Julius Evola

Přidat do oblíbených Koupit knihy

italská, 1898 - 1974

Nová kniha

Doktrína probuzení: Cesta k duchovní dokonalosti podle textů raného buddhismu

Doktrína probuzení: Cesta k duchovní dokonalosti podle textů raného buddhismu - Julius Evola

Doktrína probuzení je Evolovo slavné pojednání o nejranějším buddhismu. Proslulý italský znalec náboženství, filosof a esoterik Julius Evola (1898–1974) v kn... detail knihy

Populární knihy

/ všech 9 knih
Vzpoura proti modernímu světu
Vzpoura proti modernímu světu
Směrnice
Směrnice
Jezdit na tygru
Jezdit na tygru
Metafyzika sexu
Metafyzika sexu

Nové komentáře u knih Julius Evola

Árijská nauka o boji a vítězství Árijská nauka o boji a vítězství

„"Pro Evropu je nyní nezbytné především to nejhlubší a nejbytostnější, aby za troskami chaotického a ke zkáze odsouzeného světa nastal nový věk." Pro mě těžší čtení, ale velmi přínosné!“... celý text
— Lucina88

Doktrína probuzení: Cesta k duchovní dokonalosti podle textů raného buddhismu Doktrína probuzení: Cesta k duchovní dokonalosti podle textů raného buddhismu

„Neskutečná brilantní analýza textů raného buddhismu. Nad způsobem a kvalitou tohoto Evolova textu mi zůstává rozum stát. Velké díky také patří překladateli za vynikající překlad. Tato kniha vrhá na buddhismus docela jiné světlo, než jaké vidíme v úpadkovém a povrchním příklonu k této tradici v moderní době od našich současníků.“... celý text
— Joseph14

Jezdit na tygru Jezdit na tygru

„Tak brilantní analýza Nietzscheho v této knize mi doslova vyrazila dech, ještě lepší analýza a interpretace než od Deleuze...“
— Joseph14

Směrnice Směrnice

„Směrnice psal Evola pro bojovníky za tradici, „věčnou pravdu“ přecházející ze století do století, kterou pro něj alespoň nedokonale uskutečňoval Mussolini. Po jeho pádu se filosof obrací na (neo)fašistickou mládež Itálie, pro niž II. světová válka morálně nikdy neskončila – oni přece nekapitulovali. Směrnice jsou ukazatelé duchovního hnutí, které má formovat nového člověka, „člověka vzpřímeného mezi troskami“, jenž ovládne, případně alespoň přežije chaos a úpadek poválečného světa. Tento nadčlověk je totiž v kontaktu s perenniálními hodnotami řádu, ducha, hierarchie, elity a cti. Ostatně poraženi podle Evoly byli nejen Italové (a Osa vůbec), nýbrž všichni Evropané: „Jediný výsledek druhé světové války je ten, že Evropa byla zredukována na předmět mimoevropských mocenských zájmů“. V jednotlivých směrnicích filosof odmítá diktaturu kvantity, a to pod způsobou bolševismu i amerikanismu (kapitalismu). Jeho program se v podstatě skládá z idealismu, spiritualismu (ovšem na konkrétní volbě náboženství mu nezáleží, jde mu jen o víru v posmrtné bytí), korporativismu, étatismu (jeho fašismus se liší od německého nacismu v tom, že nositelem Řádu je stát, nikoliv národ a vůdce) a zmíněného perennialismu (podle italského hraběte existuje jediná pravda, „kterou již vlastníme, protože vždy a všude tvořila – byť v různých podobách uplatnění – základ každého správného typu společenského a politického uspořádání“). Asi tak v půlce věcí s ním podstatně nesouhlasím. Nebudu se zabývat těmi subjektivními, ale objektivní kritiku si podle mě zaslouží jeho sklon argumentovat ve stylu „přání otcem myšlenky“. Zvlášť patrné je to v útoku na darwinismus a psychoanalýzu. Protože se mu nelíbí stav, který daná disciplína popisuje, odmítá celou disciplínu – jako by jeho nelibost mohla něco změnit na biologické příbuznosti člověka s ostatními zvířaty nebo na existenci podvědomí. Celkově manifestuje, místo aby zdůvodňoval, ale to lze pochopit ve světle rčení fascisti si nasce (fašistou se člověk rodí, tj. nestává se jím – což je jistě fakt). Nicméně i tam, kde se mi názory italského hraběte příčí, mu ráda přiznávám dobré dílčí postřehy a elegantní, bryskní formu („danse macabre na dřímajícím vulkánu“ je skvostná formulace). Evola je jedním z otců (neo)fašismu, Konzervativní revoluce a Nové pravice. Patří ke (svým způsobem) nejvlivnějším filosofům 20. století; co do působení na život určité vrstvy ho asi můžeme srovnat se Sartrem (připomeňme si, že v poválečné Itálii zůstali fašisté 3. nejsilnější politickou stranou – a že Evola se četl a čte všude). Pročež je potřeba se s jeho myšlením seznámit a vyrovnat, i pokud při tom skřípeme zuby jako já u druhé poloviny knížky (stále jsem nepochopila, co na naduté ikoně mnozí lidé v mém okolí vidí). Díky nakladatelství DP za vynikající překlad a slovníček, jako vždy perfektní práce.“... celý text
— JulianaH.

Vzpoura proti modernímu světu Vzpoura proti modernímu světu

„Evolovi se určitě nedá upřít neotřelost, rozhled, ani schopnost intelektuální provokace. Souhlasil bych i s jeho základní obecnou tezí. Problém je, že si často pomáhá mýty, ahistorickými či "ezo" úvahami nebo pouhými osobními dojmy. Jeho "výklad dějin" je do značné míry neudržitelný, celkem snadno se dá napadnout jeho konstrukce "Tradice". Autor si je toho sám vědom a případné výtky "odráží" slabým "argumentem", že mýtus je pravdivější než historie. Nepodceňuji roli mýtů pro dějinné vědomí, avšak ne v tom smyslu, jaký mu dává Evola. Pro značnou část Evolových závěrů tedy platí okřídlené "Carbage in - carbage out." Třetí hvězdu přidávám pouze zásluhou Evolovy schopnosti zaujmout.“... celý text
— MaroCZ

Přejít na knížky autora