Krušné hory ve švédském sevření: Poslední tažení Jana Banéra 1641 přehled
Lukáš Sláma
Dne 27. března 1641 proběhla poslední bitva Jana Gustafssona Banéra. Od krušnohorského bojiště odešel se svou armádou do Halberstadtu, kde následně zemřel. Švédská armáda sice ztratila schopného vojevůdce, ve střední Evropě se ale válčilo dalších 7 let. Předkládaná publikace představuje vývoj tohoto konfliktu v méně probádané oblasti českého Krušnohoří v období čtyřicátých let 17. století. V době, kdy se tato hranice stala pro časté vpády nestabilní a nebezpečnou. Představuje roli horského pásu ve vedení raně novověkého konfliktu a soustředí se na vybrané militární aspekty, které se staly charakteristické pro třicetiletou válku.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Krušné hory ve švédském sevření: Poslední tažení Jana Banéra 1641. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (3)
Tak nevím, na jednu stranu to byly zajímavé události z blízkého okolí, velmi detailní zdroje a poznámky, na druhou stranu to bylo celé, aspoň pro mě, takové chaotické.
Ale moc díky za zajímavé téma.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Krušné hory ve švédském sevření: Poslední tažení Jana Banéra 1641 v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 12x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Knihotéce | 23x |
v Chystám se číst | 8x |
v Chci si koupit | 5x |
Štítky knihy
třicetiletá válka (1618-1648) 17. století Krušné hory, Krušnohoří dějiny Evropy
Autorovy další knížky
2020 | Krušné hory ve švédském sevření: Poslední tažení Jana Banéra 1641 |
2022 | Bitva u Jankova 6. 3. 1645 |
2023 | Poklad z Maršovic |
Tahle kniha je nejspíš autorova prvotina a je to na ní vidět. Sice důkladně ozdrojované, ale dost zmatené, málo čtivé, v knize je zbytečně moc poznámek (ty podstatnější bych dal přímo do textu), a na můj vkus dostal samotný průběh tažení v knize málo prostoru. Celkově jde tedy o jednu z nejhorších knih ze série Polozapomenuté války.