Dokonalé ticho
Rosamund Lupton
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/291663/bmid_dokonale-ticho-xrn-291663.jpg
3
263
263
24. listopadu se Angličanka Yasmin s desetiletou dcerou Ruby vydají na cestu přes severní Aljašku. Pátrají po Rubyině otci Mattovi, který se při katastrofálním požáru inuitské vesnice ztratil v polární divočině. S každou další mrazivou mílí se hrouží stále hlouběji do nekonečné polární noci. A Ruby, která je od narození úplně hluchá, musí čelit temnotě, v níž se nemůže dát vést ani zrakem. Nehodlá milovaného otce opustit za žádnou cenu. Avšak zima je svírá v ledových spárech stále pevněji… a kdosi je ve tmě sleduje. „Rosamund Luptonová ve vrcholné formě!“ Daily Mail „Elegantní, ledově jedinečný thriller – nic podobného už letos číst nebudete.“ The Observer... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2016 , Ikar (ČR)Originální název:
The Quality of Silence, 2015
více info...
Přidat komentář
Tuhle knizku jsem cetla snad dva mesice, protoze me vubec nebavila a kolikrat se mi ji ani nechtelo otevirat. Vic nez "mrazivy" thriller to spis pripomina "Ze zivota hluchoneme holcicky".
Pritom by to melo potencial, autorka se prilis rozptylovala pasazema, ktere pro pribeh nemely zadny vliv. Hodne velky podprumer, skoda.
(SPOILER)
Angličanka Yasmin přicestuje na Aljašku se svou desetiletou neslyšící dcerou Ruby, aby se setkala se svým manželem Mattem, který za polárním kruhem natáčí dokument o zvířatech. Když tam obě ovšem dorazí, místní policie je informuje, že Matt uhořel při strašném požáru inuitské vesnice společně se všemi jejími obyvateli. Yasmin tomu ale nechce uvěřit, navíc Ruby je pevně přesvědčená o tom, že maily, které dostává, jsou od jejího otce. Proto tedy obě vyrazí k polárnímu kruhu. A tím začíná jejich dlouhá cesta nocí a ledem. Ale není to jen věčná tma, ledový chlad, kdy teploty klesají pod čtyřicet stupňů Celsia, nebo nadcházející sněhová bouře, které představují smrtelnou hrozbu...
Knihu jsem poslouchala jako audio v němčině a za její vynikající načtení ve finále jednu hvězdičku přidávám. Příběh jako takový byl sice tak trochu nereálný, ale to mi nevadilo. Kromě toho mě bavily "rozhovory" hluché Ruby s její matkou - ty měly opravdu něco do sebe. Ale za mne byl děj místy rozvláčný a já jsem se tak občas do poslechu musela nutit. Za tento svůj celkový dojem tedy víc než čtyři poctivé hvězdičky dát nemohu ani při nejlepší vůli...
Dost dlouho jsem se nemohla začíst. Problémem byla celá ta omáčka okolo znakovani, vzpomínky z dětství, které se zápletkou nesouvisely, jednotvarny a pomalý rozjezd pátrání. Jako čtenářka fantasy jsem zvyklá na nereálné fiktivní děje, takže to mi vadilo nejméně. Velmi pozitivně hodnotím popisy přírody a zvířat zimní Aljašky a života Inuitu. Posledních 80 stran najednou bylo velmi napínavých, už jsem i chtěla hodnotit 4 hvězdičkami a pak...to nemělo konec. Kdyby se kniha předtím netáhla a celkové tempo bylo úplně jiné, tak možná pochopím to useknuti děje. Ale vůbec se to k celku nehodilo, téměř to byl i otevřený konec, zaporak se z nějakého důvodu vyparil, postavy stály na místě... Stačily dvě věty navíc, v ideální případě ale epilog, a nebylo by to tak divný. Myslím, že tak chabé zakončení knihy jsem snad ještě nečetla.
Mé první setkání s paní autorkou. A bohužel myslím, že bude i poslední. Pokud má být toto její vrcholové dílo, tak po těch dalších se nejspíš shánět nebudu. Její styl psaní, mi absolutně nesedl....
Jediné plus které kniha má, je dokonale vykreslená arktická zima, a ledová pustina severní Aljašky. A to tak dokonale, že ten mráz cítíte i teď v červenci, na gauči v přehřátém bytě. Ale označit knihu jako "mrazivý thriller", bych se přesto neodvážila. Spíš by jí slušela škatulka psychologického románu. Protože víc než čímkoliv jiným, se kniha zaobírá pocity a komunikací hluchoněmé holčičky. Z tohoto světa se dozvíte opravdu hodně. Ale co se týče napětí, dramat a vyhrocujících se situací jaké čekáte u dobrého thrilleru, toho jsem tu tedy moc nedostala. Když už se tu nějaká taková situace objevila, autorka ji doslova šetrně zametla pod koberec. Skvělý námět měl velký potenciál. Ale paní Rosamunda, se s ním moc dobře nepoprala. Škoda. Člověk by býval přimhouřil i očko nad nereálností děje, ale kdyby ten děj nebyl tak táhlý, nudný a bez náboje. Občas jsem se přistihla, že mi oči poletují nad písmenky, a myslí jsem úplně někde jinde. Nevnímám co čtu. A to je prostě špatně....
Za mě tak 2,5 hvězdiček.
Nereálnost děje mi nevadila, kniha se četla velice dobře. Spíš mě zklamal konec, který byl tak trošku "useknuty", přesto hodnotím kladné, do příběhu jsem se ponořila, jak to u správné knihy má být.
Skoro dočteno. Asi posledních 20 stran, jsem už nezvládla. Bylo to chvílemi hrozně zdlouhavé a pořad stejné, v některých částech na můj vkus zase šíleně zrychlené a až neuvěřitelné. Trosku mi to připomínalo postapokalyptickou literaturu. Za mě nic moc, plusy mohu dat aspoň hezké obálce.
Zajímavý příběh, mohl být klidně trochu více podrobnější a rozvitý. Konec trochu slabší.
Me kniha prekvapila spis pozitivne, bez ohledu na to, co je realne nebo neni. Cetla se mi dobre a bavila me postava Ruby, jen ten konec tedy uplne nevim, jak si vykladat...
Příběh knihy mě oproti očekávání moc nechytnul, ani jedna z postav není příliš uvěřitelná (a o zakončení knihy ani nepíšu, protože to se nedělá). U knihy mě udržely hlavně postřehy ze světa hluché holčičky - co jí umožňují programy v laptopu a vibrační náramek, jak vnímá hudbu, že neslyšící někdy znakují ze spaní... Taky mě bavilo čtení o aljašské zvířeně. A úplně nejvíc mě zaujaly tweety z jejího účtu "Words_No_Sounds" = Slova bez zvuků (škoda že v reálu ten účet neexistuje):
"VZRUŠENÍ: Chutná jako pukající hvězdný prach; je cítit jako dosednutí přistávajícího letadla na zem; vypadá jako velká chlupatá kapuce na tátově inuitské bundě."
"HLUK: Vypadá jako blýskající se dopravní značky fluorescenčních barev; je cítit jako padající štěrk; hvězdný prach; chutná jako vzduch, který vydýchal někdo jiný."
"HRŮZA: Vypadá jako ruce proměňující se v medůzy; chutná jako koláče, které ožívají; na pohmat: je příliš blízko."
Ačkoli jsem si říkala, že je hlavní hrdinka velice naivní a přecitlivělá, nicméně příběh si mě získal a pohltil.
Oceňuji, že hrdinka si uvědomovala ohromné riziko, které s vlastní dcerou podstoupila. Nikdy neztratila lidskost.
Líbí se mi myšlenka, jak je všechno v ruchu města malicherné, jelikož nedokážeme v tom mumraji docenit základní a nepostradatelné věci.
Myslím si, že kniha má skvělí námět. Děj mě i bavil a byla jsem trochu zvědavá, co se z toho vyklube. Ale bohužel jsem byla hodně zklamaná z konce. Kdyby autorka trochu víc propracovala konec, tak si myslím, že by to byla super kniha.
Tak nejdřív jsem myslela že se poradně nezačtu, ale vydržela jsem a nakonec byla spokojená, jako zatím u všech knih od Lupton. Plus přidávám za poukázání na ničení životního prostředí.
Škoda že Luptonová píše tak málo.. Její knihy mě baví.. Tato byla sice kratší, ale o to mrazivější a napínavější!
Velmi ekologický, jedovatý a mrazivý thriller z toho jediného možného prostředí - polárního kruhu na Aljašce. Příběh měl své mouchy, o uvěřitelnosti se dalo hodně pochybovat, ale zejména střední pasáž pohybu na dálnici Daltonce se čtyřicetitunkou o 18 kolech, v naprosté tmě, zato se sněhovou bouří kolem, to mne vážně dostalo.
Autorka si krom pěkně podaných přírodních reálií dálného severu (a Země vůbec) pomohla ještě tichem (soukromým i místním i vesmírným), divokou zvěří, Inuity a samozřejmě těžaři, i nějakou tou romantikou, ale budiž - vyšel jí z toho vcelku krátký, čtivý a velmi napínavý kousek k odreagování i zamyšlení (o frakování toho zřejmě nastudovala haldy, ale čtenář se zas tak moc z knihy nedozví, to je asi hlavní moucha na kráse). 90%
(Četla jsem před delší dobou předchozí dvě autorčiny knihy, které mne nijak zvlášť neoslovily, zejména svou mysteriozností, které se tady naštěstí zcela vyhnula.)
No pokud je toto vrcholné dílo autorky, pak jiné číst asi nebudu. Za prvé mě to nebavilo, za druhé jsem jako matka desetiletého dítěte žasla nad tím, že matka klidně vystavovala dcerku nebezpečí a za třetí se mi nelíbil, nebo spíš nezdál, ten konec. Četla jsem to na etapy a prokládala jiným čtivem, vůbec mě to totiž nevtáhlo.
Prvních 200 srtran poměrně nudných. Příběh přitažený za vlasy. Nicméně zbytek knihy docela odsýpal a bylo to čtivé, pokud si odmyslíte nereálnost situací.
Za co hodnotím velmi kladně je navození zimní arktické atmosféry.
Dobré oddychové čtení pro zimní měsíce.
Kniha mě nebavila, dočetla jsem jen abych se dozvěděla, jak to vlastně je... Některá místa jsem i přeskakovala. Přitom se z toho dalo vytěžit více, neotřelé téma, zajímavé prostředí Aljašky, hluchá holčička ... Rovněž mi přišlo neuvěřitelné, že by nějaká matka vystavila své dítě takovému nebezpečí. A ten úplný konec? Ten jsem teda nejspíš nepochopila...
Štítky knihy
Aljaška thrillery dobrodružství zima neslyšící sluchové postižení otcové a dcery rodiče a dětiAutorovy další knížky
| 2016 |  Dokonalé ticho |
| 2012 | Sestra |
| 2013 |  V plamenech |
| 2021 | Tři hodiny |
| 2016 | Muž s absolutní pamětí / Slib pod jmelím / Dokonalé ticho / Kulka |
Kniha je trochu rozvláčná, ale za mne jde do podrobností i tam, kde by mi to bez té rozvláčnosti dělalo asi problém i pochopit, třeba vztah mezi matkou a dcerou, když je holčička (10 let) hluchá a chce do střední školy pro hluché a maminka ji nutí do střední školy pro zdravé děti, i když už teď má na základní škole problémy a pro děti je "tadivnáholka". Rozuzlení se dalo očekávat podle kontextu celého vyprávění a přesto mne překvapilo, bylo to zajímavé. Za mne 5 hvězdiček a zkusím asi i jinou knihu.