Nejsem jako džbán přehled
Viola Ardone
„Já nevím, jestli jsem pro manželství. Proto pořád běhám po ulicích – mužský dech je totiž jako když foukne kovářský měch, natáhne po tobě ruce a může se dotknout tvého těla.“ Píše se rok 1960, Olivě Denarové je patnáct let, žije v malé sicilské vesnici a už od malička ví (protože jí to její matka jako posedlá stále opakuje), že „žena je džbán – kdo ho rozbije, ten si ho nechá“. Ráda studuje a učí se těžká slova, běhá, až sotva popadá dech, potajmu si překresluje do sešitu tváře filmových hvězd (i když jít se podívat na film nemůže, protože „člověk má potom jenom brouky v hlavě“), chodí s otcem sbírat šneky, střílí prakem kameny po těch, kdo se posmívají jejímu kamarádovi Sarovi. Nelíbí se jí představa, že bude mít měsíčky, protože od té doby nebude tohle všechno moci dělat a bude se muset bránit mužům, aby došla bez úhony k svatbě. Když systém, v němž žije a který mlčky přihlíží útlaku žen, donutí Olivu souhlasit se zneužitím, vzbouří se a využije právo volby. Za svoje „ne“ však zaplatí. Spisovatelka bravurně přetváří historii v příběh a líčí rozpory pramenící z lásky mezi otcem a dcerou, mezi matkou a dcerou, vypráví o nejednoznačné touze, která zároveň lichotí i děsí, zvláště pokud je vnucována násilím. Její dílo je sondou do násilí v důsledku společenských rolí, které se týká všech, včetně mužů. Je-li Oliva Denarová nezapomenutelnou postavou, její mlčenlivý otec, který ji nechává rozhodovat se vší zmateností, kterou pro ni volba znamená, je jednou z nejdojemnějších mužských postav v současné italské beletrii.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2022 , Ikar (ČR)Originální název:
Oliva Denaro , 2021
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Nejsem jako džbán. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (33)
(SPOILER) Ty jo, první a druhá část skvělá, moc se mi to líbilo a bavilo mě číst o pravidlech , o tom jak to chodilo v Itálii a kupodivu ani ta máma mi nebyla proti srsti. Takto žila byla vychovaná, udřená, o dceru měla strach, aby si nezkazila život, třeba mimomanželským dítkem, protože tehdy to žádný med teda nebyl. Měla jsem tu její mámu ráda, protože z ní byla cítit láska k dětem a zájem, ale zároveň smysl pro výchovu a povinnost, tak to podle mě má ale být. Často ten kdo má opravdu rád působí někdy jako Herodes, a ti kdo jsou na pohled láskyplně vyhlížející prýští z nich city, tak ti nejsou ve skutečnosti nic moc. Celkově dnešní trend, že se po dětech nic nechce a když jsou malé musíme vše tolerovat nevede k ničemu dobrému, dle mého. Dítě potřebuje hranice, důslednost a spousta práce než se z něj vyloupne milý společník pro okolí. Takže mě se to líbilo. Druhá část to, ale zazdila rapidně a tedy hodně velké zklamání, navíc jsem čekala hodně citátů co si napíší do sešítku a kde nic tu nic.
Související novinky (2)
Chtěla žít svůj život tam, kde jí všichni říkali, co má dělat
25.06.2022
Lvi na výsluní a další knižní novinky (22. týden)
29.05.2022
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Nejsem jako džbán v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 123x |
ve Čtenářské výzvě | 13x |
v Doporučených | 5x |
v Knihotéce | 125x |
v Chystám se číst | 164x |
v Chci si koupit | 26x |
v dalších seznamech | 6x |
K této knize se mi komentář píše dost těžko. Přestože je to silný příběh, navíc nádherně literárně zpracovaný, napadalo mě při čtení moc věcí, které s ním až tak nesouvisely.
Například kolik matek se bojí, aby jejich děti nějak nevybočovaly ze stáda, protože jejich odlišnost zasáhne celou rodinu. Vzpomínala jsem o kolika ženách vím, že od svých matek, babiček, nebo kamarádek slyšely "zvykneš si, každá si zvykne", nebo "tak to prostě je, to nezměníš", nebo "ty s tím naděláš! Já jsem to taky vydržela". Vzpomínala jsem na drobné příběhy z malé vesnice, kde jsem vyrůstala, které se odehrávaly, když jsem byla malá holka a pochopila jsem je až mnohem později. Na moje rodiče, kteří mi dali ohromnou svobodu a podporu a na to, že dodnes jsou mnohde ženy vnímány jen jako džbány.
Ale nesmím zapomínat na Olive, o které ten příběh je, a které jsem moc držela palce. Nechci prozrazovat děj, takže jen říkám DOPORUČUJI