Bratrovrah a tvůrce státu přehled
Michal Lutovský
Celá staletí naši historici nebyli schopni opustit křesťanskými legendami ovlivněný názor na nejstarší dějiny naší země, zejména na osobu knížete Boleslava I. zvaného ukrutný. Práce Michala Lutovského, fundovaného českého archeologa, bezesporu tato vžitá tabu prolamuje. Předností knihy je mimořádná čtivost při zachování historických a archeologických fakt.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Bratrovrah a tvůrce státu. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (6)
(Povinná četba ke státnicím) „O čem nelze mluvit, o tom se musí mlčet,“ napsal Ludwig Wittgenstein. Historikové a archeologové raného středověku se ho rozhodli ignorovat. O věcech, o nichž nelze mluvit (protože o nich nevíme nic nebo víme jen málo, nejistě a izolovaně), nejen že nemlčí, sepisují o nich knihy. ;)
Michal Lutovský se tedy pokouší o portrét, respektive alespoň siluetu „pražského knížete“ Boleslava. Sestavuje ji na základě dedukcí, několika písemných zmínek (zejm. u Widukinda a ibn Jákúba) a střípků archeologického materiálu. A doplňuje ji všelijakými odbočkami, třeba k Pražskému hradu či Ottonům.
Kromě životopisu má být kniha i Boleslavovou apologií a korekcí mýtů. Proto autor například zdůrazňuje, že sv. Ludmila nebyla neškodná zbožná bábinka, nýbrž aktivní politička, jíž se stala osudnou orientace na Bavorsko. Nebo že o vraždě sv. Václava víme v podstatě jen tolik, že se udála (a kde), zato už si nejsme jisti kdy, jak a proč. Samotného světce pak Lutovský načrtává způsobem, řekněme, zálibně cynickým. :D
„... Václav, rozespalý po bujaré večerní hostině, kdy medovina jistě tekla proudem, opustil nízký dřevěný srub, po cestě možná zakopl o slepice a všudypřítomné odpadky a směřoval chladným ránem ke kostelíku, který bychom dnes patrně označili za větší venkovskou kapličku. ...“
Sice by mě asi víc bavilo polykat hřebíky, než číst o českých zemích X. století, ale za to autor nemůže. — Trochu větší problém mám s tím, že Lutovský pokládá za Boleslavovu největší zásluhu zachování české státnosti, aniž by vysvětlil, proč by měla být česká samostatnost dobře, kdežto integrace českého elementu do Říše špatně. Hodnocení „samostatný český stát = správně, splynutí s Němci = špatně“ je subjektivně podmíněný axiom, ne vlastnost samotné historické látky. (Osobně bych brala to druhé, tedy integraci Čechů do německého prostoru po způsobu Polabských Slovanů.) Nic proti politickým názorům, ale v knihách by je asi bylo záhodno oddělovat od názorů vědeckých.
Kniha přehledně shrnuje to málo informací, které nám poskytují skrovné písemné prameny a autorův obor — archeologie. Poskytuje několik zajímavých interpretací. Velkým kladem je čtivost textu, Michal Lutovský opravdu dobře píše (aspoň dle mého soudu). Za pozitivum rovněž pokládám kvalitní vazbu knihy.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Bratrovrah a tvůrce státu v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 60x |
ve Čtenářské výzvě | 2x |
v Doporučených | 8x |
v Knihotéce | 19x |
v Chystám se číst | 14x |
v Chci si koupit | 8x |
Štítky knihy
10. století panovníci české dějiny Boleslav I. český kníže knížata České knížectví
Autorovy další knížky
1995 | Sámova říše |
2006 | České země v raném středověku |
2006 | Bratrovrah a tvůrce státu |
2001 | Hroby, hrobky a pohřebiště českých knížat a králů |
2003 | Encyklopedie hradišť v Čechách |
Nebojme se historie a historických knížek, neboť mezi nimi jsou takové, které nás svým půvabem dokáží okouzlit!
Kniha pana doktora Lutovského o Boleslavovi I. je toho krásným příkladem. Autor knihu začíná se slovy, že málo z následujího příběhu je jisté, či dokonce historicky potvrzené. Přesto se mu ale daří líčit neuvěřitelně poutavý příběh o jednom z "největších Čechů".
Studium raného středověku je jedna velká detektivka, kde pouze z nepřímých důkazů dokážeme vyvodit zlomky pravdy. Narozdíl od moderních dějin se musíme spoléhat na zavádějící a často nespolehlivé písemné prameny, které nás podobně jako falešné důkazy svádějí na zcestí. Předobraz Boleslava I. jako vraha a zhoubu našeho národa je slepá ulička našeho historického detektivního případu, v rámci kterého se nové a často revoluční nové objevy začínají objevovat až za Františka Palackého. Jak strašně jsme se pletli v tomto českém panovníkovi!
Knížku doporučuji opravdu všem. Je to velmi lehké a p poutavé čtivo, které je doplněno mnoha tématickými obrázky. Osobně mě nejvíce fascinovala staroboleslavská teorie Dušana Třeštíka, který naznačuje, že k bratrovraždě vlastně mohlo dojít pouhou náhodou.