raphelia raphelia přečtené 58

☰ menu

Z korporátu na Pacifickou hřebenovku

Z korporátu na Pacifickou hřebenovku 2023, Jan Pacina
5 z 5

Když vidím rozporuplné reakce na tuto knihu, hned si říkám, jestli to není věkem. Myslím, že mladší generace asi úplně nepochopí, jak moc kvalitní knihu právě dostala do rukou - a my věkově bližší autorovi naopak oceníme, jak se dokázal "otevřít", a to nejen co se týče pocitů, ale i zážitků (tím myslím, že na sebe klidně "napráskal" i nezdary a prohry, na chlapa nevídané:-)). Navíc za mě jednoznačně bodoval popisy krajiny. Smekám před autorem - a nejen za to, že PCT zvládl projít celou.... celý text


Nemesis

Nemesis 2011, Jo Nesbø
3 z 5

Jak to tak pozoruji, asi zase půjdu proti proudu, ale - podle mého názoru je Nemesis ve srovnání s Červenkou těžce podprůměrná. Ano, je to čtivé, napínavé, čtení jako takové baví - nicméně příběh je překombinovaný, Harry lítá doslova a do písmene ode zdi ke zdi a pokaždé si o tu zeď nabije ústa... Nene, tenhle díl mě opravdu zklamal.... celý text


Zmizení Samanthy Shipleyové

Zmizení Samanthy Shipleyové 2016, Joy Fielding
5 z 5

Četla jsem tuto knihu již několikrát a pokaždé ve mně zanechala hluboký dojem - což znamená, že jsem i po jejím dočtení často myslela na některé pasáže z ní a na to, co asi jednotliví účastníci příběhu museli prožívat. Za mě je to rozhodně jedna z nejlepších knih, co jsem zatím četla, a vřele ji doporučuji. Co se týče těch - jinými recenzenty tvrzených - přehmatů, či jak to nazvat (zejména zájem médií), je nutno si uvědomit, že Američani fungují a uvažují poněkud jinak než my Středoevropani. Navíc příběh je už skoro 10 let starý, tudíž to, co nám dnes přijde normální (sociální sítě, chaty na zpravodajských webech atd.), tehdy prostě nefungovalo v podobě, jak to nyní známe. Takže já bych dost věřila tomu, že hyenismus novinářů popsaný v knize skutečně mohl existovat v takové míře.... celý text


Manželský pakt

Manželský pakt 2017, Michelle Richmond
4 z 5

Velmi originální nápad na příběh, jen co je pravda! K tomu vyprávěný z pozice hlavního hrdiny, jenž je sám psychoterapeut a pomáhá mj. i manželským párům v krizi, takže kdo hodlá uzavřít manželství anebo už v této instituci je, najde zde i spoustu zajímavých informací a statistik. :-) Každopádně kniha je čtivá, přestože se některé pasáže poněkud "táhnou". Ve výsledku je to ale úžasná ukázka toho, kam až může vést snaha o dokonalost a jak se může zvrhnout původně vznešený cíl.... celý text


Zabiják Anders a jeho přátelé (a sem tam nepřítel)

Zabiják Anders a jeho přátelé (a sem tam nepřítel) 2016, Jonas Jonasson
2 z 5

Po přečtení komentářů z první strany je mi jasné, že asi opět zastávám sólo názor (podobně jako u Analfabetky). Mně tato kniha přišla vysloveně slabá, jako kdyby autorovi hořel termín odevzdání nového humoristického románu v době, kdy sám humor postrádá. Je to takové těžkopádné, bezbarvé, postavy nevýrazné a nesympatické (snad paradoxně s výjimkou Zabijáka Anderse), děj - no ten jediný by asi za něco stál, kdyby byl ovšem lépe zpracován. Pro mě toto byla pověstná poslední kapka - pohár přetekl a s autorem končím.... celý text


Analfabetka, která uměla počítat

Analfabetka, která uměla počítat 2014, Jonas Jonasson
4 z 5

Říkala jsem si, že tato kniha je natolik okomentovaná, že už nemá smysl se k ní více vyjadřovat. Ale po přečtení první strany komentářů zjišťuji, že na mě učinila poněkud jiný dojem než na všechny ostatní, a tak si pár řádek dovolím. V prvé řadě chci podotknout, že ji shledávám rozhodně zajímavější a čtivější než Stoletého staříka. Možná je to tím, že v ní oproti autorově prvotině výrazně ubylo černého humoru - a také mrtvol. Za druhé pak nemůžu než smeknout před Nombeko, před její touhou po životě a inteligencí. Ano, některé věci mě na knize zamrzely (hlavně atomová bomba coby "příruční" zavazadlo), ale celkově to bylo hezké odpočinkové čtení na dovolenou.... celý text


Hlubina

Hlubina 2023, Jozef Karika
3 z 5

Prvních 100 stran naprosto famózních, bála jsem se v noci podívat z okna, co kdyby za ním náhodou "někdo" byl. Dalších 250 stran plných akce (možná až moc akce). Ale posledních 100 stran popravdě nevím, jak ohodnotit. Formulace jsou typicky karikovské, z tohoto pohledu super. Ale ten samotný obsah... Tolik zvratů na tak malém prostoru - chvíli je hlavní hrdina bílý, chvíli černý, pak zase bílý, zase černý, bílý, černý, ... Základní charakteristikou mysteriózních románů Jozefa Kariky přece je, že nás celou knihu přesvědčuje o tom, že je něco bílé a teprve na posledních dvou stranách nás doslova porazí tím, že je to černé. Ale v případě Hlubiny to tedy neplatí - a je to podle mě škoda. Na ten typicky karikovský úderný závěr jsem se marně těšila.... celý text


Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel

Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel 2012, Jonas Jonasson
3 z 5

Evidentně jsem měla na tuto knihu - vlivem nadšených ovací jejích fanoušků - větší nároky, než bylo třeba. Ano, je čtivá, je humorná, ale ... záleží na tom, zda humor v ní obsažený danému člověku "sedí" či nikoli. A zrovna mně tedy těžká ironie a černý humor bohužel vůbec nevyhovuje. Takže pro mě byla kniha docela zklamáním.... celý text


Oslněni světlem

Oslněni světlem 2020, Jakub Żulczyk
2 z 5

Stejně jako panCHLEBA, i já mám pocit, že jsem asi četla nějaké jiné vydání či co. Tuto knihu jsem si pořídila na radu Jozefa Kariky (byl to jeho tip z roku 2021), ale i když jsem na konci asi pochopila, proč ji doporučil, u mě žádný dojem nevyvolala. S Karikovým dílem je totiž absolutně nesrovnatelná. Navíc, děj si čtenář musí doslova "lovit" z rozbouřených vln emocí a pocitů hlavního hrdiny a i tak se sem tam ztratí... Asi by to bylo výborné čtení pro psychology a psychiatry, ale já mám holt jinou kvalifikaci. Takže ruku na srdce - z této knihy ve mně mnoho neulpělo. A to se mi při čtení nestalo už drahnou řádku let.... celý text


Půlnoční sny

Půlnoční sny 1999, Lenka Lanczová
4 z 5

Jedna z těch uvolněnějších knih Lenky Lanczové. Hlavní hrdinka sice zdatně testuje nervovou soustavu svých rodičů, ale už má na řadu věcí svůj vlastní názor a dokáže poznat, co je dobré a co zlé - není to ta klasická puberťačka, co s ní hormony "třískají ode zdi ke zdi". Navíc je román protkán humornými scénkami ze života s mladšími bratry a zejména pak hlášky malého Ondry, chodícího čerstvě do druhé třídy základní školy, jsou naprosto bezkonkurenční. Na knihách Lenky Lanczové se mi líbí, že dost často - byť nenápadně - cílí nejen na náctileté, ale i na jejich rodiče. A tato kniha je důkazem toho, že samé jedničky na vysvědčení a kádrový profil rodičů nemusí být důkazem toho, že daný člověk není šmejd.... celý text


Zakletá země

Zakletá země 1921, Karel Hloucha
4 z 5

Tuto knihu jsem si kdysi pořídila coby čtení do vlaku - a od té doby jsem ji přečetla tolikrát, že bych to ani nespočítala. Originální námět, svižný děj, zajímavé popisy krajiny - to vše tento román předurčuje k úspěchu. A kdyby byl děj ještě více rozveden (a zejména pak lépe propracován závěr), byla by to naprostá bomba! Jen pro srovnání - James Rollins napsal o mnoho mnoho desetiletí později román Podzemní říše, jenž se stal bestsellerem - a jenž je přitom ve spoustě věcí podobný, neřku-li shodný! Určitě doporučuji k přečtení - a nejen mládeži. S ohledem na rok vzniku tohoto románu - klobouk dolů!... celý text


Dva kroky od ráje

Dva kroky od ráje 1998, Lenka Lanczová
3 z 5

Úžasná sonda do duše pohodového děvčete, jež se vlivem nového vzoru - nově nabyté spolužačky - začne v krátké době velmi radikálně měnit, a to nejen vzhledově. A coby vážné téma závislost na hracích automatech, které se sice dnes může zdát být překonané, ale nenechme se mýlit. Ano, hrací automaty prakticky vymizely, ale hraní přes internet vesele bují...... celý text


Ledový ostrov

Ledový ostrov 2009, James Rollins (p)
2 z 5

I u mě šlo o první knihu od autora J. Rollinse, po které jsem se začala o jeho tvorbu zajímat více. Teď po x letech jsem se k Ledovému ostrovu vrátila - a divím se. Ano, je to velmi čtivé, napínavé, obsahuje velmi zajímavé náměty i lidské charaktery, ale - kvalitativně je to úplně "jednoduché" čtení. Místo 1000 % akce by bylo lépe držet se jen 100 % a raději lépe a promyšleněji vést děj, i třeba ke shodným závěrům. Na mě je prostě té akce už opravdu moc a fakt, že hlavní hrdinové jsou doslova nesmrtelní, mi také vadí. Ne proto, že bych k nim necítila sympatie, ale jednoduše proto, že neskutečné štěstí může mít člověk jednou, max. dvakrát, ale ... No prostě, knihu bych doporučila jako čtení na dovolenou, kde člověk nechce nad dějem moc přemýšlet - a to je také to, co v souvislosti s tímto románem radím.... celý text