České země v letech 1705–1792: Věk absolutismu, osvícenství, paruk a třírohých klobouků přehled
Roman Vondra
Věk absolutismu, osvícenství, paruk a třírohých klobouků. Osvícenství má většina čtenářů spojeno s Marií Terezií, a zejména jejím synem Josefem II., jejichž panování a reformám text věnuje náležitou pozornost. Ovšem nové myšlenky i snahy o modernější správu státu a hospodářství jsou staršího data. Nadějnou vládu Josefa I. záhy ukončila smrt, Karla VI. pak zajímalo prosazení pragmatické sankce. Opomenuta není ani krátká, ale důležitá vláda Leopolda II. Autor si vedle politiky, válek a hospodářství všímá i kultury a umění baroka, rokoka a klasicismu, rozvoje vědy a techniky i nastupující industrializace a počátků národního obrození, módy a životního stylu.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize České země v letech 1705–1792: Věk absolutismu, osvícenství, paruk a třírohých klobouků. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Zajímavě a hlavně srozumitelně pojaté dějiny 18. století u nás. Určitě se ke knize budu vracet.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha České země v letech 1705–1792: Věk absolutismu, osvícenství, paruk a třírohých klobouků v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 13x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Doporučených | 2x |
v Knihotéce | 14x |
v Chystám se číst | 6x |
v Chci si koupit | 5x |
v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
18. století osvícenství české dějiny absolutismus
Autorovy další knížky
2010 | České země v letech 1705–1792: Věk absolutismu, osvícenství, paruk a třírohých klobouků |
2009 | Osobnosti české historie |
2012 | Peníze v moderních českých dějinách |
2013 | České země v letech 1792–1848. Formování novodobého českého národa ve věku cylindrů, krinolín a nástupu páry |
2011 | Po kolejích a silnicích velké Prahy |
Přehleně a komplexně popsané dějiny 18. století, které k nám přiválo ze západu Evropy myšlenky osvícenství. Toho osvícenství, které považuji za třetí pilíř (vedle antiky a křesťanství) naší západní civilizace. Nikde jinde na planetě nemá rozum a lidský život takovou váhu jako v našem euroamerickém prostoru. Na tom má prodělání osvícenství nesmazatelnou zásluhu.
Vlastně mě napadlo srovnání se 60tými lety 20. století. To se prostě v dějinách najdou generace, které chtějí úpřímně posunout svět a lidstvo někam dál a mnoho příštích generací z jejich úsilí těží.
A tak panovníky Josefa II. a Leopolda II., tyto opravdové první služebníky svého státu mám za velké borce. A jejich máti Marii Terzii za velkou borku. Josef II. byl možná střelec jehož reformy byly často drastické a nepromyšlné (čtu na něj kritiku shora zdola), ale ta odvaha! Za to, že se spoustu věcí nebál prosadit, si ho fakt vážím.
A mmch. díky této knížce jsem dostal ohromnou chuť na pozdně barokní a raně klasicistní hudbu a objevil díky ní několik geniálních skladatelů. Za všechny doporučuji Jana Křtitele Vaňhala! Doporučuji. Jak knížku, tak tu hudbu ;-)