Ladič pian přehled

09.09.2023

Myslela jsem si, že mě tato kniha po dánovkách nebude bavit, ale opak je pravdou. Je to nádherný dobrodružný román.

12.05.2021

Jsem na tom asi podobně jako Kerberos - Zimní voják mě navnadil na něco jiného. Ale rozhodně to nebyla špatná kniha, naopak. Podle mě se jen autorovi podařilo to, co málokterému spisovateli: svou druhou knihou překonal prvotinu. Velká gratulace!
Ladič pian je v něčem podobný, ale z principu jiný především kvůli prostředí, ve kterém se odehrává. Začíná v Londýně v roce 1886, ale poměrně rychle se děj přesune do Barmy, resp. na území někdejšího Šanského království. Když jsem knihu četla, chtěla jsem tam být, chtěla jsem zažít tamní úžasné barvy a vůně, vidět množství exotických rostlin i živočichů. A to barmské slunce!
Příběh je výborný, i když pro dnešní rychlou dobu asi málo akční a příliš popisný. Anthony Carroll je zvláštní a dlouhou dobu poměrně tajemná postava. Takže příběh možná nezaujme tolik čtenářů; koneckonců kniha ani nemá na obálce onu zlatou "plaketu" bestselleru. Ale je skvělá, je lidská a osloví všechny humanisty. Což současně znamená, že je v naprostém, takříkajíc příkrém rozporu s tehdejší britskou - a obecně s jakoukoli - koloniální politikou.
Při čtení mi ale bylo smutno také z jiného důvodu: Barma, nověji nazývaná Myanmar, nyní zažívá další z mnoha vojenských násilností. Tentokrát je situace Barmánců mnohem horší: armáda, která decimuje protestující obyvatelstvo, je její vlastní, barmská/myanmarská.
P.S. Občas se vloudily chybičky, naštěstí v přijatelném množství, spíše výjimečně.

"Říkal jsem vám, že překládám Odysseu. Vždycky jsem ji četl jako tragický příběh Odysseova úsilí nalézt cestu domů. Teď čím dál víc chápu, co o tom napsal Dante a Tennyson. Podle nich Odysseus nebloudil, on se po tom, co viděl tolik úžasných věcí, nemohl a možná ani nechtěl vrátit domů."