Dumasův klub přehled
Arturo Pérez-Reverte
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/15571/bmid_dumasuv-klub-9oV-15571.jpg
4
301
301
Lovec knih Lucas Corso, žijící osaměle v Madridu, je velmi vyhledáván knihkupci, nakladateli, sběrateli i bibliofily, kteří jsou ochotni vynaložit značné finanční částky, aby získali cenné tituly pro své sbírky. Jeho přítel jej požádá, aby ověřil pravost rukopisu jedné kapitoly Dumasova románu „Tři mušketýři“. Zároveň má pro klienta, jednoho z majitelů záhadné knihy „Devět bran Říše stínů“, zjistit, který z jejích tří existujících exemplářů je pravý. Roku 1666 je v Benátkách vytiskl tiskař Aristide Torchia, který byl inkvizicí obviněn z čarodějnictví a upálen. Corso postupně navštěvuje další majitele v portugalské Sintře a v Paříži, aby mohl jednotlivé knihy důkladně prostudovat a vzájemně porovnat. U rytin zjišťuje určité odlišnosti a uvědomuje si, že se jedná o rébusy, které po vyřešení a v kombinaci s textem přinášejí formuli, umožňující vyvolat ďábla. Začíná propadat pocitům nejistoty a ohrožení, sám se stává obětí manipulace. Autor dovedně splétá fiktivní hrdiny z literatury s reálně existujícími postavami a využívá žánrových postupů dobrodružného románu 19. století. Dílo jednoho z nejčtenějších španělských spisovatelů zfilmoval Roman Polanski pod názvem „Devátá brána“.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 2000 , Mladá frontaOriginální název:
El club Dumas , 1993
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Dumasův klub. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (58)
Španělé se svou tvorbou vždycky něčím vymykají. Pro mě to bylo hodně náročné čtení protože mám pocit ž e se tam vlastně nic neděje a pokračovala jsem vlastně ze zvědavosti k čemu to dospěje. Neříkám že těch pár plot twistů nepřekvapilo ale moje oblíbená kniha to nejspíš nebude
Fajn kniha s několika rovinami s detektivní zápletkou. Dozvěděla se nové informace o mých oblíbených Třech mušketýrech. Rozmáchlý styl vyprávění oblíbený ve španělskojazyčné literatuře je skvělý.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Dumasův klub v seznamech
| v Právě čtených | 3x |
| v Přečtených | 363x |
| ve Čtenářské výzvě | 36x |
| v Doporučených | 33x |
| v Knihotéce | 170x |
| v Chystám se číst | 200x |
| v Chci si koupit | 48x |
| v dalších seznamech | 6x |
Štítky knihy
zfilmováno satanismus španělská literatura thrillery horory okultismus bibliofilie, bibliofilství, knihomilství o knihách metafikce
Autorovy další knížky
| 2000 |  Dumasův klub |
| 1997 |  Vlámský obraz |
| 2005 | Královna jihu |
| 2002 | Hřbitov bezejmenných lodí |
| 1998 | Šermířský mistr |
Podľa mňa to nie je dobrá kniha. Je zapeklitá (ehm), ale to nie je to isté, čo dobrá. S týmto príbehom som sa prvý raz stretol okolo roku 2000 v podobe filmu Deviata brána. Kniha sa pritom volá úplne inak, Dumasov klub. Ku knihe som sa dostal až o viac ako dve desaťročia neskôr. Ak by som si mal vybrať, či si ešte raz pozriem film, alebo prečítam knihu, pozrel by som si film. Kniha nie je zlá. Miestami je dokonca veľmi dobrá. Inokedy je však naopak ukrutne nudná, až niektoré strany zvádzajú k len letmému prečítaniu, či dokonca k prelistovaniu. Tam, kde vo filme (napriek pomalému tempu) našu pozornosť v aspoň ako-takom strehu držala vychýrená réžia legendárneho Romana Polańského a podmanivé výkony Johnnyho Deppa, režisérovej manželky Emmanuelle Seigner a diabolského (ehm) Roberta Loggiu, v knihe máme k dispozícii „len“ výdatného hrdinu (azda skôr antagonistu) Lucasa Corza (vo filme bizarne premenovaného na Deana Corsa). Čo o to, postava je to skvelá, ale všetky ostatné (na rozdiel od filmu) sú nezaujímavé. Ono už film má ďaleko k čistému hororu (pre mňa je to skôr „len“ okultná mystická detektívka) a s knižnou predlohou je to ešte slabšie. Čo mnohým určite nebude vadiť (alebo im to skrátka bude jedno), ale ak toto číta hororový fanúšik a teší sa na spanilú žánrovú jazdu... môže si pekne krásne nechať zájsť chuť. Počas prvej polovice ma to bavilo, nebola to síce moja šálka kávy, ale vcelku ma zaujal mix Eca a Thomasa Harrisa. Žiaľ, čím bližšie ku koncu som sa nachádzal, tým to bolo horšie. Trúfam si tvrdiť, že posledných 50 strán pre mňa bolo temer až na hranici „čiteľnosti“. Vo finále som sa vyložene strácal, nebavilo ma to a ani ma to nezaujímalo. Osobne si myslím, že aj pre Polańského, ktorý knižnú predlohu vo všeobecnosti pomerne výrazným spôsobom mení a ku koncu už akoby na ňu úplne rezignoval a natočil úplne iný koniec. Ani ten filmový nebol žiadna jazda (miestami skôr pripomínal paródiu), ale stále lepšie, ako knižný.