Don Juan – I. a II. zpěv přehled

20.04.2014

Je bezmála k neuvěření, že jedno z nejslavnějších romantických děl, Byronův Don Juan neexistuje v kompletním českém překladu. Tu a tam se najde nějaký snaživý překladatelský pidižvík, který do češtiny převede jeden zpěv, ovšem to je málo. Nejúplnějším pokusem tak stále ještě zůstávají první čtyři zpěvy, do češtiny převedené V. A. Jungem na počátku věku dvacátého. Ne vždy jazyk za sto let zastará, ovšem v tomto případě tomu tak došlo - snad i proto, že musel znít archaicky a vyumělkovaně i v oné době, kdy Čechy dosud obcházelo strašidlo Vrchlický.

Jamb je považován za tuze vznešenou prozodickou stopu, snad proto, že činí verše téměř nemožnými na psaní a nesnesitelnými ke čtení; každý řádek musí nutně začínat bezpřízvučným jednoslabičným kníknutím, většinou nějakým tím gramatickým prvkem typu "a" nebo "kol", popřípadně obligátním a již od dob čackého Beowulfa oblíbeným "hle!". Po pár stovkách strof to trochu omrzí, věřte mi. Na druhou stranu je hlasitý přednes velmi snadný, pokud se tedy smíříte s tím, že ztratíte-li dokonalou pozornost, nemáte ani tušení, co vlastně čtete.

Ale nešť. I přesto, že zuřivá snaha o zachování metra vede k občasné méně snadné srozumitelnost, uchovává si náš oblíbený Španěl vtipnost originálu. Uvádí se, že Byron od narození napadal na jednu nohu. V této mohutné epické poémě napadá i další věci, například všechny své umělecké vrstevníky a předchůdce, muže, ženy, děti i domácí zvířata. Zkrátka - nebere si servítky a je politicky nekorektní. A nebojí se ani scén, které by pravděpodobně byly necudné, kdyby nebyly tak strašlivě zábavné. Ó, ten anglický cvalík, jak byl šikovný! (a nejen při psaní: podařilo se mu přeplavat Hellespont, jak neopomene zdůraznit v sebevychvalovačských pasážích Dona Juana)

Na závěr trochu dryáčnické reklamy na toto dílo: Tři v jedné posteli! Láska! Zrada! Nahý šermíř! Syfilis v plném květu! Milostné dopisy! Pití krve! Sex na pláži! Kanibalismus! Jambický verš! To vše a mnohem více najdete v prvních dvou zpěvech Dona Juana! (a bojím se téměř uvažovat, co přijde v těch dalších)