Andy Weir citáty

Přidat do oblíbených Koupit knihy

americká, 1972

Citáty (53)

„Abych to shrnul, příšerně mě bolí žebra, pořád vidím rozmazaně po tom zrychlení, mám hrozný hlad, zpátky na Zemi se dostanu až za 211 dní a podle všeho smrdím, jako když se skunk vysere na propocené ponožky. (předposlední věta románu Marťan)“

„Astrofág. Z toho slova se mi napnou všechny svaly.“ — Spasitel

„Co když se Eridiané dožívají dvou milionů let a počkat jedno století se považuje za slušnost?“ — Spasitel

„Čím rychleji cestujete, tím pomaleji pro vás běží čas. Je to jako výzva ke zkoumání vesmíru.“ — Spasitel

„Člověk musí počítače milovat. Obstarají všechno přemýšlení, tak že si nemusíte s ničím lámat hlavu.“ — Spasitel

„Den jsem zahájil nicotným čajem. Nicotný čaj se vaří snadno. Nejdřív ohřejete vodu a pak do ní nepřidáte nic. (Marťan)“

„Díky všem bohům. - Marťan“

„Hlúpa zhoda náhod spôsobila, že som takmer zomrel, a ešte hlúpejšia, že som prežil.“

„Jak mám objasnit význam slova netrpělivost, někomu, kdo žije sedm set let?“ — Spasitel

„Jak může Aquaman ovládat velryby? Jsou to přece savci! Nedává to smysl.“

„Jak vidíte, tento plán mi poskytuje celou řadu možností, jak zahynout při ohnivé explozi. - Marťan“

„Jako většinu životních problémů lze i tenhle vyřešit s pomocí krabice čisté radiace. (Marťan)“

„Je hrozné, když můj život závisí na mé vlastní, nekvalitně odvedené ruční práci. - Marťan“

„Je to jednoduchý nápad, ale taky hloupost. Podstatné je, že když hloupé myšlenky fungují, stávají se geniálními.“ — Spasitel

„Jestli to přežiju, budu lidem vykládat, že jsem chcal raketové palivo. (Marťan)“

„Jo, už je to tak, Marse, budu na tebe chcát a srát.“

„Jsem děsivý vesmírný tvor. Ty jsi prosakující vesmírný chuchvalec.“ — Spasitel

„Jsem dost chytrý na to, abych poznal, kdy hloupnu.“ — Spasitel

„Jsem v hajzlu. Tak zní můj kvalifikovaný názor. V hajzlu. (První odstavec knížky)“

„K večeři poloviční porce. Dnes jsem jenom vymýšlel plán, jak se zabít, a na to není potřeba moc energie. - Marťan“

„Když jsem byl mladší, šel jsem na kraj kráteru. Do kopce! Ve skafandru! Na Marsu, vy smradi! Slyšíte? Na Marsu! - Marťan“

„Lidský mozek je báječná věc. Dokážeme si zvyknout prakticky na všechno.“ — Spasitel

„Mars není Země. Nemá hustou atmosféru, která by ohýbala paprsky, a v ní drobné částice, které by světlo odrážely i za roh. Jakmile Slunce není vidět, zavládne tma. Phobos mi poskytuje trochu měsíčního světla, ale pracovat se v něm nedá. Deimos je maličká srágora, která se nehodí vůbec k ničemu.“

„Moj život je jeden šialený boj o život... (Marťan)“

„Moje konverzace s NASA ohledně recyklátoru vofy byla nudná a plná technických detailů. Proto vám ji shrnu: Já: " Očividně se něco ucpalo. Co kdybych ho rozebral a podíval se na vnitřní potrubí?" NASA (po pěti hodinách rozjímání): "Ne. Posereš to a umřeš." A tak jsem ho rozebral. ... Já: "Rozebral jsem to, našel problém a vyřešil ho." NASA: "Blbče."“

„Moje zadnice se na přežití podílí stejně jako můj mozek.“ — Marťan

„Moji žáci vyrostou v idylickém světě a ocitnou se v apokalyptickém zlém snu.“ — Spasitel

„Můj život je jeden šílený boj o život.“

„Myslel jsem, že si trochu zaskáču, zahulákám si a snad se i odlepím od povrchu (protože celá tahle zpropadená planeta je můj nepřítel). Ale nic takového se nestalo. Když jsem se vrátil do Habu a svlékl skafandr, posadil jsem se do hlíny a rozbrečel se. Pár minut jsem řval jako malý kluk. Potom jsem jenom decentně fňukal a pocítil jsem hluboký klid. Ten klid byl příjemný. - Marťan“

„Ne, vůbec to není strašidelné. Být v kosmické lodi dvanáct světelných let od domova a slyšet, jak někdo klepe na dveře, je naprosto normální.“ — Spasitel