Vera Silent komentáře u knih
Básničky jsou docela vtipné, třeba ta o vlčím máku, ve které si vlci pekli makové koláče. Je to milá knížka.
Hezká první encyklopedie pro nejmenší. Pro rodiny s kočkou a mini dítětem ideální dárek.
Knihu jsem dovezla jako dárek a moc se líbí, čteme ji vícekrát denně. Má hezké obrázky i příběh a navíc nestála moc. Úplná spokojenost.
Syn po mě zdědil moji kdysi oblíbenou knížku. Snad jako hodnocení postačí, že si ji z krabice knížek vybral jako první a už u ní zůstal. Novější dětské knížky ostrouhaly. Také je fajn, že mu z ní nečesky mluvící členové rodiny také předčítají - ono ty nádherné ilustrace totiž mluví za sebe. Stačí popsat, co na obrázku je a hned je to celý příběh. Skvělá kniha. Text samotný naopak je ovšem spíš průměrný - milý sice je, ale často je jméno daného zvířete zmíněno až ke konci. A to je přitom ta nejdůležitější informace, jakou to dítě chce, CO je to za zvíře. Já to řeším tak, že si hned na začátku řekneme, co na obrázku je, ale byla bych radši, kdyby to bylo na začátku samotného textu.
Všimněte si, jak dlouhé tu lidi dělají recenze! Celkem to odráží ten běs, kterému je Harryho rodina vystavena.
No neměnila bych ani za nic, jaký je svoboda a anonymita luxus. Čtení to nebylo vždy snadné, holt to není žádný román. Občas to bylo nuda, část o armádě byla hodně dlouhá a upřímně děsivá, já bych nepřežila. Část s Meg mě bavila i šokovala nejvíc. Měli zdrhnout už dřív, to by nevydržel nikdo.
Will asi není nadšený, upřímně bych radši za budoucího krále někoho méně vztekleho, žárliveho, snobskeho, a to není ani moje země.
A jestli je to pravda? Asi tak: až napíše svou biografii Charles, Will nebo Kate, tak si ji taky ráda přečtu.
Kniha se nám dostala do rukou moc brzo - basnicky jsou pro syna jeste moc nesmyslne. Je to urcite mysleno spise pro starsi deti. Ale i me nektere nenadchly, takze sbirka nas neurazila, ale ani nam zase tolik nesedla.
U nas se pribeh fakt libil. Syn vydrzel poslouchat az do konce a hovorove vyrazy ho rozesmivaly. Tematicky si u toho rodic trochu rezignovane vzdychne, ale co uz. Kdyz se to libi a nechaji si to predcitat, tak to je prece super.
Tak me jako dospelou to teda zrovna neuchvatilo. Ilustrovane mysi jsou hezke, kocka je celkem skareda a ten jezek teda taky vyzaduje dost fantazie. ALE diteti se kniha moc libi. Mysi porad nekam zdrhaj a rvou u toho, ma to kriklave barvy...takze hodnotim za syna, ze kniha mela uspech. A to je to hlavni - jinou tematicky hodnotnejsi knihu mi hned hodil o zed, takze vi, co chce.
Je to rozhodne kniha se zajimavym nametem a skvelou kvalitou papiru i zarivych ilustraci. Ovsem na predcitani je to trosku horsi. Svym stylem psani i vyrazy by se hodila pro starsi deti, ale pro ty tam zase bude malo textu a pribeh bude moc simplisticky. Na meho maleho synka je to ale zase trochu moc - clovek uplne vidi, jak rychle vypina pozornost, protoze takova slova mu hlavinka jeste nebere. Jestli ono to nebude spise pro fajnsmekry z oblasti ilustrace.
Hezké ilustrace a příběh také není špatný, ale jak už psali jini: je to málo textu na moc obrazového materiálu. Zatím jsem pokaždé musela domýšlet, aby vyprávění drželo krok s obrázky. Také těch 88 stran je fakt už moc. Rodič se ulistuje k spánku dřív než usne dítě. Určitě bych ocenila rozdělení příběhu na části s nějakým epizodnim koncem. Takže kdepak, na krtkovi modré kalhotky to nemá.
Kniha se nám moc líbí. Příběh je smysluplný, ilustrace krásné, versovani ujde. Je to vhodné už pro malé děti a tématem se vysloveně hodí ke čtení před spaním.
Ilustrace možná nebudou vkus každého, ale obsahově je kniha skvělá. Syn se ve 2 a půl naučil abecedu. Jsou tu i říkanky, písničky, dvě rymovane pohádky, počítání do 10 a části těla. Celkově je to velice smysluplný objekt pro všechny malé děti.
Ilustrace nádherné a příběh se synovi také líbil. Je to určeno pro úplně malé děti, které ještě nevydrží moc textu. Jako přechod z leporel na velké knížky je to super.
Tak na mě kniha také nefunguje a fakt nevím proč. Fantazii příběhu oceňuji, knihy jednoho z autorů mám velmi ráda a ze seriálu jsem byla nadšená, tak proč jsem se do čtení musela nutit?
Nepamatuji se, že bych se smála. Jsou tam sice dobré formulace, ale i blbosti a poznámky pod čarou většinou nestaly za to. Seriál pro mě zvládl několik věcí lépe: zredukoval nudné pasáže, přidal vtip a vyladil postavy a přátelství Crawleyho a Aziraphela. Má oblíbená scéna záměny těl v knize není, stejně jako scéna z kostela, scéna po vyhoření antikvariátu a další detaily. To co je v knize navíc, akorát zpomaluje děj.
Po knize jsem sáhla jako po odpočinkové, která mě bude stopro bavit, ale že to byl takový boj je pro mě fakt zklamání.
Můj syn má knížku rád - je v ní opravdu hodně zvířátek, celostrankove barevné obrázky, jemu se to moc líbí. Já s ní mám ten problém, že v ní jsou přírodovědné chyby. Tak prosím opravte si pro své děti následující, ať je to neučíte blbě: mládě od srnek je srneček a nikoliv koloušek (kolouch je od jelena). Bílo-černo-červený pták, co tam je namalovany na stromech, je strakapoud nikoliv datel (ten je celý černý s červenou čepičkou).
Snad už více nedostatků neobjevíme...
Je to dobře napsané a ke konci kupodivu i dost napínavé, i když se od příběhu nedají očekávat žádné zvraty. Také příběh vyznívá pozitivněji než film, hlavně svým koncem.
Je to teprve moje třetí Brownova kniha, ale už teď mě omilani toho samého receptu nebavilo. Langdon je z nevysvetlitelnych důvodu starý, přitažlivý a samotář zároveň, vždycky dostane jako společníci nějakou úchvatnou mladou kost a vrazdici zaporak je vždycky náboženský fanatik s pohnutym osudem. Rešerši má sice dobrou, ale kapitoly jsou velmi krátké a vždycky to roztříští celý příběh. Třeba je tu samostatná kapitola o tom, jak postava prochází chodbou o 3 stránkách a pak v další kapitole je zas jiná postava a její úhel pohledu. Symbolika je v tomto díle slabší a Winstonuv vývoj byl předvídatelný. Co se tajemství týká, tak jeho společenský dopad byl trochu přehnaný.
Celkové hodnocení tedy je, že kniha mě neurazila, ale ani nenadchla.
Syn po knize okamžitě sáhl a chtěl ji číst, to samotné už je doporučení. Vybrala jsem ji právě proto, že je v ní málo textu, takže moje malé dítě udrží pozornost. Např pro 5lete dítě už by to bylo málo příběhu, ale zas nadruhou stranu kniha přímo vyzývá ke spontánnímu vyprávění. Holt rodič musí sám aktivovat mozkové závity a fantasii a pak to jde samo.
Syn má rád krtka i počítání, takže v knize se našel asi tak do 5 vteřin. Tak se mi to líbí.
Za mě je toto slabší knížka. Osobně mi ilustrace připadají moc bledé a hranaté, příběh je i pro mě jako dospělou slabý až nic neříkající. Jediné plus je málo textu na stránku, ale syn zvládá i více textu i jiných knih, tuhle si neoblibil.