Adrian Czajkowski

Nová kniha

Země padla. Kosmická loď Enkidu a její kapitán Heorest Holt se zoufale snaží uniknout i se vzácným lidským nákladem a najít nový ráj. O mnoho generací později k... detail knihy

Populární knihy

/ všech 13 knih

Nové komentáře u knih Adrian Czajkowski

Klec duší

„Skvělý originální příběh, reálie a v neposlední rád skvělý překlad. Kdo má rád fúze více žánrů a prahne po něčem trochu jiném, mohl by být spokojený,já byl a hodně.Doporučuji.“... celý text
— HonzaHorák83

Střepy Země

„Pane jo! Po delší době jsem sáhl po sci-fi, a hned taková perla! Je to neskutečně čtivý, akční ale zároveň smysluplný a logicky vystavěný příběh, který mě chytl hned od prvních stránek. Tempo příběhu trochu rušilo v poslední čtvrtině politikaření, ale časová osa na konci knihy mnohé osvětlila a dala zapadnout některým kouskům puzzle na své místo.. Nenudil jsem se, a rozhodně půjdu i do druhého dílu.“... celý text
— evilunicorn

Pěšky na Aldebaran

„No nevím... čekal jsem něco trochu jiného. Autor má bezesporu fantastickou představivost. Předkládá jí tak, že ta má musela pracovat na plné obrátky. Děj kvůli přechodům a komplikovamnosti prostředí náročný na udržení přehledu, ale úplně mimo náš ... svět :)“... celý text
— DHans

Děti času

„Autor prve dokázal svojí neskutečnou představivost, a pak svoji schopnost dostat příběh na stránky pro čtenáře velmi chytrým a poutavým způsobem. Paralelně rostoucí a rozvíjející se světy, jeden odehrávající se na nové planetě a jeden na vesmírné lodi. I přes to, že se příběh odehrává ve vesmíru, velmi vzdáleně od Země, byl velmi lidský. Právě to jak ne/lidskost (ať ta dobrá či špatná) prosakovala z každé kapitoly mě ke knize upoutalo. Dva odlišné národy byly sobě navzájem zrcadlem, sourozenci i soupeři. I když nad závěrem knihy visel neodvratný boj o samotnou planetu, nevěděla jsem komu vlastně fandím. Lidským nebo nečlověčím potomkům staré Země? Perfektní.“... celý text
— schuplik

Děti zmaru

„Námět se mi líbí, ale je to jaksi těžkopádně nezáživně psané. Už Děti času se mě hůře četly a po dočtení jsem si řekl, že pokračovat v dalších dílech nebudu, přesto mě to nedalo a pustil se do Děti zmaru. Prvních pár stránek se dalo číst, ale po čase mě to začalo nudit i když to bylo zajímavé čtení. Špatná skladba vět, nutil jsem se do čtení, scházela mě věší dynamika děje. Zajímavé, ale zdlouhavě nudně napsané. Ani ne v polovině jsem to vzdal, je tolik knih, že nevím, kterou číst dřív a ještě bych některé rád četl několikrát, tak proč ztrácet čas byť nad zajímavou, ale nudně napsanou knihou.“... celý text
— Jack Bauer

Přejít na knížky autora