Káva každé půlnoci přehled

31.03.2024

Na tuto knihu jsem narazila úplnou náhodou. Procházela jsem knihovnou a překvapil mě název, osobně kávu nepiju a tak mě překvapilo, že by ji někdo pil o půlnoci.
Obsah knihy jsem jen přelétla očima a řekla si proč ne?

Musím říct, že po pár stránkách mě kniha vtáhla do děje. Přestože jsem neměla skoro žádná očekávání, kniha mě moc překvapila. Pomohla mi pochopit novou hloubku bulimie a těch co s ní zápasí. Věděla jsem, že je to těžký a náročný boj pro danou osobu i její okolí, ale nikdo mi to nedovedl, podat tak, abychom měla pocit, že si aspon umím představit, čím si prochází.
Vím, že číst o problematice a vidět ji na vlastní oči jsou dvě úplně jiné věci, nicméně si myslím, že jako začátek dobrý.

Co se týká romantické linky, i tam jsem byla celkem překvapená a potěšená zároveň. Vše bylo uvěřitelné dilemata, požadavky, nároky, dialogy i pocity, .. .
Musím říct, že se mi hodně líbil i konec. Uznávám, že mě nejdřív trochu zaskočil, ale upřímně koho ne? Byl upřímný a reálný, jsem ráda, že skončil, tak jak ho autorka napsala.

Dost často mám problém z knihy vybrat nejlepší část, nebo větu. V této knize jsem s tím problém neměla. V tomto příběhu na mě nejvíc zapůsobila věta poslední. Když člověk projde celým příběhem, ta věta má neskutečnou váhu a sílu. Myslím, že autorka touto větou krásně vystihla podstatu manželství.