Němá barikáda přehled
Jan Drda
Povídky s okupačními náměty ukazují okázalé hrdinství prostých lidí za nacistické okupace. Autor dokládá, že i prostí, mírumilovní lidé se stávali v revoluci přesvědčenými bojovníky a že právě oni jsou hrdiny květnových událostí. Je zde zdůrazněna myšlenka mezinárodní solidarity v boji proti fašismu. Některé povídky byly zfilmovány.... celý text
Povídky Literatura česká
Vydáno: 1975 , Albatros (ČR)Originální název:
Němá barikáda, 1946
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Němá barikáda. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (120)
Jedenáct povídek z doby Protektorátu a květnového povstání, napsaných bezprostředně po válce. Více než oslavu komunismu mi připomínají starozákonní texty o vině a trestu. Autor, zřejmě postižený posttraumatickým stresovým syndromem, pokoušel vypsat se z válečné nenávisti k okupantům. Krátké, stručné věty ze sebe vyráží s každým výdechem vzduchu z plic. Moc pěkné to není, ale dokážu nenávist k Němcům pochopit. Méně už, že Jan Drda šířil nenávist třídní po mnoho dalších let až do hořkého prozření v roce 1968
Knihu a jednotlivé povídky záměrně bodově nehodnotím. Drda byl od roku 1945 komunista a již tehdy tvrdil, že bude třeba pozavírat některé spisovatele, kteří se stavěli proti komunistickému vidění světa. A v tomto ohledu nezůstal pouze u slov. Kniha je rozdělena na dva celky. V prvním, čítajícím 11 položek a obsahující i jeho nejslavnější kousky Vyšší princip, Pancéřová pěst a Němá barikáda nám autor přináší svůj pohled na dobu protektorátu. Je to pohled černobílý a značně tendenční, ale v kontextu doby a prožitým válečným utrpením se dá snad ještě pochopit. Už první povídka, Třetí fronta, pojednávající o tzv. "španělácích" jasně naznačuje, jakým směrem se bude kniha ubírat. Docela mě pobavila rasistická zmínka o úzké, dlouhé lebce, jen nevím, jak by ji Drda vysvětloval soudruhům z DDR. V druhém celku, čítajícím 7 položek a odehrávajícím se po válce a nebo se v něm na válku vzpomíná, už jde o ryzí, rudou propagandu, v které zazní i jeho verze únorového puče, zobrazená v povídce Politik. A jak dopadl Drda? Po roce 1968 upadl v nemilost a snad alespoň částečně prohlédl.
Citace z povídky Zákeřník: Její syn ji překročí, jako by šel přes poražený strom. Bez zachvění, bez ohlédnutí. Úzkou, dlouhou lebku nese téměř v záklonu. Vysunuje bradu jak herec na jevišti.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Němá barikáda v seznamech
v Právě čtených | 8x |
v Přečtených | 1 485x |
ve Čtenářské výzvě | 95x |
v Doporučených | 52x |
v Knihotéce | 333x |
v Chystám se číst | 161x |
v Chci si koupit | 21x |
v dalších seznamech | 9x |
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) povídky zfilmováno odboj okupace války antifašismus rozhlasové zpracování
Část díla
Autorovy další knížky
1975 | Němá barikáda |
2007 | České pohádky |
1965 | Hrátky s čertem |
1982 | Vyšší princip |
1960 | Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert |
Povídky se četly téměř samy. Zajímavá je i čeština, která je v dnešní době už přeci jen trochu jiná.
Musím ale říct, že jsou povídky hodně jednostranné a idealizované. V povídkách jsou všichni Češi ti hodní hrdinové a všichni Němci jsou ti zlí nelidští barbaři, což místy vyznělo až parodicky. Přesně takové knihy mohou přispívat k některým předsudkům. Předpokládám, že je to poplatné tomu, že byla kniha psána ještě stále poměrně brzy po válce. Jediná povídka, kde nebyli všichni Češi ti největší hrdinové, byl Vyšší princip, kde bylo i pár zápornějších postav (ale jen zlehka).