Paní Degasová přehled

29.03.2022

Po přečtení naprosto úžasné knihy to má ta další čtená vždy dost těžké. Právě v takové výchozí situaci se u mě ocitla Paní Degasová, ovšem musím říct, že se s tím po trochu vlažnějším nástupu nakonec popasovala velice dobře!
Nizozemec Arthur Japin nám ve svém románu předkládá beletrizovaný příběh slavného francouzského malíře Edgara Degase, který bývá řazen mezi impresionisty, i když on sám se za něj nepovažoval. Autor se do toho pustil ze zajímavého úhlu pohledu a čtenář se s umělcem na prvních stránkách setkává skrze neznámou mladou ženu, která se náhle objeví v jeho životě. V té době už je Degas starý a slepý, ve své osamělosti se zdá být zatvrzelý a zdá se, že o jakékoli sociální kontakty ani za nic nestojí. Příběh se tedy postupně začíná odvíjet v jeho domě, který je od střechy po podlahu plný výtvarných děl a malíře sledujeme ženinýma očima, ovšem tato rovina se nám pak postupně prolíná s epizodami z jeho dřívějšího života.
Co se týká malířství, nejsem na něj žádná odbornice a orientuji se v něm jen velmi málo, ale tady to skutečně nebylo zapotřebí. Celá ta kniha je prostě hlavně o jednom muži, o jeho životní pouti, nadějích a zklamáních, lásce… A i když je z něj na konci jeho života tak trochu zapšklý stařec, nakonec jsem si ho oblíbila. Nadchly mě i odkazy na jeho tvorbu, která mě nakopla, abych si dohledávala jeho obrazy, obzvlášť pak portréty aktérů jeho života. A na fotku jsem nakonec použila i publikace, které jsem našla u nás v knihovně.
Zajímavé čtení, při němž mě mnohokrát napadlo, kolik z toho je asi doložená historie a co je už imaginace autora. Ale to vlastně nakonec není podstatné – hlavní je, že to bylo příjemné čtení.
PS: Myslela jsem si, že na obálce jsou za ženou namalovaní plameňáci, ač tedy s divným zobákem… Kdybyste to snad taky nevěděli, jsou to ibisi rudí. =))