Herbert George Wells

Přidat do oblíbených Koupit knihy

britská, 1866 - 1946

Nová kniha

Dědicové budoucnosti. Sebrané povídky H. G. Wellse - sv. III

Dědicové budoucnosti. Sebrané povídky H. G. Wellse - sv. III - Herbert George Wells

Co se stane s civilizací napadenou jedovatými mravenci? Jak lze během jednoho dne vystoupat na alpský štít a bezpečně se dostat zase zpět do hotelu? Co se ukrýv... detail knihy

Populární knihy

/ všech 64 knih
Stroj času
Stroj času
Válka světů
Válka světů
Neviditelný
Neviditelný
Vynálezci zázraků. Sebrané povídky H. G. Wellse. Svazek I
Vynálezci zázraků. Sebrané povídky H. G. Wellse. Svazek I

Nové komentáře u knih Herbert George Wells

Válka světů Válka světů

„No, tedy, čekal jsem více... Nechápejte mě špatně, to není žádné mé zmlsání dnešními akčními filmy či literaturou - klasická díla a zakladatelé žánru se u mě většinou těší veliké oblibě - ale tady mi něco velmi chybělo. Samotný námět je (ač toto slovo absolutně nenávidím) nadčasový. Invaze odkudsi právě ve chvíli, kdy lidstvo nabyde pocitu své nadvlády nad vším, je prostě věčné téma. V době vzniku knihy, kdy měli lidé všeobecný pocit, že středověké války mezi jednotlivými národy či náboženskými skupinami jsou minulostí, netuše, že je v budoucnu čekají ještě minimálně dvě velmi brutální, snad pak ještě více. Ovšem samotné zpracování mě zklamalo. Příběh je vleklý, nepříliš akční - v určité části se z něj stane v podstatě jen dlouhý popis přesunů velkých mas lidí - a nedokázal ve mě vyvolat ten skutečný pocit úzkosti. Naopak za nejzdařilejší považuji úvahové pasáže, ať už část s knězem nebo předzávěrečnou s dělostřelcem o budoucnosti lidstva. Kdyby autor více rozvinul takové kusy textu nebo naopak více zahustil děj, mohl by se mi výsledek zřejmě líbit o něco více. Takhle je to od všeho trochu a pocity jsou u mě spíše rozpačité...“... celý text
— velicevojtech

Stroj času Stroj času

„Spíš než normální román je to spíše fascinující a mrazivá vize budoucnosti, která nutí k zamyšlení.“
— vernem1850

Stroj času Stroj času

„Také máte rádi lítací sny ? Uniknout gravitaci představivosti bezbřehé fantazii nekonečné imaginaci vzdálených exotických dimenzí ztracených i nově objevených světů nechat se nést na vlnách tajemna záhadných křivkách časoprostoru alternativních skulin existencionálních podstat podivuhodných realit ve spirále hlemýždovitých morálních sociologických návykových civilizačních spletitostí ve vypjatých psychologických peripetiích natolik co náš lidský mozek tvoří i dovoluje. Už jsem tam byl ted je řada na vás.Slyšte mocně a děly se tam neuvěřitelné věci. Nasedněte tedy nebo imaginárně kopněte do vrtule ve stroji kde ručičky ukazují mimochodem dopředu. Návrat bude-li možný jistě nás poté dokážete ohromit o svých zážitcích. Pokud možno co jste zažili a viděli na vlastní oči spatřili. Jaká budoucnost nás čeká ? Kam se ubírati budeme.Jestli Vůbec Budeme ?? Mařka vod naproti z bytovky přísahá že tahle story má něco do sebe.I její starej než si votevřel vokno a pivo byl zcela do čtení pohlcen. Ovšem nepropadejte klišé nebo zažitým stereotypům. Budte v klidu zachovejte paniku.Je to prosté poněvadž H.G.W. nesází na nějaké plytké přeskakování klobočku hop ! On na to jde spíše stylem člověče,nezlob se.Cestovka tu především slouží jako kulisa jak už to taky u sci-fi bývá. Ne moc uspokující tvář země někdy kolem roku osmset tisíc přibližně říjen listopad to samotný autor neuvádí.I nadále je to předmětem dohadů expertů na toto téma a především na téma život a dílo H.G.W. Civilizace tvářící se jako zdegenerovaná tupá hovada se smyslem ke lhostejnosti.Ostatně to mistr viděl tenkrát kapánek socialisticky angažovaně politicky že ? I to samozřejmě je spekulace všech politologů na politický marketing.Až se to bojím říct je to takový ošklivý zlý nepěkná věc. Asimov na to šel ještě kapánek jinak jako kupříkladu v knize Nahé slunce :) Tenkrát nebo dnes.Stále aktuální. Vše co by jste čekali od klasiky žánru cestovky-časovky vizionářské pouti do sféry nepoznaného odvěké touhy dostat odpovědi na věčné otázky : ANO,bude líp ! Nejvýkonější mozky na tom dnem a nocí pracujou ! Výhledově budeme všichni štastni. Vypln se osude ! *Pro případné hnidopichy jde tu pouze většinou o nejasné mystifikační fabulace které jde spíše brát jako takovou nevinnou nadsázku. Co jiného čekat při cestování v časoprostoru že :) Při narušení časové kontinuity je riziko obvzláště vysoké :))“... celý text
— opic 12

Válka světů Válka světů

„Padá hvězda z nebe,něco si přej ! Ona to nebyla hvězda,bylo to něco,co si nikdo nepřeje ! Ono se to stalo.Nic už nebylo jako dřív. Zpočátku si lidská důvtipnost dokázala poradit,měli jsme navrch. Lidstvo se svojí kamarádskou povahou,už si obrazně chtělo podávat ruce ... Tak nadsázky stačilo i falešného smiřování.Tenkrát lidi jednoduše dostali na prdel. Na konci zbyla hrstka a šlo o holou ( ) holý život ! Přežití a atmosféra,že se to skutečně stalo. Může působit archaicky,ale to vůbec nevadí,ba právě naopak. Zmrzlina co studí,ale stejně ji dáte celou. To zasazení má šmrnc.V dnešní době,kdy není těžké zavadit o kdejaké klišé,působí svěže. Moderně i novátorsky přesvědčivě.Přímočaře čtivě i napínavě. V rámci žánru má jistě stěžejní místo. Klasika každým chapadlem.Nepochybná laserová šleha,zárověn emzácký pilíř,ze kterého bylo mnohokrát půjčováno. Někdy nešlo nevzpomenout na Wyndhamovy trifidy,Čapkovy mloky. Taková ta reportážní strohost,nebo zápisky v nějakém deníku. Zápletka jako kulisa,kořeněná lidským údělem. Dobrých i zlých stránek.Temných osudů i optimistických vizí. Plus ten pocit,co by se stalo,kdyby ... ? ... asi bych se (p) do gatí :)“... celý text
— opic 12

Neviditelný Neviditelný

„Brouzdal jsem si po antikvariátu a narazil na knížku údolí pavouků. To by mohlo bejt zajímavý, když z těch zvířátek můžu zaznamenat úniky provozních kapalin a směsí do látkových krytin, mého jinak nevzhledného těla. A tady je jich celý údolí? Žjóva, to by bylo něco. Radši jsem si zjistil, jestli tenhle pán nenapsal ještě něco jinýho a napsal. Napsal třeba tady Neviditelnýho. Jednoho jsem zkusil od Havlíčka, a to byl teda hukot Vážení, jako když Tomáš Babula exuje Chmelomok. Jenže ouha, tady to žádnej hukot teda nebyl. Spíš takový šumění lesa v letním bezvětří. Tenhle neviditelnej pán je koumák přes předměty, který mi ve škole řekly kámo, tak ty nás nikdy nepochopíš. Maximálně že voda se vaří a když vlezeš do vany, tak voda kvůli tvý vaně přeteče přes okraj takovou silou, jako na přehradě Vajont. Udělá nějakej elixír a je to. Když si rozepne kabát, nemá pod ním nic. Odjede někam na zapadákov, kde když se venku oteplí, tak se začnou dít věci. On jak není vidět a k tomu je to nemakačenko, tak se mu těžko platí za jídlo a cimru. Začnou se všem ztrácet věci, jídlo a nemysli si, že to těm balíkům vesnickejm nezačne vrtat v hlavě. Tomu koumákovi začne parádně šplouchat na maják. Navíc si myslí, že je typ zloducha, jako z Jamese Bonda a že ovládne celej svět. Nepřepočítal se náhodou ten pitomec? Chytnou ho, když není vidět? Je to magor? Jak to vypadá, když se cpe jídlem? Studěj ho nohy? Všechno se tam dá zjistit. Může dělat spoustu věcí a vlastně i nemůže. Bylo to krátký, a to byla docela klika. Nápad zajímavej, jenom by se z toho dalo vytřískat mnohem víc. Nejvíc mě bavila poslední čtvrtka, což není mnoho. Tam to odsejpalo a já byl napjatej. Jinak to bylo takový né ubíjející, ani nudný. Jenom to nemělo takovou šťávu. Čekal jsem trošku silnější příběh.“... celý text
— žlučníkář

Přejít na knížky autora