Strach ze svobody přehled

Strach ze svobody https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/4561/mid_strach-ze-svobody-iZd-4561.jpg 5 139 139

Knihu autor napsal po osmi letech exilového pobytu ve Spojených státech, kam musel utéci před Hitlerovým fašismem. Vzhledem k tomu, že lidem z demokratických společností se navzdory faktům zdálo neuvěřitelné, že by nacistickou ideologii i praxi aktivně podporovaly široké vrstvy německého národa, považoval Erich Fromm za nutné vysvětlit psychologické kořeny tohoto úděsného jevu... Kniha, která vyšla prvně v roce 1941, je především Frommovou snahou vysvětlit nástup a pevné pozice nacismu v Německu, ze kterého Žid Fromm pocházel. Vzhledem k časnému vydání (1941) kniha nemůže reflektovat ani koncentrační tábory a konečné řešení, ani poválečnou zkušenost například se stalinským kultem osobnosti. Ovšem ani tyto okolnosti by závěry knihy, která nachází odpovědi ve společenských změnách, ke kterým došlo v minulých staletích, nijak neovlivnily.... celý text

Literatura naučná Filozofie Psychologie a pedagogika
Vydáno: , Naše vojsko
Originální název:

Escape From Freedom , 1941


více info...

Můj komentář

Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Strach ze svobody. Přihlašte se a napište ho.


Komentáře (22)

MagdaK971
06.04.2024 4 z 5

Autorovy představy mi přijdou trochu naivní, ale jinak knížku považuji za velmi zdařilou.

Janadvorackova
02.12.2023 5 z 5

Docela srozumitelná sonda do vztahu člověk-doba ve které žije. O změnách v průběhu věků a hodnotách napříč staletími.
Určitě pomůže odpovědět na některé konkrétní otázky, které "máte někde zastrčené," ale vědomě se na ně neptáte ani sami sebe.


vslc66
09.10.2023 5 z 5

Preindividualizovaná spoločnosť postavila človeka do ťažkej pozície. Namiesto komfortu a bezstarostného slobodného stavu, - ktoré boli poskytnuté prvotnými väzbami (napr. v stredoveku to bol pocit spolupatričnosti k určitej vrstve spoločnosti - sedliactvo, malomešťianstvo) - človek nachádza v kapitalistickej a silno individualizovanej spoločnosti presný opak: úzkostlivosť a bezmocnosť. Ak ako ľudstvo budeme sústreďovať našu kolektívnu pozornosť na "ja", namiesto "my", veľmi ľahko sa môžeme dostať do stavu neslobody, ktorí pocítili naši predkovia v 20. storočí; hlavne počas nadvlády totalitných režimov.

Racionalita, samostatnosť a prosperita individualizmu zažili najväčší rast počas epochy osvietenstva v novoveku. Tieto faktory položili elementárny základ toho, ako vyzerá a kam sa uberá novodobá spoločnosť; no aj napriek tomu by sme nemali zabudnúť na starú slovesnú múdrosť: ... "všetkého veľa škodí" ....
Podobnú myšlienku hlása aj jeden z popredných filozofov 20. storočia, ktorý väčšinu svojho času sústredil na obhajobu pluralitnej demokracie - Isaiah Berlin. Hovorí o tom, že práve pokrok a vyzdvihovanie individuality, ktoré so sebou priniesla racionálna osveta novoveku, sa nepriamo podieľali na vzniku totalitných režimov - ideály jedného indivídua boli vysoko nadradené nad názormi a pocitmi daného národa.

Autor - ako známy sociálny psychológ, člen Frankfurtskej školy a jeden z popredných predstaviteľov humanistickej psychológie - sa snaží poukázať na to, ktoré psychologické a spoločenské aspekty, resp. zmeny v chovaní nemeckej spoločnosti doviedli NSDAP k víťazstvu v demokratických voľbách. Ako je možne, že sa raz z poprednej demokratickej krajiny kontinentálnej Európy stalo rodisko najkrvavejšieho režimu v dejinách ľudstva.

všechny komentáře

Související novinky (0)

Zatím zde není žádná související novinka.


Citáty z knihy (3)

Jedinec se stává nezávislejším, soběstačnějším a kritičtějším, zároveň však izolovanějším, osamělejším a úzkostlivějším.


Jedinec přestane být sám sebou, vnitřně si osvojí model osobnosti, který mu nabízejí kulturní vzory, a proto se stane přesně takovým, jako jsou ostatní a jak to od něj očekávají. Rozpor mezi já a světem zmizí a sním vědomý strach z osamělosti a bezmocnosti. Tento mechanismus lze srovnat s ochranným zbarvením, jež na sebe berou někteří živočichové. Podobají se svému okolí tak, že je od něho lze jen těžko rozeznat. Člověk, který se vzdá své individuality a stává se automatem totožným s miliony jiných automatů kolem něho, se nemusí cítit osaměle, natož pociťovat něco jako úzkost. Cena, kterou za to platí, je však vysoká; je to ztráta vlastního já.


Neexistuje nic, zač bychom se měli stydět, než to, že nejsme sami sebou, a neexistuje nic, zač bychom měli být hrdější a proč bychom měli být šťastnější, než že myslíme, cítíme a říkáme to, co je naše vlastní.


Kniha Strach ze svobody v seznamech

v Právě čtených11x
v Přečtených206x
ve Čtenářské výzvě7x
v Doporučených22x
v Knihotéce81x
v Chystám se číst243x
v Chci si koupit64x
v dalších seznamech7x