Thomas Mann

Přidat do oblíbených Koupit knihy

německá, 1875 - 1955

Populární knihy

/ všech 43 knih
Smrt v Benátkách
Smrt v Benátkách
Kouzelný vrch
Kouzelný vrch
Novely a povídky
Novely a povídky
Buddenbrookovi
Buddenbrookovi

Nové komentáře u knih Thomas Mann

Smrt v Benátkách Smrt v Benátkách

„Jakožto dvojče Mannovi novely Tonio Kroger je pro mě Smrt v Benátkách slabším dílem. Obě novely se zabývají filozofickým rýpáním o tom, co je umění a kdo je umělec. V Toniově případě se ale hlavní postava snaží najít smysl života a to se jí nakonec daří, Aschenbach je úplný opak. Jsme tu svědky jeho emcionálního rozkladu a není to dvakrát pěkný pohled. Sobecký, zbabělý, namyšlený a privilegovaný muž se vlastně ani moc nesnaží. Jako by už byl nakonci všeho a předzvěst smrti ho provází už od první strany, kdy se jde projít kolem hřbitova (super volba na víkendový výlet). Prý že miluje, ale radši bude riskovat smrt své milované osoby než aby ji varoval před nebezpečím a riskoval její odjezd. Prý intelektuál, ale koupí si v zamořeném městě nemyté ovoce, které hned sní. I ty myšlenkové pochody a hlavně zmatené sny o řeckých bozích bylo utrpení číst. Co bylo pěkné, byl popis Benátek, i když je teda definoval jako smrdutou stoku. A o co, že Tadzio nebyl ani tak hezký, natož nijak cnostný, jak si Aschenbach namlouval...? Zajímavé, že je tato novela mnohem oblíbenější než Tonio. Asi to jen potvrzuje perverznost literátů, kteří potřebují řeckou mytologii na interpretaci, a touhu čtenářů po mrtvole v díle.“... celý text
— Vera Silent

Tonio Kröger Tonio Kröger

„novela opravdu překvapí tím, že není zas až tak špatná. Pro dnešního čtenáře jsou Toniovy myšlenkové pochody už naprosto mimo - ten člověk má v životě veškeré pohodlí a štěstí, že nemusí makat, ale může si užívat, cestovat a psát bolestivou poezii až do aleluja, a přesto je strašně nešťastný. Je to odkaz z doby dekadence a nebudu lhát, ten Toniův monolog se četl hrozně. V tomhle ohledu dílo holt značně zestárlo. Ale co pro mě novelu zachránilo, byly popisy mimo monolog. Jsou psané krásnou poetickou řečí, navíc mám ráda Dánsko i hanzovní města severního Německa. Charaktery jsou teda trochu rasisticky rozdělené (obdivovaní jsou blonďatí, modroocí a rozumní Němci, kdežto ti rozháraní v sobě ztracení umělci jsou všichni jižané a jedna Ruska), takže Netflix by asi úplně nevěděl co s tím. Ale tak to v předválečné době cítilo holt více litarátů než jen Mann.“... celý text
— Vera Silent

Buddenbrookovi Buddenbrookovi

„Na sotva pětadvacetiletého autora jistě přímo ohromující výkon, nicméně celý román trpí jednou inherentní vadou: totiž že celý pojednává o neuvěřitelně nudných šosácích. Svědčí to jedině o Mannově autorské potenci, že 500 stran této šosácké epopeje je jen přiměřeně nudných a nezajímavých. Jedná se o text ve stylu realistického románu 19. století, nicméně přece jen mnohem méně elegantnější, šarmantnější a vyzrálejší než cokoliv od Flauberta, Balzaca či Stendhala. Navíc, co se týče ideologického vyznění díla, už dlouho mi něco nebylo tak proti srsti. Ovlivněn Schopenhauerem a Nietzschem, Mann horuje pro nereflektovanou životní sílu obchodníků a praktické životní schopnosti prý znamenají to pravé zdraví, ten pravý způsob lidské existence; na opačném pólu pak Mann vidí estetické vnímání světa a umění jako cosi patologického, úpadkového, nepřátelského životu, parazitického. Celé toto ideologické pojetí mi přijde křečovité, přehnané, poplatné době a hluboce pomýlené.“... celý text
— Montezuma

Smrt v Benátkách Smrt v Benátkách

„Je to klasika a je fakt znát že je to klasika, je znát že je to staré a chvíli trvá než se zactete ale naštěstí je to krátké, má to něco přes 90 stran. Chvilku jsem si říkala proč se mi to nelíbí a pak jsem zjistila že syn Thomase Manna, Klaus Mann, napsal Mefista... A tady platí, že jaký otec takový syn protože je to psané úplně stejně;)“... celý text
— Padla Hvezda

Zpověď hochštaplera Felixe Krulla Zpověď hochštaplera Felixe Krulla

„Začátek trošku náročnější, pak se rozjede takový trochu švejk, ale s krásnou mluvou, pak, ačkoliv nejsem žádný literát je skutečně poznat změna, začínají mluvit a filozofovat jiné osoby a i dost překvapivý zvrat v ději. To mě pak již trochu méně táhlo. Každopádně příjemné překvapení a příjemné čtivo (oproti například Kouzelnému vrchu, která jsem odložil dost brzy).“... celý text
— Pawlisman

Přejít na knížky autora