Géza Csáth

Přidat do oblíbených Koupit knihy

maďarská, 1887 - 1919

Populární knihy

Čarodějova zahrada
Čarodějova zahrada
Matkovražda
Matkovražda

Nové komentáře u autorových knih

Čarodějova zahrada Čarodějova zahrada

„Géza Csáth (1887 - 1919) vypadá jako takovej nevinnej synek, jako maďarskej bratr (a taky) zednář Fernando Pessoa, když se podíváte na jeho fotografie - ale když už máte vlastní bustu, znamená to, že jste něco dokázali. O co šlo? O rané hudební, nebo literární nadání, nebo pletky v oblasti psychoanalýzy, které ve své tvorbě Géza zúročil, či snad "zkoumání vlivu narkotik na mysl tím, že je budu testovat na sobě" (závislost na morfiu, které už se nezbavil). Poslední asi dekádu života se hlouběji věnoval psaní a jeho pozdní tvorba byla temná, násilná, plná symbolismu, což zní sexy. Patrně zhoršující se vliv závislosti na morfiu (Géza by asi poreferoval, neb byl přímým účastníkem tohoto experimentu; úplně ho vidím, jak se v rámci vědy rozvalil na gauči a řekl "To je žrádlo", což nevím, jak se řekne maďarsky) měl vliv na následnou hospitalizaci do léčebny, ze které následně utekl, aby BANG BANG zastřelil svou manželku MY BABY SHOT ME DOWN, jak je dobrým zvykem u nejbližších lidí, dělat si nejbolestivější věci (očekávání)... a pak se pokusil zabít i sebe, což se mu nakonec, později, při dalším pokusu, povedlo, takže gratulace, ne všem se to povede a ne všem dobře, jako tady, často, lidem na kolejišti. 'Čarodějova zahrada' (A varázsló kertje, 1908) je jeho raná sbírka, která přeci jen postrádá všechny ty peprnější elementy, kterým se věnoval nadcházející dekádu, definitivně by mě zajímal třeba jeho deník, nebo některé z jeho psychoanalytických děl, jako třeba Deník šílené ženy (Egy elmebeteg nő naplója), nebo 'Odpolední sen' (vliv morfia) a další výplody ze závěru jeho života, ale s největší pravděpodobností se k nim nikdy nedostanu. Za zmínku u téhle sbírky podle mě stojí Csáthova zvláštní melancholická jednoduchost, s jakou velmi dobře buduje atmosféru doby počátku minulého století. Ale ve výsledku tak nějak "o všem a o ničem" zároveň, ale sbírka dává dobře pocítit, alespoň nádechem, autorův styl, rytmus.“... celý text
— JP

Čarodějova zahrada Čarodějova zahrada

„"No, uznávám, že místo opia a špatných polibků jsem si tě radši měl vzít, a byl bych to ještě udělal, kdyby mi už otec nepořídil rakev."“
— hynzek

Čarodějova zahrada Čarodějova zahrada

„Čarodějova zahrada je sbírka povídek. Kdybych si toho všiml, než jsem započal čtení, tak si to dám na hajzl, protože se povídky a poezie čtou nejlíp na hajzlu. Proto tedy už tady jedna hvězda dolu. Na tohle měl Csáth myslet. Sbírka má slušně našlápnuto - maďarský povídky z počátku 20. století obsahují témata jako matkovražda, psychický poruchy, týrání zvířat, totální zmagoření, drogy a tak dále pana krále a jako bonus spáchal autor někdy okolo svých 30 let sebevraždu, potom co před zraky svý dcery, zabil svoji manželku. Bohužel se Csáthovi povídky i přes skvělé náměty nedostávají z bahna průměrnosti a takovej Petr Měrka by mu mohl dát nejednu lekci toho, jak přenést bordel z vlastní hlavy kvalitně na papír.“... celý text
— -Pečivo-

Čarodějova zahrada Čarodějova zahrada

„Zajímavé povídky -atmosférické, symbolické..“
— hario

Matkovražda Matkovražda

„„V bdelom stave si človek absolútne šťastie nevie ani predstaviť. V bdelom stave napríklad nejestvuje ani dokonalá sloboda.“ Sú autori, ktorí napíšu v živote kníh za plnú policu, hoci nemajú čo povedať. A sú takí, ktorí po sebe zanechajú možno pár poviedok, ale stanú sa nezabudnuteľnými. Géza Csáth má celkom iste bližšie k tej druhej skupine. Matkovražda je zbierkou toho najlepšieho, čo stihol vo svojom krátkom a pohnutom živote vytvoriť. A že to stojí za to! Poviedky vykresľujúce sociálnu situáciu a život bežných ľudkov na začiatku 20.teho storočia v Maďarsku. Poviedky inšpirované Csáthovou praxou klinického psychológa, stretávajúceho sa s tými najzvláštnejšími prípadmi. I poviedky silno ovplyvnené Csátovou osudnou záľubou v morfiu a ópiu... Rôznorodosť celej zbierky vyrovnáva akýsi duch doby, ktorý z každej z poviedok sála. Angličania majú svoje viktoriánske obdobie, na ktoré možno spomínať so štipkou akejsi temnej romantiky. Mám pocit, že u nás sme zažili čosi podobné, hoci menej známe a literárne spracované. Obdobie tesne pred rozpadom Rakúsko-Uhorskej monarchie, koniec takzvaného dlhého storočia. Súmrak habsburskej dynastie, blížiaca sa katastrofa, rozpad. Sigmund Freud. Secesia... Áno, presne toto vanie z Csáthovej Matkovraždy. „Život je čosi zvláštne. Človek si už pomaly začne namýšľať, že je taký, ako ho opisujú spisovatelia.““... celý text
— bondula

Přejít na knížky autora