Populární knihy
/ všech 7 knihNové komentáře u knih Irena Eliášová
Listopad
„Krásný příběh, bohužel napsaný autorkou, která psát neumí. Námět měl velký potenciál, ale při čtení máte pocit, že to sepsal žák základní školy. I tak dám čtyři hvězdičky, protože jsem knihu zhltla s potěšením. Příběh je z Liberce, kde léta bydlím a to, myslím, hodně přispělo k pěknému pocitu ze čtení.“... celý text
— p.stranska
Listopad
„Moc pěkný a moc smutný příběh. Moc se mi kniha líbila.“
— livana
Listopad
„Nechápu tyto recenze. Mně se tento příběh moc líbil nebo spíš nelíbil, a proto tu brečím jak malá holka. Spousta autorů píše knížky moc dlouhé, protože víc stránek se prodává dráž, ale tady bylo všechno, co mělo být.“... celý text
— Ejwa
Slunce zapadá už ráno. Sborník současné ženské romské prózy
„skvělé, skvělé, skvělé...Irena Eliášová se po "Oheň přestal plápolat" předvedla v mnohem lepším světle. Její "Slunce zapadá už ráno" byla silná, hluboká a skvělá povídka, psaná také i v romské verzi (kdo umí, nebo se učí, může potrénovat)...podobně mě hodně oslovila próza od Evy Danišové...a jako třetí se umístila povídka Jany Hejkrlíkové... Kratší, dvojjazyčné dílko Ivety Kokyové mi přišlo trošku slabší , zejména proto prvním dvěma.
Co měly povídky společného ? zejména tu bolest. To čekání na lásku. Po přečtení mám pocit, že snad všechny romské ženy a děti si projdou násilím , již v primárních rodinách..a pak to pokračuje dál, chlapci vyrostou v muže, tlučoucí děti a ženy, holky jsou jen ty otloukané..kde jen je ta nadějě na změnu ? traumatizace z rodin, traumatizace původu. A přeci je tam něco divokého, nespoutaného, soudržného.
Skvělá, doporučuji k přečtení. Více takových ! a holky, držím pěsti ;)“... celý text
— haki34
Oheň přestal plápolat
„doslova husté čtení...v rámci "romského" období...autorka podala několikagenerační výpověď, v podstatě historickou fresku z pohledu Romů... Jednoduchým jazykem se snažila postihnout toho co nejvíc...tradice, soužití v komunitě, v táboře... Jak se střídají panovnící (Marie Terezie to začla), tak se střídají postihy a represe. Soužití Slováků, Maďarů a Romů má trhliny. Čím dál hlubší. A trhliny jsou i mezi romy navzájem..Olaši, čeští a polští Romové se s těmi slovenskými kolikrát utkají doslovně na nože. A co teprve vztah a láska bílého a cigánky ? či naopak ? může to dopadnout dobře ? dá se to vůbec v těchto dobách přežít ?
Dá se vůbec přežít ? příběh začíná starou Fánou, vědmou, která přichází se svjí tlupou na SLovensko...dále v hlavních rolích vystupují její děti a její rod... až poslední z nich, Rézi druhá, dokáže přežít i holokaust. S její šancí na nový začátek příběh končí.
DOzvídáme se spoustu o životě Romů...vztahy partnerské, rodičovské,svatební i pohřební zvyky. Samozřejmě nechybí bylinky, čáry, věci mezi nebem a zemí. Spousta bolesti, smrti, ale i života a naděje. Vše psáno trochu z rychlíku, velmi nahuštěné (jak už jsem zmínila ze startu :)) asi díky tomu, kolik toho autorka chtěla zaznamenat do této útlé knížky, halda jmen je taky docela matoucí.
Dojem trochu kazí velmi jednoduchý styl psaní, občas docela krkolomný sloh, a pak něco, za což pravděpodobně autorka nemůže - spíše korektor - pravopisné chyby, občasné záměny jmen a chybějící písmenka ve slovech (registrovala jsem hlavně v poslední čtvrtině knihy). Celkově však hodnotím jako velmi dobré, už jen za to, jaký kus práce autorka pro své lidi udělala.“... celý text
— haki34
Irena Eliášová knihy
Eliášová je 0x v oblíbených.