• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 11 knih

Nové komentáře u knih Jaroslav Formánek

Čechoslováci v Gulagu II.

„Dostat se do Gulagu bylo rychlejší než lusknout prsty.“
— Katka2382

---

Čechoslováci v Gulagu

„Co sovět schvátí to už nenavrátí.“
— Katka2382

---

Čechoslováci v Gulagu

„Dávám 10 hvězdiček. Velice smutné příběhy lidí, kteří prošli Gulagem. Každý příběh je jiný, ale každý je zajímavý. A někdy je to opravdu čtení pouze pro silné povahy. Je dobře, že se o této temné součásti dějin může mluvit a že se o nich stále více mluví. Kniha je doplněna fotkami a dokumenty, velice hezky zpracovaná. DOPORUČUJI. Jdu shánět další díly.“... celý text
— Hani77

---

---

Čechoslováci v Gulagu

„Uhrančivé čtení.“
— hnatlubo

---

Čechoslováci v gulagu III.

„Druhý díl trilogie Čechoslováci v gulagu se mi líbil nejvíce. Třetí díl je dost monotonní, poněvadž obsahuje několik příběhů osob z Podkarpatské Rusi. Když Maďaři v roce 1939 okupovali i sever Podkarpatské Rusi, vydávali se Rusíni do SSSR, kde však byli uvězněni jako možní špioni apod. (sovětská paranoia). Jiní Rusíni, případně i Čech (Pavel Cibere, Andrej Patrus-Karpatský, Jakub Koutný), vyvíjeli od roku 1941 snahy o propuštění tisícovek Rusínů z gulagu, aby se mohli stát součástí rodícího se čs. vojska v SSSR. Z toho důvodu se i oni později ocitli v gulagu... Petro Zlenko a Nikolaj Bystrov byli zase exulanti žijící v Československu, avšak Sověti na ně nezapomněli a brzy po válce je zatkli a odtransportovali do SSSR (Zlenko zemřel v gulagu v roce 1954, Nikolaj se dožil návratu do ČSR). Několik příběhů je něčím zvláštní - František Tomečka (rodák z Hranic) byl v SSSR popraven brzy po propuštění z gulagu, Robert Sylten byl zatčen při pokusu o přechod sovětsko-rumunských hranic (většinou se zatýkalo naopak za přechod hranic směrem do SSSR), komunista Josef Michalský byl dlouhá léta v gulagu, přesto však po návratu v roce 1945 znovu vstoupil do KSČ. Velmi drsný je příběh Cecilie Slivkové - Rusínka vězněná v gulagu, později byla v čs. armádě, po válce se jí narodil syn (jeho otec zřejmě zemřel za války), na jaře 1946 chtěla navštívit příbuzné na západní Ukrajině, ale na nádraží usnula a byla okradena i o doklady, do ČSR se mohla vrátit až za tři roky, ale to již byl syn u náhradních rodičů, kteří si ho nechali. Cecílie odjela do SSSR, kde založila novou rodinu. Žofie Malyljová, rovněž Rusínka, vstoupila v létě 1944 do organizace německé protiletecké obrany (tzv. SS-Junaky) - jen proto, aby měla možnost navštívit příbuzné na Podkarpatské Rusi. Kvůli tomu byla v SSSR v roce 1948 zatčena a řadu let strávila v gulagu. Teprve poté se setkala s rodinou...“... celý text
— Kakho-Oto