Večeře v restauraci Domov přehled
Anne Tyler
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/45278/bmid_vecere-v-restauraci-domov-kjL-45278.png
4
19
19
Vynikající „rodinný“ román současné americké autorky vypráví o neschopnosti lidí nalézt k sobě cestu. Vypráví o životě matky a jejích tří dětí, které po mužově odchodu s obtížemi vychovala a které se i v jejich dospělosti snaží řídit. Vztah matky a dětí je velice silný, všechny svým způsobem ovlivňuje a všem nějakým záporným způsobem zasahuje do života. Snaha uspořádat skutečně rodinnou oslavu při nejrůznějších příležitostech končí vždy fiaskem a teprve po matčině smrti se uskuteční bez obvyklých rozbrojů. Napůl groteskní, napůl tragický román o obyčejných lidech. (mlp.cz) Doslov Eva Zábranová.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1991 , OdeonOriginální název:
Dinner at the Homesick Restaurant , 1982
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Večeře v restauraci Domov. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (6)
Tento román som mal v úmysle čítať asi desať rokov, a rozhodne stál za to čakanie. Vlastne si tak dlhé čakanie nezaslúžil.
Děj mě rozhodně nenadchnul, ani neurazil. Co oceňuji, je popsaná vůle postav začínat znovu a znovu od začátku.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Večeře v restauraci Domov v seznamech
| v Přečtených | 21x |
| v Doporučených | 3x |
| v Knihotéce | 19x |
| v Chystám se číst | 37x |
| v Chci si koupit | 10x |
Štítky knihy
americká literatura rodina rodinné vztahy matky a synové společenské romány matky a dcery matky samoživitelky, svobodné matky
Autorovy další knížky
| 2016 |  Špulka modré nitě |
| 2019 | Běh času |
| 2021 | Rusovláska u cesty |
| 2016 | Děvče na ocet |
| 1991 |  Večeře v restauraci Domov |
Těžký kus, soudím já.
Na rozdíl od předešlých knih autorky, tohle není veselé čtení. Běh času, Špulka a koneckonců ani Rusovláska určitě nejsou knihy humorné, ale nemyslím si, že by byly vyloženě neveselé až depresivní. Tady na mě místy padala de(p)ka při představě, že bych vyrůstala s matkou jako Pearl. Jak jinak vnímaly tu či onu konkrétní situaci po letech její děti, to taky o něčem vypovídá.
Není dnes a určitě nebylo nikdy jednoduché pro matku/samoživitelku vychovávat tři děti. Při čtení téhle knihy mě napadla zajímavá myšlenka: jak by ji hodnotila třeba Veronika Hurdová, která se ocitla v téže situaci? Sociální systémy jsou odlišné, rodinná zázemí, charaktery a vzdělání se také liší, navíc žijeme v jiném století, ale podstata přece zůstává. Pochopila by Pearl? Odsoudila by ji?
Teprve babičku Pearl bych vzala na milost, ale těžko říct, jestli bych to dokázala, být její potomek . . .
"Nebyla žádný filosof, ale cestou domů se dívala na pošmournou baltimorskou krajinu a přemýšlela o dobru a zlu: o teoretické ctnosti, která platí ve vzduchoprázdnu; o tom, jestli má vůbec nějaké opodstatnění."