorka na nich trochu více zapracovala.

2 19.11.2022

Křídla vážky jsem objevila díky #humbookblogeri . Ihned mě zaujala její anotace, protože mi připomínala Prohranou sázku od Jany Kratochvílové a knihy od paní Lanczové, takže kniha přesně pro mě. Mockrát děkuji @humbook a @humbook_blogeri za poskytnutí knížky k recenzi.

První, co musím pochválit je obálka, která je úžasná a hezky vystihuje celý příběh. Paperbacky mám raději, takže jsem spokojená. Jen mi trochu vadily volné stránky mezi jednotlivými kapitolami.

Příběh má jedno velké plus a to že není tuctový. Líbí se mi, že se zápletka odehrává téměř celý rok, takže působí věrohodně. Autorka jde hodně do hloubky a vše se snaží vyřešit (samotnou Elenu, vztahy, vzpomínky, problémy). Častokrát jsem se při čtení nasmála, hlavně to s tím vršek bylo perfektní. Některé části pro mě byli trochu pomalejší a ze začátku mi vadilo, jak se pořád řeší to samé dokola (partička), ale bylo hrozně hezky zpracováno, co si o tom myslí samotná Elena. Všechny tyhle malé výtky, ale odpouštím díky konci, který byl za mě perfektní. Vše do sebe zapadlo a vy do poslední stránky vlastně nevíte, jak to dopadne. A hlavně jsem byla hrozně moc hrdá na Elenu.

Elenu jsem si ihned oblíbila. Nejvíce se mi na ní líbilo, jak nad svým jednáním přemýšlí a snaží si na vše udělat vlastní názor. I když se někdy nechá strhnout city, tak to není z ničeho nic, ale vždy ji k tomu něco vede. Elena je prostě taková víla....pardon vážka. V knize je i velká spousta dalších postav, které doplňují celý příběh. Líbí se mi, že o každém jsme se něco dozvěděli a nejsou tu jenom do počtu.
 
Romantická linka byla hezky zpracovaná. Občas se objevilo nějaké klišé, které se ale do dané situace hodilo. Trochu mi tedy chybělo více schůzek Eleny a Tadeáše, občas byly jen zmíněny a dál nerozvedeny.  Ale nebojte jiskření a chemii mezi oběma si i tak užijete.

Čtení jsem si užívala, bylo milé, lehké a měla jsem z něj hrozně hezký pocit. Konec mě opravdu zaujal a já doufám v další díl. A hlavně se těším na další autorčiny knihy.

#spoluprace

19.11.2022

:-) tak tahle kniha mě parádně pobavila - kniha hezky odsípá, zápletka je zajímavá, i když trochu připomíná telenovelu a bylo zde až moc "osudových" náhod, ale to nemění nic na tom, že kniha je prostě dobrá. Hlavní hrdinka je sebevědomá, chytrá a zábavná, ale občas (často) se chová jako typická hysterická ženská,ale to se mi na ní opravdu líbilo. 5* (P.S. První kniha roku 2017!)

3 08.01.2017

Závěrečná kniha série Měsíční kroniky se mi líbila a dávám 5* (protože celá série má zajímavý příběh, perfektní hlavní postavy (zejména inspirace pohádkami) a vše je bezchybně propojeno v jeden "velký příběh"), ale přece jenom musím něco trochu vytknout.
Winter mi "přirostla" k srdci nejméně, přišlo mi, že jí autorka nedala tolik prostoru jako ostatním a působila na mě hodně dětinsky. Postupné dobývání Měsíce a divotvůrci mi přišli trochu jako z Hunger Games (holografy, postupování, sektory...), některé pasáže mi přišli dost chaotické (ale za to mohl spíše překlad) a celkově mi to přišlo už trochu překombinované (zatýkání a utíkání Cinder...pořád dokola).... ale konec vše vynahradil, protože skončil opravdu pohádkově. 5*

1 08.01.2017

Ze začátku mi kniha připadala nudná - neustále popisy postav a okolí, které z povzdálí pozoruje nejistá Eilis. Příjezdem do Ameriky se Eilis začíná konečně otevírat světu a seznámení s Tonym z ní konečně dělá sebevědomou dívku. Jediným problémem Eilis je, že pořád dělá to co jí ostatní řeknou a i přestože si není stoprocentně jistá. Návrat do Irska nám vykresluje Eilis jako nevyzrálou ženu, která ani neví, jaké to je opravdu milovat. Konec knihy, který je hodně kritizovaný, se mi líbil, protože si myslím, že takový se ke knize (i k Eilis hodí) - uspěchaný a nejistý, přesně taková totiž Eilis je.

Kniha mě potěšila tím, že se nejednalo o čistě romantickou knihu, ale spíš o psychologický pohled do hlavy mladé ženy. Další plus vidím v popisu situací z pohledu přistěhovalců.
Bohužel celková formální úprava knihy byla dost špatná (zejména uvozovky), dále mi vadilo, že vedlejší postavy nedostaly prostor projevit se. A i přestože se kniha odehrává během téměř dvou let nedošlo k žádným výrazným změnám charakterů u postav. Vše pořád plynulo, tak nějak stejně a kniha tak působí povrchně.
4*

2 08.01.2017