Vera Silent
komentáře u knih
Urla
Petra Stehlíková
Čtvrté pokračování naslouchače je tak epické, jak jen si člověk mohl přát. Myslím, že někteří čtenáři se v té své kritice trochu vyžívají, protože kdo dá přes 400 stran tak brzy po vydání, tomu to tak špatné přijít nemohlo - zrovna se snažím prokousat jedním hvězdným Stephene Kingem, který ode mě schytá kritiku, protože se s ním trápím už přes tři měsíce. Tak se pozná blbá kniha.
Urla perfektně drží napětí a zárověň jsem nikdy neměla pocit, že by měla šíleně rychlé tempo. Rochnění v tunelech mi stačilo v tomto rámci, který v knize byl, víc netřeba. Nové části sklenářské mytologie se četly jedním dechem. Členové 25 jsou miláčci a zárověň mi nejednoho bylo i líto. Kapitán našel hlavu - světe div se! A byl děsivý i charismatický zároveň. Ilan se konečně dohrabala do pozice rovnoprávného člena skupiny místo zahaleného maskotka. No prostě paráda. Samozřejmě není možné uhádnout všechno, je to velice originální fantasy a čtenář plno indicií ani nemá, ale teď už věřím, že poslední díl bude bomba.
Jo a mimochodem - pro ty,co od prvního dílu zapomněli počítat - Ilan je tu 16 let. Takže poslední díl vychází na její 17 rok. To je pro ty, co se mermomocí chtějí rozčilovat u fantasy (!) kvůli údaji o věku, který vyčetli z wikipedie.
Babiččiny pohádky
Josefína Kaděrová
Na knize se nám velice líbí ilustrace, kombinace pohádek i kratší převyprávění. Textu na stránku je málo, takže o to více obrázků. Jsou tu typické "holčičí" pohádky typu Popelka, ale i neutrální pohádky jako Pinocchio a Kniha džunglí a zrovna můj syn má nejradši o Malé mořské víle. Je fajn, že tyto klasické příběhy mu můžu představit už teď v kratší verzi.
Nasterea
Petra Stehlíková
(SPOILER) Překvapivě mě předchozí Faja uvedla do nejhoršího čtenářského bloku tohoto roku, protože jsem prostě nechtěla začít číst jiný (podřadný) příběh a Nasterea byla teprve objednaná. V té době jsem se aspoň sebepoškozovala čtením hodnocení s co nejvíce spoilery - a musím říct, že jsem kvůli tomu přistupovala k Nasteree s obavami.
Nepotvrdily se. Pořád je to skvělé čtení. Děj mi ubíhal krásně, a to i přes začátek v kleci. Jakmile se objevil Joachim (str. 43!), tak to začalo být zajímavé. Chuchvalec hádanek se také vlastně až tak moc nekonal: v Nasteree je toho naopak vysvětleno velice hodně. Co má za problém Kozlowská, je také přesně vyzrazeno, i když její původní motiv ještě neznáme. Před Fajou jsem neměla vůbec tušení, jak se z toho všeho chce autorka vymotat, a teď už vidím to pomyslné světlo na konci tunelu. A ano, bude u toho Ilan i 25, protože jen ti to mohou společně rozhřešit, což je úleva - Podfortová ani Armin se zatím moc poslouchat nedají a samostatně jsou oba naprosto na odstřel. Mimochodem, Armin bude mít taky už nějakou tu stovku let a tak si říkám, jestli mu celé generace roků prožité v nekončící pubertě trvale nepoškodily mozek. Momentálně na to vypadá.
Ilan dostala tenhle díl na frak, chudák malá. Tak už máme zjizvená záda, zničené odporně vypadající ruce bez nehtů a uražený zub. A možná je neplodná (aneb modrý jed asi nebude v tomhle ohledu zrovna blahodárný, dokud je v ní). No, to teda nevím, jestli ten její rozkvět nebude spíš spirituální - snad ne, ale pomalu by to chtělo nějakou lutominovou lázeň. Její proměna nám snad v dalším díle zaručí pár badass momentů, kdy konečně začne nakopávat zadky - bez modrého sklenitu a s emocionálním zmatkem v hlavě by jinak v 16 asi nezmohla nic. Také pravděpodobně potřebovala ty meče z Nížin, takže na to se závěr hodil ideálně, protože přeci jen nemá Toma Cruise, aby se jí spustil do LaPodu na laně a šlohnul modré duvaly z vitríny. Doufám, že se zbaví strachu a že začne trochu více používat chladný a nezávislý rozum. Ale také doufám, že jí to nesmazalo svědomí, protože bez něj bychom už jen četli příběh nějaké všemocné bezduché mlátičky a to by šlo fakt do kýble. Je to s Ilan paradox - potřebujeme ji silnou a nezlomnou, ale taky potřebujeme, aby byla stále schopná soucitu a lásky, jinak to prostě nebude dobré čtení.
No a 25. Ta mě náhodou bavila. Vargas, Erno, Raven, Eliasz měli skvělé scény. A Kapitán? Ten je měl také, i když byly krátké, ale o to hlubší (především ta u ohňostroje v noci, ale i ta v jeho pracovně, kdy se Ilan na něj jen dívá). Problém s ním byl především ke konci, kdy se choval jako psychicky labilní imbecil. To a Ilanin paradox jsou jediné mé obavy u dalšího dílu: z Ilan musí zbýt kus člověka a Kapitán nutně potřebuje otevřít oči a přestat se nechat manipulovat. Já jsem celkově dost alergická na uměle vykonstruované drama typu "všechny problémy jsou způsobené tím, že spolu postavy nekomunikují" a to se tady děje. Kapitán tu byl z části tak blbý, že ho nenapadlo ani manipulování dopisů ani mrtvol, a Ilan tak neschopná, že mlží nebo nedokončuje věty. To byl pravý důvod, proč jsem knihu ke konci nasupeně párkrát odložila a fakt se modlím, ať to v dalším dílu nezabere 300 stran než ten chlap zase začne uvažovat. Myslím, že právě tímhle u čtenářů dost klesl a potřeboval by mírnou rehabilitaci pověsti v dalším díle - přeci jen je společně s Ilan nejdůležitější postavou (hlavně pro ni). I když teda jak to autorka hodlá udělat, je pro mě po Nasteree záhadou největší...
Faja
Petra Stehlíková
Tak na to, ze jsem nemela v planu cist po prvnim dilu hned dalsi fantasy knihu, se to jaksi vymklo z rukou ze... Faja je stale super, rozhodne podle me kvalitou neklesla, i kdyz uz to nema takovou lehkou pohadkovou notu a vtip jako prvni dil. Na druhou stranu je tu ale vice tajemstvi, skvele sceny i napeti. Obvykle neni muj salek kavy, kdyz se napeti v deji generuje jenom tim, ze spolu postavy nemluvi a zamlcuji si informace, coz se tu deje hodne. Take to bipolarni chovani hlavni hrdinky, kdy v jednu chvili nenavidi, v druhe zase "miluje", je trochu na palici a ja moc doufam, ze se rozhodne pro jedno driv nez to zacne byt omilani toho sameho. Uplne nepredvidatelne to take neni, ale i tak se moc tesim a vrham na dalsi dil (brzy uz dily).
Naslouchač
Petra Stehlíková
Pribeh je neskutecne chytlavy, vtipny a dostatecne originalni, coz se ve fantasy pomalu uz ani nevidi. Popravde jsem od ceske autorky fakt necekala, ze me to tak smete a ja kvuli tomu i pripalim obed. Jedine nebezpeci vidim potencialne v tom, ze prvni dil bude zdaleka nejlepsi a ostatni se na nej uz budou jen tezko dotahovat. A dikybohu, ze jsem se ke kniham dostala az ted, kdy je predposledni dil uz v nakladatelstvi. Zenskym autorkam se snad da verit, ze sve zapocate veci dokoncuji, ne...
Alchymista
Paulo Coelho
Kniha se četla příjemně, byla to pro mě taková rychlá dovolenkova četba. Život mi to určitě teda nezmění a docela chápu, že to na mnohé bude moc mudrovani a zjednodušovani. Ale je to lehce a plynule napsané a člověka to nezatěžuje, naopak je to plné pozitivní energie.
Žítkovské bohyně
Kateřina Tučková
Na začátku jsem si říkala, že někdo publikoval svou diplomku, tak suše to bylo napsané. Ale v určitém bodě se začal odvíjet příběh a to i docela zajímavý. Uznávám, že kniha krásně dokumentuje a popularizuje jinak zapomenutou část naší kultury. Jen holt postavy byly všechny celkem nesympatické a nebyl tam jediný osud, který by nešel do extrému. No, nebylo to celkově špatné a ke konci se mi to četlo i docela plynule, ale můj osobní favorit to asi nebude.
Ready Player One
Ernest Cline
Kniha mě v důsledku velmi bavila. Je úplně jiná než film, který je více akční, nikdo v něm není tlustý, protože Hollywood, úkoly jsou jen tři a úplně jiné. Mám film ráda a myslím, že pro nečtenáře je určitě stravitelnější.
Kniha měla úplně jiný děj, takže jsem se i se znalostí filmu nenudila. Ale můj přítel knihu odložil, protože se někdy pěkně táhne. On to nedal. Některé popisy navíc jsou i zbytečné, protože asi všichni už víme, jak funguje imerzni online hra, to bylo dřív možná něco nového. Odkazy na 80. léta naopak už z mladší generace nezná nikdo. I přesto to má skvělé postavy a napínavé zvraty, které jsem si moc užila.
Havran Nezbeda: Všechno je moje!
Nele Moost
Tenhle příběh nemá tolik vtipu a to je vlastně nejdůležitější vlastnost tohoto střešťeneho ptáka. O pointe havran není, nejsou to bajky, spíš takové dětské černé komedie. Veškeré poučení je eventuálně na dodatečném výkladu rodiče, ne na prevychove Havrana, který má právě zobrazovat ten protiklad. Havran vždycky provádí rošťárny, ale některé díly (včetně tohoto) jsou prostě nudnejsi než jiné.
Havran Nezbeda: Je těžké nezlobit!
Nele Moost
Nám se tenhle díl líbí. Havran je pěkný potvora a je to srandovní, jak se snaží naučit nezlobeni. Ne, pointu to vysloveně nemá, ale také havran není dítě. Je to jen vykutaleny drzý pták a pěkný rošťák. Aspoň dítě ví, že je na tom mnohem líp.
Kdo chytá v žitě
J. D. Salinger (p)
Tak se také řadím k těm, kterým se kniha nelíbila. Uvalila mě do neskutečneho čtenářskeho bloku, poněvadž jsem ji pořád odkladala a fakt se mi nechtělo ji otevřít.
Je to nekončící vnitřní monolog a to i tehdy, když nám hlavní hrdina přehrává primitivní a bezvýznamné dialogy. Nulový děj, žádné napětí, otravná hlavní postava, která se snaží znazornit paradox intelektuála chovajiciho se hloupě, ale já jsem tuto navnadu nežrala. Ještě nejsem tak stará, abych si nepamatovala své roky dospívání a tohle se tomu nepodobalo ani omylem.
Na dílo světové literatury je to strašně málo.
Bylo nebylo
neznámý - neuveden
Neni co vytknout. Hezke pohadky, krasne ilustrace i prakticky mensi format.
Inkoustová smrt
Cornelia Funke
(SPOILER) SPOILER! Jsem rada, ze jsem se v dospelosti dokopala k precteni tretiho dilu teto serie. Dej ma hodne zvratu a je to i dost napinave. Take se mi libilo, ze jsem casto v hlave sve oblibene postavy Moa (a ne Meggie), i kdyz veskere postavy jsou rozhodne silnou strankou autorky.
Na druhou stranu me i par veci iritovalo. Vstavani z mrtvych fakt neni idealni motiv, protoze smrt postavy potom tak trochu ztraci vyznam a autorka tenhle motiv zdimala az moc u vice postav vicekrat za sebou. Chybely me dialogy. Je tu hodne hastereni Fenoglia a hodne monologu z hlavy padouchu, ale kdyz se Mo vrati z mrtvych, tak ani nevime, co si s Resou a Meggie rekli. Autorka mi take parkrat malem zpusobila zaludecni vred svym zvykem prerusit akci, kdy je postava ve smrtelnem nebezpeci, aby se dalsich 50 stran rozvypravela o stromech v lese, pocasi nebo chvalozpevu Orphea o sobe samem. A ty dejove linky - v jednu chvili to byly dokonce 4 ruzne zaroven!
Nicmene, skvela atmosfera, trochu krvave a temne, ale s velmi dobrym koncem. Kniha me proto velice pozitivne prekvapila.
Dokonalé ticho
Rosamund Lupton
Dost dlouho jsem se nemohla začíst. Problémem byla celá ta omáčka okolo znakovani, vzpomínky z dětství, které se zápletkou nesouvisely, jednotvarny a pomalý rozjezd pátrání. Jako čtenářka fantasy jsem zvyklá na nereálné fiktivní děje, takže to mi vadilo nejméně. Velmi pozitivně hodnotím popisy přírody a zvířat zimní Aljašky a života Inuitu. Posledních 80 stran najednou bylo velmi napínavých, už jsem i chtěla hodnotit 4 hvězdičkami a pak...to nemělo konec. Kdyby se kniha předtím netáhla a celkové tempo bylo úplně jiné, tak možná pochopím to useknuti děje. Ale vůbec se to k celku nehodilo, téměř to byl i otevřený konec, zaporak se z nějakého důvodu vyparil, postavy stály na místě... Stačily dvě věty navíc, v ideální případě ale epilog, a nebylo by to tak divný. Myslím, že tak chabé zakončení knihy jsem snad ještě nečetla.
Tyran
T. M. Frazier
Tak 60% knihy bylo celkem nezazivnych. Vysloveně mě nebavilo být v hlavě Doe a ta jediná sexy scéna to nějak nezachranovala. Pak to ovšem nabralo obrátky a zase to byla ta správná, agresivní a vášnivá jízda. Dokonce lepší než v 1. Konec byl naprostý sladak, ale to už mi nevadilo.
Spasitel
Andy Weir
Tahle kniha je právě proto tak skvělá, že je vědecky tak přesná a precizní. Příběh je skvělý, dialogy s druhou hlavní postavou strašně vtipné a napínavé je to od začátku až do konce. Velmi inteligentní text, také mi hlava všechno nebrala, ale také se mi nestává, že bych se k částem textu při čtení vracela nebo měla potřebu to prodiskutovat s ostatními, to se tady dělo často. Jak často se vám stalo, že po četbě beletrie jste o něco chytřejší a něco nového víte? Doufám, že autor toho stihne napsat ještě hodně. Tohle je jedna z nejlepších knih, jaké jsem v životě četla.
King
T. M. Frazier
Je to trochu jako popis vlhkého snu: divoký vášnivý příběh, co si člověk rád čte v bezpečí a teple pod peřinou, ale v žádném případě to nechce zažít. Na to, jaké byly postavy na začátku klišé, tak se jim dokonce i utvarely charaktery. Na dlouhé zimní večery to bylo super.
No a co se inteligence a předvídatelnosti týká, tak na to tu evidentně není fokus... Je to agresí a sexem nabitá jizda a jako taková mě to bavilo.
Časohrátky
Joe Hill (p)
Serie me trochu ztratila uz behem predesleho dilu a tento dil si me zatim zpatky neziskal. Vydrzim sice az do konce, ale jedu trochu na setrvacnost. Pribeh je mi ted pomerne nesympaticky a predvidatelny, tak co se da delat. Snad to posledni dil a konec serie zase vyzvedne.
Klíče království
Joe Hill (p)
Tento díl byl za mě výrazně slabší než předešlé. Bylo to fragmentovane, přeplacané klíči, které ani nebyly moc vysvětlene, a hnane dopředu. Měla jsem z toho asi stejný pocit, jako když se kouknu na trailer k filmu, který mi během tří minut ukáže celý děj. Ke konci bylo vyprávění trochu souvislejsi, ale už to nezachranilo situaci.
Bájky
Natalie Portman
Hezké rymovane příběhy s poučením na závěr. Nejlepší je příběh o třech prasátkach, který má moderní prevypraveni s tématy zdravá výživa a plastový odpad.
