Bídníci I. přehled

14.05.2024

Od autora jsem již v minulosti četl knihu CHRÁM MATKY BOŽÍ V PAŘÍŽI, která se mi líbila. Popravdě řečeno BÍDNÍKY jsem neměl v plánu vůbec číst, protože mě odrazoval rozsah tohoto díla, ale nicméně knihy mám doma, a tak jsem si řekl, že bych se mohl začíst a uvidím, jak se mi to bude líbit. A nakonec se mi knihy líbily, i když to byla náročnější četba.

Hlavní postavou je JEAN VALJEAN, který je poslán na galeje pro krádež chleba, ale jeho trest se prodlouží, díky pokusům o útěk až na 19 let! Chleba ukradl pro svoji sestru a její děti. Je neuvěřitelné, že kvůli krádeži chleba byl na tak dlouhou dobu odsouzen. Musí skrývat svoji totožnost. Je laskavý vůči chudým lidem a má smysl pro spravedlnost.

V románu vystupuje velké množství postav např.:

- biskup MYRIEL, kterého jsem si oblíbil pro jeho prostotu a otevřenému srdci

- policejní inspektor JAVERT, který se řídí jen zákonem, je zásadový a přísný

- FANTINA – dohnána k prostituci, její dcera se jmenuje COSETTA, které se říká Skřivánek

- MARIO – student

- pan GILLENORMAND - dědeček od Maria, má 91 let (dědečka jsem měl rád)

V románu vystupuje také rodina THÉNARDIEROVA a chlapec GAVROCHE, který byl raubíř, ale pomohl, když bylo potřeba.

Victor Hugo dělá mnoho odboček a kvůli tomu se román natahuje. Jednou takovou odbočkou je Bitva u Waterloo (1815), ve které autor popisuje různé podrobnosti z bitvy, anebo život jeptišek v klášteře. Bitvu u Waterloo bych klidně oželel, anebo tuto kapitolu zkrátil.

Román je rozvětvený a promyšlený. Příběh Jeana Valjeana byl rozhodně zajímavý, a přestože je kniha bichle, myslím si, že kniha stojí za přečtení. Dozvěděl jsem se hodně informací o francouzských revolucích, o Napoleonovi, o Ludvících (XIV. – XVIII.) a o celkovém životě v Paříži v 1. třetině 19. století.

Ve Francii byly různé revoluce a Hugo všechno do nejmenšího detailu popsal. Popsal chudobu a bídu obyčejných lidí. Nejděsivější je, že tímto utrpením (hlad, zima, ošoupané šaty) prošly také děti. Byl také hrozný a těžký život galejníků. Pokud se někdo ocitl na galejích, procházel si peklem na zemi. Hugo studoval z různých pramenů Bitvu u Waterloo a sám se byl také na toto místo podívat. V románu nalezneme hodně filosofických myšlenek.

Hugo byl toho názoru, že k úkolům moderní civilizace patří nejen rozvíjení svobody jednotlivce, ale také zlepšování materiálního života každého člověka.

Pokud by se v románu nevyskytovaly různé odbočky a detailní popisy všeho možného, kniha by se mi četla určitě lépe. Nicméně autor takto píše a bylo tomu také v případě Chrámu Matky Boží v Paříži, kdy také podrobně popisoval tento chrám a jeho okolí, což nebylo úplně záživné. Čtenář si musí vyhradit na tyto knihy více času, aby všechno nasákl a postupně vstřebal.

V hlavě se mi mísí různé zážitky z knihy a vzpomínám na osudy hlavních hrdinů. Fandil jsem Jeanu Valjeanovi, aby jej nezatkli a nedostal se znovu na galeje. Je určitě dobře, že se setkal s biskupem Myrielem a zamyslel se nad svým jednáním. Člověk přece může udělal ve svém životě více přešlapů, ale to neznamená, že takto musí pokračovat po zbytek svého života. A je určitě fajn, pokud se člověk dá na lepší cestu a začne pomáhat lidem, kteří pomoc nutně potřebují. Jean Valjean si mě získal i jinými věcmi.

Líbily se mi romantické scény a také některé pasáže v závěru II. dílu. Některé scény mě chytily více za srdce. Některé postavy mi byly od samotného počátku nesympatické a bohužel to trvalo až do úplného závěru, a naopak některé postavy mě svým jednáním překvapily až jsem tomu pomalu nemohl uvěřit, ale není řečeno, že člověk nemůže změnit názor nebo postoj, když se mu otevřou oči. Bohužel jak to už bývá, většinou se žádná revoluce neobejde bez krve a lidé při těchto revolucích umírají, jak tomu bude i v tomto románu.

V románu se prolínají prvky romantické a realistické.

Četl jsem vydání z Odeonu (1975). V knize se vyskytuje hodně poznámek pod čarou.

18.07.2023

Velmi ráda jsem tuto knihu četla.