Stíny na ostrově přehled

13.01.2020

Sbírka povídek Barbary Erskinové je takovým tím milým, medvídkovským způsobem, kouzelná a hřejivě lidská. Nadhled a vtip, který autorka vkládá do svých povětšinou milostných příběhů, je jednoduchý, hravý a neotřelý. Žádné komplikované struktury a zápletky, které Erskinová používá ve svých románech, tady nehledejte. Tady se hraje na jinou strunu, která ovšem není o nic horší nebo zavrženíhodnější. Je prostě jen jiná. Erskinová rozvine jednoduchý motiv, trochu ho poválí na patře, malinko napoví a konec nechá velmi často otevřený pro cokoli dalšího, co si domyslíte. Občas překvapí nějakou tou duchařskou historkou, ale dobře ví, že nic se nemá přehánět, proto jich není mnoho a i tyto povídky si s sebou nesou pečeť odlehčeného rytmu, jímž se skví celá kniha. Překvapivě není repetitivní, byť základní myšlenka je stále jedna a tatáž a rozvíjí se jen v nekonečné škále modifikací. Erskinová to dělá s citem a pochopením. Mnoho povídek je také zahaleno závojem jemného smutku a nostalgického vzpomínání, přesto se jim daří působit optimisticky. Těžko vypíchnout favority, ale kdybych si měl vybrat, nejvíce se mi líbila Cena útěchy, Rozmarýn a tymián nebo Osud.