Inferno přehled

26.01.2024

Jak už to u mě často bývá, knihu jsem nečetl, ale poslouchal. Miroslav Táborský je skvělý vypravěč/načítač s tak specifickým hlasem, že bych ho poznal i kdyby daboval péčko. Chválím a obdivuji jeho schopnost vyslovovat věty v několka různých jazycích, které se zde vyskytují, a to tak, že to zní, jak kdyby tím jazykem uměl mluvit.

Než se dostanu k samotnému ději, musím se pozastavit nad spisovatelovým stylem. Už mě docela unavuje, když se neustále opakuje a vrací se k věcem, které již byly několikrát řečeny dříve. Stejné to bylo i u jeho předchozích knih. Připadám si pak že si o mě myslí, že jsem trochu blbeček, kterému to asi napoprvé uniklo.

Děj, to bylo peklo, a to nemyslím to Dantovo. Bylo to peklo, akorát nevím, jestli v tom negativním nebo pozitivním smyslu. Má peklo vůbec pozitivní smysl? Zaujalo mě, že tentokrát si Brown vzal na přetřes moderní téma - problém přelidnění... a zazněly taky docela kontroverzní názory, s kterými by se vlastně dalo souhlasit, když se na to člověk podívá logicky (a co si budeme povídat - to konečné řešení je nakonec docela elegantní).

Ale aby tady měl Langdon vůbec co dělat, musela se sem vkloubit nějaká ta historicko-symbolická, záhadně hádankovitá část... která už je ale poněkud ohraná. Neustálé se oháněním Dantem už pak bylo dost útrpné a běhání z místa na místo, kde je vám jasné, že bude čekat jen další rébus, to je jak točit kafemlejnkem - furt dokola. A že se po jeho boku objeví nějaká ta inteligentní krásná žena, to bylo jen otázkou času. Stejně jako nějaká tajuplná organizace, tentokrát s názvem Konsorcium. Aspoň ta Langdonova amnésie byla příjemným zpestřením.

Asi bych nebyl tak kritický, kdyby tohle byla první kniha autora, ke které jsem se dostal. Bylo to boží, to nemohu říct (hehe), ale vzhledem k tomu, jak se Brown postavil k tomuto palčivému tématu, musím ocenit, že na to takhle populárně upozornil. A tím pádem neříkám, že to bylo špatné. Bylo to... průměrně fajn.