Balady přehled
Jiří Wolker
Wolkerovy balady se řadí mezi nejvyhledávanější texty moderní české poezie. Ačkoli jsou nedílnou součástí Wolkerova celoživotního díla, lze je na druhé straně považovat za relativně samostatný celek. V dějové linii pak ponejvíce rozehrává témata se silným etickým nábojem, v nichž se záměrně objevuje tehdejší společenská problematika. Tímto způsobem Wolker zároveň usiloval o obnovení epického rozměru balady, která většinou vyústila do pochmurného závěru dobové sociální tragédie, avšak díky svému nadčasovému zpracování přežila již téměř století od svého vzniku a stala se nejpopulárnější částí Wolkerova básnického odkazu... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Balady. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (16)
Moje první poezie a super! Asi mi to vyhovuje víc než povídky, protože to není tak popisné. Poezie jsem se bála, ale minimálně tahle je dobrá.
Někdy kruté, někdy melancholické, ale vždy skvěle napsané - a z balady z nemocnice člověku běhá mráz po zádech.
"Když velké sny se zabíjejí,
mnoho krve teče.
Musí se zabít,
musí se žít,
ruce jsou zbraně,
srdce štít!"
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Balady v seznamech
| v Právě čtených | 3x |
| v Přečtených | 213x |
| ve Čtenářské výzvě | 26x |
| v Doporučených | 6x |
| v Knihotéce | 61x |
| v Chystám se číst | 27x |
| v Chci si koupit | 5x |
| v dalších seznamech | 3x |
Štítky knihy
Část díla
- Balada o námořníku
- Balada o nenarozeném dítěti
- Balada o očích topičových
- Balada o snu
- Balada o ženě, bohu a muži
Autorovy další knížky
| 2008 |  Těžká hodina |
| 2008 | Host do domu |
| 1999 |  Básně |
| 2004 | Balady |
| 1964 | Balada o námořníku |
Česká hip hopová scéna nestojí za moc a je to proto, že esence hip hopu je (nebo aspoň původně byla) průnik kreativního vyjádření a boje. Boje s externím nepřítelem nebo s osudem. Nejsme moc bojovný národ a v době, kdy se k nám hip hop dostal, nikdo moc nestrádal.
Ale proč o tom mluvím…
Přesně to, co čeští interpreti postrádají, měl v sobě Jiří Wolker. Jeho texty mají neskutečnou flow, jeho rýmy jsou ostré jako břitva a úderné jako dělníkovo kladivo. Dokázal najít poetičnost i v šedé budovatelské realitě, jako to uměli rapeři z rozpadlých sídlišť.
Neviděl paláců,
neviděl podkroví,
zmizeli žebráci
nuzní a hladoví,
po světě bez bídy, bez chamtivosti
chodili lidé chlapecky prostí,
co stavějí mosty z básní a tónů
a hlavně z železobetonu,
aby spojili se zemí zem
a srdce se srdcem.
Zdá se, že Jiří bojoval do posledního dechu a idealismus vdechl význam jeho osudu. Svými básněmi vyjádřil, že jeho život, byť krátký, měl smysl. Smrt je jen součástí většího plánu.
Dělník je smrtelný,
práce je živá,
Antonín umírá,
žárovka zpívá.