Hodina mezi psem a vlkem přehled

Hodina mezi psem a vlkem je sbírka, kterou jsem četla už na vysoké škole, ale zjistila jsem, že si vlastně z této sbírky vůbec nic nepamatuju. A po nynějším druhém čtení jsem zjistila, proč.
Bohužel musím konstatovat, že tato básnická sbírka po mně vůbec nic nezanechala, ačkoliv jsem se snažila pozorně číst a vnímat. Jenže tyto texty, které sbírka v sobě obsahuje, po mně prostě jen stekly a brzy zas nebudu vědět zhola nic, co tahle sbírka nabízí.
Básně na mne působily jako takové momentky ze života, kdy básník pozoruje své nejužší okolí a popisuje své postřehy. Jsou tu motivy města, přírody, ročních období, sněhu, květů... dvěma básněmi vzdává hold K. J. Erbenovi a také O. Mikuláškovi. Některé básně jsou rýmované, některé zase připomínají volný proud vědomí.
Nakonec knihu nechávám bez hvězdičkového hodnocení - neumím ji pojmout, hodnotit, uchopit. Ve srovnání se Skácelovou Smuténkou, kterou jsem četla nedávno, tohle nebyl můj šálek čaje. Zatímco Smuténka ve mně zanechala určité emoce a dojmy, Hodina mezi psem a vlkem bohužel nic, no.

05.03.2023

Podzim za městem

Jak ohýbači železa se postavily dny
k dřevěným stolům.
Ve vlasech mají rez a plavovlasé dýmy
spíš splývají. Už není žízeň,
ač ke studnám je blízko.

Vyrostlo plno plotů z ticha
a podle plotů mnoho přelízek.

A kdo dnes zná
hliněná jména králů asyrských,
tak mocná, že to bolí
o čtvrté ráno v rovinách?

A co zátopolí?

Kradeným koněm podzim rzá.