Pokrevní pouta přehled

04.04.2024

Když booklab oznámil, že bude vydávat i Pokrevní pouta s novými obálkami od Adela Stopka byla jsem tou zprávou nadšená, protože Vampýrská akademie mě až na pár míst opravdu bavila a přestože Adrian tam nedostal tolik prostoru jeho postava mě zaujala.
Pokrevní pouta se tempem trochu liší od VA, protože Sydney je oproti Rose spíše přemýšlivý typ a než něco udělá dobře si promyslí jaké by to mohlo mít následky. Takže nečekejte bláznivé eskapády jako v VA, protože tady věci plynou o něco pomaleji. Pořád ale dost svižně na to aby si udrželi pozornost čtenáře.
Já si celkově Pokrevní pouta užila více než VA, protože mě víc baví hrdinové, kteří se nad svým jednáním logicky zamyslí než aby zkratkovitě jednali. I dialogy mi zde přijdou o něco lepší.
Zápletka příběhu má dvě propletené části, které jsou fajn zpracované a i když určitá část je naprosto průhledná a čtenář ji odhalí velmi brzy. Tak druhá část zápletky je skvěle zamotaná až do konce a já vůbec netušila, že se to odehraje právě takto.
Chemie mezi Adrianem a Sydney mě opravdu bavila a líbilo se mi, že Sydney byla k Adrianovi upřímná a nebála se mu říct do očí co si o některých věcech myslí. Jill mě svým chováním trošku rozčilovala, ale to už je asi úděl její rodiny.
Jsem velmi zvědavá jak si autorka poradí s příběhem dál a jak se to bude celé vyvíjet. Taky jsem zvědavá na další obálky, protože ty u VA byli nádherné, ale Pokrevní pouta je překonala.

18.02.2023

Po Vampýrské akademii se těžko píše pokračování. Zatímco u VA jsem ani nedýchala a četla a četla, tady mi připadalo, že děj občas stojí. Pořád jsou na stejných místech, problémy se blíží velmi pomalu, řeší se poměrně nevýrazné malichernosti, Sydney dlouze řeší své vnitřní rozpolcení na několika frontách a vývoj postavy je střízlivě a realisticky pomalý a v neostrých obrysech, takže to pro mě nebylo takové "vzrůšo", jaké produkovala divoká Rose. (Syndey je sympatická v mnoha ohledech, oceňuji, jak je rozvážná, spolehlivá a kompetentní, velmi mi imponuje její nadšení pro vědomosti a její vzdělání, ale tento typ knih mě táhne spíše kvůli postavám jako je Rose, které jsem povahově na hony vzdálená, tudíž mě fantazie s ní více uchvacuje než s chladnější a "hodnou" Sydney, ke které se blížím spíše.)
Na druhou stranu mám velmi ráda autorčin styl. Adriana mám v oblibě už od VA a je milé sledovat, jak se hledá a dospívá. Svět dhampýrů a morojů se ještě více rozkrývá, což oceňuji, přišel mi dost zajímavý. Svět alchymistů je naopak jako drátem do oka, ovšem i on skrývá zajímavé postřehy a myšlenky. Navíc se objevují i známé postavy.