Moc faktov přehled
Hans Rosling , Ola Rosling , Anna Rosling Rönlund
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/402872/bmid_faktomluva-deset-duvodu-proc-se-myl-iAH-402872.jpg
4
854
854
Desať dôvodov, prečo máme o svete mylné predstavy - a prečo sme na tom lepšie ako si myslíme. Na základné otázky o našej planéte, napr. koľko percent populácie žije v extrémnej chudobe, akým tempom rastie počet obyvateľov, aká je úroveň vzdelávania, aký násilný je náš svet, ako nás ohrozujú klimatické zmeny, odpovedá väčšina ľudí nesprávne. Mnohí sa v odhadoch sa mýlia do takej miery, že odpovede učiteľov, novinárov, investičných bankárov a hoci aj laureátov Nobelovej ceny by dosiahli horšie výsledky ako úplne náhodné odpovede šimpanzov. Hans Rosling, švédsky lekár, vedec, profesor medzinárodného zdravia a fenomén globálnych konferencií na TED-e, spolu so svojimi spolupracovníkmi ponúka čitateľom revolučne nové vysvetlenie tohto javu. Odhaľuje desať inštinktov, ktoré ovplyvňujú náš pohľad na svet – od tendencie rozdeľovať svet na dva tábory (zvyčajne na my a oni), cez spôsob, ako vnímame správy z médií, až po to, ako vnímame pokrok (sme presvedčení, že svet speje k horšiemu). Ukazuje sa však, že svet je napriek všetkým nedostatkom v oveľa lepšom stave, než si myslíme. Neznamená to, že neexistujú reálne problémy a riziká. No ak sa neustále všetkého obávame a odmietame vychádzať pri vnímaní sveta z faktov, ľahko sa nám stane, že prehliadneme práve najväčšie hrozby. Moc faktov je inšpirujúca kniha, plná zaujímavých informácií a napínavých príbehov. Zásadne zmení náš spôsob vnímania a hodnotenia sveta a vo svetle pravdivých faktov nás naučí reagovať na krízy a výzvy budúcnosti.... celý text
Literatura světová Literatura naučná Osobní rozvoj a styl
Vydáno: 2019 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Factfulness , 2018
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Moc faktov. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (204)
Strašně špatně napsaná knížka. Náplň asi dobrá a použitelná, ale chtělo to hodně sebezapření se v tom hrabat.
Kniha nabízí dle svých slov 10 důvodů, proč se mýlíme v pohledu na svět. To se knize z části daří, ale ani sami autoři se nevyvarovali zkreslených a zavádějících pohledů. Nezpochybnitelné jsou části, věnující se demografickému přechodu, posunu v lidském zdraví a predikcím vývoje počtu obyvatel na světě i v jeho různých částech. Kniha skutečně dobře představuje důvody tohoto vývoje a v souladu s demografickými prognózami uvádí, že na světě bude na konci století pravděpodobně kolem 11 miliard lidí, a že největší nárůst nejspíš proběhne v Africe, a to ne proto, že by se rodilo tolik dětí, ale že spíše budou stárnout ti, kteří se už narodili. Zajímavé je i autorovo dělení světa na 4 úrovně příjmů se souvisejícím stylem života, ačkoliv možná autor trochu záměrně přeceňuje pohodlí a styl života na 2. a 3. úrovni, kde žije nejvíce lidí.
Zavádějící bývá kniha v pohledech na rozvoj a rozdělení bohatství. Autorův pohled na rozvoj má rysy čisté modernizační teorie a opomíjí klíčové role ekonomické provázanosti a hierarchických vztahů s jinými zeměmi. Rozdělení bohatství má kniha tendenci prezentovat jako normální symetrické, přitom je ve skutečnosti krajně asymetrické s průměrem vyšším než mediánem a s vysokým Giniho koeficientem nerovnoměrnosti právě zejména v chudších zemích.
Kniha tak celkově nabízí zajímavá fakta a myšlenky a má cenu si ji přečíst, některá tvrzení jsou však zavádějící.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Moc faktov v seznamech
| v Právě čtených | 116x |
| v Přečtených | 1 249x |
| ve Čtenářské výzvě | 137x |
| v Doporučených | 139x |
| v Knihotéce | 420x |
| v Chystám se číst | 869x |
| v Chci si koupit | 305x |
| v dalších seznamech | 12x |
Štítky knihy
naděje budoucnost chudoba, bída rozvoj osobnosti, osobní rozvoj dezinformace kritické myšlení fakta fakta a mýty
Kniha je to poučná a do jisté míry užitečná, ale s obrovskými chybami. Oceňuji snahu sdělit světu, že mezi lidmi převažuje zastaralý a nerealistický náhled na svět a předložit na základě faktů a statistik aktuální přehled a metodu, jak se střízlivého a faktografického pohledu na svět co nejlépe držet.
Bohužel autor se v argumentaci a práci se statistikami zrovna moc nepředvedl a navíc ji propojil se spíše ideologickou myšlenkou, že svět se v prakticky všech ohledech velmi výrazně zlepšuje.
Vedle užitečných statistik s velkou výpovědní hodnotou (dětská úmrtnost je asi nejpřesvědčivější) zde používá i statistiky nanejvýš pochybné, které jsou pro svou povrchnost a podivnou interpretaci velmi nepřesvědčivé, zavádějící až vyloženě směšné.
Autor rovněž pracuje se statistikami většinou velmi laxně a v podstatě ignoruje takové "povrchní otázky", jako je jejich spolehlivost či otázka srovnatelnosti poměrů jednotlivých zemí ve věci kvality. Je hezké srovnat počty dětí, kterým je dostupné základní vzdělání, nicméně obávám se, že rozdíly mezi ZŠ na Praze jedna, větší neelektrifikovanou chatrčí vyčleněnou pro tento účel u vesnice v Kongžském pralese a Talibanem zřízenou muslimskou základkou jsou takové, že výpovědní hodnota této statistiky je mnohem menší, než chce autor věřit. Totéž platí rovněž pro dosažitelnost elektrické energie, kde autorovi stačí, že prostě přes den občas je (on je opravdu velký rozdíl jestli je pořád a stabilní, nebo občas a ještě nestabilní).
No a pak se dostáváme ke statistikám zcela interpretačně zvrzaným. Např. tvrzení, že i kulturní život se ve světě zlepšuje, ustavené čistě na základě statistik, že prudce roste počet vydaných filmů a hudebních alb, je natolik směšné, že si snad ani nezaslouží komentář (fakt nikdy neslyšel o tom, že kvantita většinou není totéž co kvalita?). Totéž platí pro výlety autora do situace ve věci ochrany přírody.
Rovněž mimořádně špatně vyargumentovaná je teze, že náboženství nemá vliv na počet dětí, což je nejspíše způsobeno především tím, že ta teze prostě není pravdivá a tudíž pro ni smysluplně argumentovat nelze.
Autor svou tezi dokládá na základě statistik porodnosti celých států s "převažujícím křesťanstvím" či "převažujícím islámem" etc. Problém je, že tyto statistiky jsou příliš hrubé a ignorují, že v mnoha případech jde o odkřesťanštělé země Západu, kde je drtivá většina "křesťanů" pouze deklaratorních či svátečních. Podrobnější statistiky by nepochybně doložily pravý opak - tj. že u praktikujících věřících je ten dopad zřetelný a velký. Viz ultraortodoxní židé v Izraeli, jejichž počet vzrostl od založení státu zhruba 150x a to nikoliv jen kvůli migraci (mají momentálně v průměru 6-7 dětí, což je více než dvojnásobek oproti izraelskému průměru), viz amišové a ortodoxní a ultraortodoxní židé v USA a viz katolíci u nás (praktikující katolíci v ČR mají v průměru tuším 2,5 dítěte, což je výrazně více než průměr, v případě praktikujících tradičních katolíků bych to odhadl minimálně na 3,5), viz tradiční katolíci a muslimové ve Francii. (Konkrétní země neuvádím proto, že by v nich byly tyto komunity nějak místně výjimečné, ale protože jsem v minulosti zaznamenal studie a statistiky, které se jimi zabývaly - nepochybuji, že to u praktikujících věřících těchto vyznání platí víceméně napříč světem.)
Celkově vzato, myšlenka je dobrá, je ale propojena s pochybnými ideologickými pohledy a velmi špatnou prací se statistikami.