Strom čarodějnic přehled
Elena Collins (p)
Přítomnost Když se Seleně rozpadne vztah a spolu s ním i sny o budoucnosti, zatouží malířka z Manchesteru po dovolené. Chata Trnka jako by vypadla z pohlednice a zdá se být tím pravým místem, kde Selena zapomene na všechny své problémy. A tak se s přicházejícím jarem nastěhuje do svého nového domova. Ale už zanedlouho k ní začne promlouvat minulost. Chata Trnka ukrývá tajemství, která nehodlají zůstat ukrytá. 1682 Grace Cotterová netouží po ničem jiném než po muži a rodině. Je sice spokojená se svou prací na statku, ráda pečuje o otce a od báby Bett se nechává zasvěcovat do léčivých praktik, i tak ale stále touží po lásce. Jenže doba snílkům nepřeje a pomluvy i klepy dokážou přivodit smrt. Jediná chybička může Gracein osud navždy zpečetit Dvě ženy od sebe dělí tři sta let a přes to je k sobě svede dům plný krve a kouzel. Graceina duše touží po odpočinku a jen Selena jí v tom může pomoci.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Strom čarodějnic. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (1)
Související novinky (1)
Mrtvá říše, Mrazení a další knižní novinky (18. týden)
28.04.2024
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Strom čarodějnic v seznamech
v Právě čtených | 3x |
v Přečtených | 8x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Doporučených | 2x |
v Knihotéce | 28x |
v Chystám se číst | 87x |
v Chci si koupit | 49x |
v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
2018 | Ještě to nebalím, vzkazuje babička |
2021 | Babičky na tahu |
2022 | Babičky na cestě za sluncem |
2024 | Strom čarodějnic |
Naprosto skvělá kniha s dvěma dějovými linkami.
Malířka Selena utekla z Manchesteru do staré chaloupky ze 16. století,
kde se dějí podivuhodné věci.
Moje srdíčko plesalo nad krásnými popisy přírody, tajemno, nadpřirozeno,
pověry, pověsti a čarodějnictví, až mě mrazilo.
Kniha je úžasně čtivá a s radostí doporučuji.
V komíně víří jiskry, polínka v krbu syčí a doutnají a zčernalé větvičky praskají jako ohořelé kosti. Kouř se klikatí a stoupá vzhůru, tiše jako kouzlo, a ona natahuje ruce, aby si ohřála dlaně, až se skoro spálí. Za oknem burácí vítr a profukuje skrz okenice. Uhladí si sukni a zadívá se do ohně, pozorujíc plameny, jak poskakují, šlehají do výšky a zase se stahují zpět. Není slyšet nic než praskání ohně...
„No a někde jsem četl, že prý se kdysi věřilo, že to tu postavil sám ďábel.
Ale je to tady až moc krásné na to, aby to vzniklo z něčeho tak zlověstného.“
„Já ti nevím. Moje obrazy jsou dost často přesně o tomhle…
o kráse přírody, která má veškerou moc se změnit, zdivočet,
umí být bouřlivá, a někdy dokonce i nebezpečná,“ zavrtěla Selena hlavou.