Osud člověka přehled

Osud člověka https://www.databazeknih.cz/img/books/97_/97628/osud-cloveka-97628.jpg 4 249 249

Příběh válečného hrdinství, známý i z filmového zpracování. Jako ve všech sovětských dílech věnujících se válce i v tomto jsou patrné schematické prvky jako bezvadnost ruského vojáka, odpor ke zrádcům komunismu, hrdina obyčejný člověk a dělnictví. Dílo však klade i závažné otázky existence, nad kterými se může čtenář zamyslet. Šolochov toto své dílo věnoval Jevgenii Grigorjevně Levické, člence KSSS od roku 1903.... celý text

Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: , Svět sovětů
Originální název:

Судьба человека (Sud’ba čeloveka) , 1957


více info...

Můj komentář

Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Osud člověka. Přihlašte se a napište ho.


Komentáře (41)

m2056
15.09.2023 3 z 5

Kniha se čte dobře jen mě vadí že to Kniha na objednávku od režimu co je vydával a bohužel jich podobných byla spousta příběh je film a ten je hodně dobrý na tu dobu realizace.

apq
19.08.2023 5 z 5

Knihu jsem četla už před dlouhou dobou, ale docela se mi líbila.


Christie2020
05.02.2023 5 z 5

Tuhle útlou knížku mám moc ráda. Četla jsem ji už několikrát. Jeden smutný osud člověka. Podle mě je na ní právě úžasné, jak je krátká…vypravěč nepotřebuje mnoho slov…příběh strohý, jako je on sám. O to víc chytne za srdce.
A nejvíc mě dostává úplný konec knihy:
„Ne! Dospělí, za války zešedivělí muži nepláčí jen ve spánku. Pláčí i za bílého dne. A pak je hlavní – umět se včas odvrátit. Pak je nejhlavnější neranit srdce dítěte, aby nevidělo, jak ti po tváři stéká palčivá a sporá mužská slza…“

všechny komentáře

Související novinky (1)

Knihy, které mají méně než 200 stran

05.01.2016


Citáty z knihy (3)

Chtěl jsem těm proklatcům (myšleno nacistům) ukázat, že i když umírám hlady, neudávím se jejich žebráckým soustem, že mám svou ruskou důstojnost a hrdost a že ze mne dobytek za nic neudělají.


Udělalo se mi z toho nanic a byl bych si hrozně rád umyl ruce, jako bych neškrtil člověka, ale nějakého odporného plaza... Poprvé v životě jsem zabil, a našeho člověka. Ale jakýpak náš člověk? Byl horší než cizí, byl to zrádce.


Já měl vždycky podezření, že jsi špatný člověk, Kryžněve. Zvlášť, když jsi nechtěl vstoupit do strany a vymlouval ses, že jsi negramotný. Ale nikdy jsem si nemyslel, že by z tebe mohl být zrádce. Vychodils přece sedmiletku.


Kniha Osud člověka v seznamech

v Právě čtených1x
v Přečtených411x
ve Čtenářské výzvě18x
v Doporučených17x
v Knihotéce73x
v Chystám se číst57x
v Chci si koupit8x
v dalších seznamech6x