Céline Raphaël

Nové komentáře u knih Céline Raphaël

„„Hudba má tu moc, že jim dovolí zapomenout na několik okamžiku na vlastní trápení. Veľmi smutný príbeh o Céline, ktorú týral jej vlastný otec. Mám rada takýto typ knih, ktoré sú podľa skutočnosti a čitateľ sa niečo dozvie. Síce v týchto prípadoch to vôbec nie je ľahké čítanie, ale aspoň sa čo to poučí. No pri tomto príbehu, aj napriek tomu, že mi bolo hlavnej hrdinky hrozne ľúto a až do konca som dúfala, že to dopadne dobre, mi niečo chýbalo. Navyše som mala pocit, akoby som čítala životopis a nie príbeh skutočnej osoby. Na druhej strane mi v knihe veľmi vadila jej matka. Vedela čo sa doma odohráva, veľakrát to videla aj na vlastné oči a jediné čo vedela povedať bolo „to nesmieš, namiesto toho, aby rapídne zakročila. Najviac rozumu tam mala asi Célinina najmladšia sestra Maria, ktorá si vďaka svojej povahe nenechala skákať po hlave. Sem tam aj Céline robila unáhlené rozhodnutia, ktoré síce chápem, ale keby som zažila niečo podobné, tak by som zmýšľala asi inak. Knižka ale určite stojí si prečítanie aspoň ako osveta v oblasti týrania detí, ktoré majú na svedomí väčšinou dospelí a ktorí by mali byť potrestaní tým najvyšším trestom.“... celý text
— Karin94

Cena za dokonalost

„Cena za dokonalost je smutný příběh o Céline která odmalička trpěla. Nejhorší na tom je, že ji týral vlastní otec. Z knihy mám smíšené pocity. Tak nějak nechápu co se dělo potom, kdy pravda vyšla najevo. Přišlo mi to celkem zvláštní. Kniha ale určitě stojí za přečtení.“... celý text
— MarkétaI.

Cena za dokonalost

„Z této knihy mi bylo hodně smutno. Týrání a zneužívání (ať sexuální nebo psychické) dětí je snad to nejubožejší, čeho se mohou dospělí dopustit a mělo by být vždy "odměněno" těmi nejvyššími tresty. Žadne dítě by tomu nemělo být vystaveno. Kniha popisuje psychické týrání spolu s fyzickými tresty - vše naprosto otřesné. Teď něco k tématu, ale mimo knihu. V doslovu knihy hovořil jiný autor, který to ale zase dle mého přehání na druhou stranu a upřímně dnešní pseudoliberální doba má hodně pokřivený názor na výchovu. Myslím si že dítě by mělo být vychovávano vyrovnaně a bez přílišných nároku, které jsou mimo jeho schopnosti, ale pořád by děti měli být vychovávány a neměla by jím být poskytována svoboda neúměrná jejich věku (když 5 letému dítěti budete dávat na výběr co chce jist, tak bude v 10 letech pravděpodobně bojovat s obezitou; nebo když dáte 5 letému dítěti na výběr jestli chce být holčička nebo chlapeček, opět mu ublížíte.) Jelikož dítě neuvažuje stejně jako dospělý, nemůže mít stejnou svobodu volby. Dítě je pořád dítě a některé věci musí být ponechány v rukou "kompetentních" dospělých. A vztekajicí se dítě, které s sebou flákne o zem v obchodě pravděpodobně nema ADHD...je jen nevychované, anebo vychovávané "svobodomyslně". A nejvíce mě v té chvíli pobaví rodiče, kteří se nad ním utrpně sklání a snaží se mu domlouvat...holt jak říkám je potřeba vyrovnanost.“... celý text
— Palorizek85

Cena za dokonalost

„Co dodat?! Jsou rodiče, kteří by se neměli rodiči vůbec stávat. Děti se rodí z vášně a pobláznění, ale ne každý dospělý zvládne následné kroky. Někoho takového znám - sebe. Už mé početí (matce nebylo ani 18) ukázalo, že vlastně bylo neplánované, přesto rozhodli prarodiče o tom, zda se narodím. Otec s mým příchodem na svět nesouhlasil, cítil se mlád na tento závazek. Asi do mé 3. třídy se snažil fungovat jako otec, ale jak jen mohl, dal mě na víkendy k babičce z matčiny strany, která na mě i s dědou měli rozhodující vliv, což mého otce v mé pubertě tak prudilo, že je začal nesnášet. Oni byli nakonec ti, kdo mi v dospělosti ukázali cestu kudy jít, co a koho ctít a především vštěpovali brzké osamostatnění. Ano, jako v knize, jeho výchovný způsob byl křik a rány páskem. Zákazy kamarádů a všeho, co k mládí patří. Moje vojna mi změnila život (na rozdíl od jiných, kteří to brali jako zbytečnost). Poznal jsem, že je třeba odejít, matka jela jen setrvačně, přesně, o ničem nerozhodovala a lásku radši projevovala jen ve své práci (učitelka v MŠ). Jsou věci, které přebolí, podobně jako u Céline, ale nevytěsníte je z hlavy nikdy, bohužel. Dnes už se celý jejich rod rozpadl. Vznikly konflikty ohledně dědictví a i ti nejbližší (dcery prarodičů) jsou sobě nedostupné. Jak knihu hodnotit?? Zde rozhodně nejde o hvězdy, ale je "nás" více, než si myslíte. A přestože si rodiče nevybíráme, je třeba o tom mluvit, ať už se ti, koho se to týká, byť jen zamyslí, proč se ve vysokém věku jejich děti odmítají s nimi vídat, svěřovat se jim, či jinak projevovat city. Oni nám to ukázali, přesto se i dnes cítí dotčení, pokud jen nakousneme rozhovor na toto téma.“... celý text
— GYROTOURBILLON

Cena za dokonalost

„První část knihy byl skvělý, pak už mě nebavila... A hlavně me strašně rozcilovala hlavní hrdinka, ktera neustále bránila svoji matku,protože ta jí nosila třeba tajně jídlo, když jí to otec zakazoval apod...:D její matka se na to, co ji otec delal celou dobu koukala a neodesla! to, ze je nekdo slaba ***** a neodejde, to se tyka jen tech žen, ale nechat tohle delat svemu diteti, vedet o tom a toho hajzla nevyhodit okamžitě z domu, to je největší sobeckost a humus! Fakt jsem se rozcilila“... celý text
— FaeleenFairy

Přejít na knížky autora