Nové komentáře u knih Erika Pluhar
Promiňte, je tohle už konečná?
„Taková něžná kniha.“
— Nicole_picole
Promiňte, je tohle už konečná?
„"Mluvíte jako terapeut."
"Třeba v této chvíli něco na ten způsob jsem. Přestože nemohu takové to běsnění s terapiemi vystát. Každý, kdo se v životě zrovna nebaví, vyhledává terapeuta. Místo aby si to nejdřív protrpěl. Aby trpěl. Kdo nemá zkušenost s tím, že trpí, nezíská žádnou životní zkušenost. Bez životní zkušenosti není radosti ze života, bez radosti ze života, není život dobrý."
Dlouho jsem ji sháněla, strašně se těšila a pak jsem tu tenounkou knihu četla čtyři dny. Něco mi na ní vadilo. Forma byla lákavá - dialog mezi dvěma lidmi dovedený do maximální podoby. Jeden z aktérů byla Češka, hovořilo se o Praze, milostný příběh, rozebíraly se vztahy. Tak proč mě to kruci nechytlo tak jako mailový příběh jiného rakouského autora (D. Glattauera )? Nevím. Nevím.“... celý text
— Terry11
Promiňte, je tohle už konečná?
„Terry11: http://muj-antikvariat.cz/hledani?q=Promi%C5%88te%2C+je+tohle+u%C5%BE+kone%C4%8Dn%C3%A1%3F&search_sub=Hledat“
— lenkaknel
Promiňte, je tohle už konečná?
„Dokonale ma pohltila atmosféra, dialógy, cit, nežnosť vyjadrovania... pre mňa najkrajší román.
Aj to, že sa stretávali príbehy dvoch ľudí, takže sa tam odohrávali aj akési malé roly popri ľúbostnom spoznávaní. V dialógoch sršala jemnosť a jednotlivé Smelikove a Nelyne monológy do seba úžasne zapadali. Treba pri nej rozmýšľať, no ľahko sa do nej vnoríte. Keď som prekladala stránky rozhostilo sa vo mne akési príjemné teplo, atmosféra, nesilenosť. Dovŕšil to u mňa príbeh o púšti, čo bolo akési zakončenie a určite sa k nej vrátim, pretože to je moja srdcoka. Veľa mi dala.“... celý text
— Drimwisible
