Spasitel přehled

28.11.2024

Velmi dobrá a zábavná kniha, kterou jsem si moc užil. Dost jsem si oblíbil spisovatele Andyho Weira, protože umí psát zábavně a napínavě. Četl jsem a poslouchal Marťana, poslouchal jsem Artemis, a moc se mi obě knihy líbili. A totéž mohu říci i o Spasitelovi. Weir si našel svůj styl, který vypiloval k dokonalosti a v každé další knize ho posouvá dál a dál. Někdo s tím bude mít problém, jelikož Weir staví na stejných základech a prakticky se opakuje (dělají to všichni velký spisovatele), ale já s tím zatím problém nemám. Je to dáno tím, že to, co Weir píše je zábavné, hravé, napínavé a umí to skvěle zaháčkovat. Já jako čtenář jsem otáčel jednu stránku za druhou a těšil, co se bude dít dál a čím mě Weir překvapí. Fyzika, chemie, astrologie, biologie a další vědy nejsou moje silné stránky, naštěstí to Weir popisuje, co nejjednodušeji, takže se v tom čtenář tolik neztrácí a nepůsobí to jako nudná hodina ve škole. Weir má úžasný talent na psaní hlavních hrdinů. Sice jsou to chodíce učebnice, ale jsou napsaný natolik sympaticky, že jim fandíme od začátku až do konce a prožíváme s nimi jejich dobrodružství. Hlavní hrdina Grace je moc dobře napsaný, ale popravdě není tou nejzajímavější postavou. Tou je Rocky, který je prostě parádně napsanou postavou, co obohatila děj a dodala mu ty správné emoce. Osobně jsem si hodně oblíbil postavu Strattové, která jedná chladně a pragmaticky, aby zachránila svět za jakoukoliv cenu. Kniha se čte moc dobře, má skvělé tempo, krásně graduje, a jak už jsem psal, nutí čtenář otáčet jednu stránku za druhou. Jediné, co mi výrazněji nesedlo, ale je to typické pro Weirovu tvorbu je opakovaní problémů. Jeden se vyřeší, přijde další, ten se vyřeší, přijdou dva atd. Občas to pak působí opakujícím dojmem. Ale to jediná větší výtka, kterou ke knize mám. Spasitel je opravdu moc dobrá a zábavná kniha, kterou mohu doporučit.

13.11.2024

Úžasná kniha. Příběh krásně plyne a flashbacky dodávají knize hloubku. Technologie jsou perfektně promyšlené a spadají výborně do žánru science fiction, kterému rozhodně nedělají ostudu. I po zavření knihy jsem nad ní stále přemýšlela, a to je důkaz sám o sobě. Dvě hlavní postavy nejsou perfektní, ale doplňují se jako pár. Mnohokrát jsem se o hlavní hrdiny bála a doopravdy prociťovala jejich emoce jako by byly mé. A třešnička na dortu byl pak konec, který je pro pana Weira ikonický. Pět z pěti.