• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Klaun - Iulian Ciocan

Ve svém satirickém pohledu na současnou společnost Iulian Ciocan, dnes přední moldavský spisovatel, pokračuje v kurzu nastoleném předchozími romány. V Kišiněvě ... detail knihy

Nové komentáře u knih Iulian Ciocan

Než zemřel Brežněv

„""Jaké máš v tomhle čtvrtletí známky?" "Samé jedničky a dvojky..." "Dej si majzla... Když se nebudeš učit, umřeš hlady!" Soustružník Vladimir Vladimirovič sice neměl nejmenší ponětí o tom, jak si jeho syn ve škole vede, ale ustavičně mu vykresloval temnou budoucnost ulejváků a repetentů." Už ve svém debutu Iulian Ciocan ukazuje svůj typický "kapitolový styl", kdy se vždycky cyklicky vrací k hrstce postav (a někdy taky ne), jejichž osudy rozehrává, což mi velmi připomíná především Tarantinův nechronologický styl vyprávění jeho, především raných, filmů. Kniha 'Než zemřel Brežněv' působí přeci jen více autobiograficky, vytržená z osobní zkušenosti, než autorovy pozdější romány, ačkoliv přesně to říct může jen on sám, nicméně v tomhle textu člověk především odhaluje život v satelitu počátkem osmdesátých let a vše, co k tomu patří, nutné politikaření a životy obyčejných lidí na pozadí věcí, co se smí a nesmí, "ten má víc", závist... de facto asi dost podobně, jako to bylo v ČSSR, v něčem možná i horší, ale je pro mě obtížné to srovnat, protože tohle je éra, ke které mohou něco říct spíše mí rodiče. Nicméně začínám sledovat Ciocanův tématický okruh, ale z jeho knih mě tahle zaujala asi nejméně, i když si nese typický autorský styl, který cením a opět musím říct, autor psát umí a svoje momenty má i zde. Líbí se mi konec - to, jak chlapec vnímá, když končí něco, co se mu tvrdí, že je daným faktem a on najednou musí prozřít, pochopit, že "realita je jinde."“... celý text
— JP

---

A ráno přijdou Rusové

„"Člověk se v životě jen zřídkakdy omezí jenom na jednu lásku, ale skoro vždycky potká nějakou, která zastíní všechny ostatní. A to je dobře, když se mu podaří na tuhle velkou lásku se upnout, když ji dokáže pomalu vychutnávat. Protože často jí příliš rychle pozbudeme a pak neukojení nemáme klid až do pozdního stáří." Hmm. Kde vlastně začít? Iulian Ciocan na mě po přečtení dvou jeho knih udělal skutečně dojem a možná i proto jsem s touhle, druhou, tolik nespěchal a četl ji pomalu (myslím si, že se znalostí téhle bych 'Klauna' asi docenil trochu více). Líbí se mi Ciocanovo, když to tak řeknu, tarantinovsky nelineární přeskakování mezi kapitolami (a tady i postavami - a že to stojí hodně na postavách, které jsou obyčejní lidé, zato sdostatek popsaní, se všemi svými neduhy, aby jejich motivaci a jednání byl člověk vždycky schopen nějak pochopit). V románu 'A ráno přijdou Rusové' se, ač nejsem tolik obeznámen s historií Moldavska (respektive hlavně Moldavsko-Rumunských a Moldavsko-Ruských vztahů), střetáváme s několika postavami, speciálně ale s Marcelem, mladým absolventem, literátem, který se snaží prosadit svoji knihu, a s profesorem Nicanorem, který se snaží po invazi uprchnout z Moldavska do Rumunska. Obě linie na sebe navalují další vedlejší postavy a situace, nekončící motivy, chování lidí jako vždy, chování prospěchářských krys, láska a zrada, výhoda je, že Ciocan umí sám o sobě, skvěle psát, takže vás to drží. Jen zřídka se mi stalo, že by mě to nějak odvádělo myšlenkami jinam. Ale to asi proto, že je v tom hodně z autora, mě osobně na tom nejvíce fascinovaly veškeré ty pasáže, kdy se postavy rozhodly z toho, či onoho důvodu, někoho ojebat, přilepšit si, nebo rovnou zmizet ze scény, všiml jsem si, že tyhle motivy zrady, toho krysího vzájemného ojebávání, jsou u Ciocana časté. Morálka tu dostává zatěžkávací test, mnoho lidí, postaveno před volby žít dle svých principů, nebo ohnout hřbet, či roztáhnout nohy, skoro většinou vždy volí druhou možnost. Popis toho, jaká je realita, když vás opustí někdo, koho jste skutečně milovali, jako je zde popsán Marcel a Nicoleta (str. 167-168), kdy jednoho dne zkrátka zmizí, aby pak byla s bohatým milencem atletické postavy a "...pořád se mu o ní zdálo.", tne opravdu do živého, vím, jaké to je. Ale už mě to tolik netrápí, jako dřív. Člověka lidi zkrátka časem otupí. Jsou lidé, pro které je snadné si odůvodnit a přijmout lepší vyhlídky, nehledě na to, že objektivní pravda je něco, s čím se v jejich očích vždycky dá pracovat, protože, každý si, koneckonců utváříme vlastní realitu, koneckonců, jak je i v závěru knihy řečeno, zda je Marcelův román proti režimu, můžeme chápat pohled obou stran, a jak si ani sám hrdina už není jist tím, zda má vůbec cokoliv smysl, pochybujíc i o tom, že láska ke zrádné přítelkyni měla. Zdravím vás, Iuliane.“... celý text
— JP

---

A ráno přijdou Rusové

„Knihy Iuliana Ciocana mám prostě rád. Píše zajímavým a neotřelým způsobem, a hlavně se mi to dobře čte. Je pravda že zde, díky spojení dvou paralelních příběhů, jsem se občas trochu ztrácel v postavách. Taky konec mě trochu zklamal, jakoby to bylo utnuté až moc brzo. Rozdělení do dvou příběhů, kdy druhý z nich je ,,dílem" hlavní postavy toho prvního, mě fascinuje. A trochu přemýšlím jestli v tom nebyl úmysl a jestli autor neměl obavu že by s románem Poslední osvobození skutečně dopadl tak jako hlavní postava této knihy. :)“... celý text
— cenek6784

---

---

Klaun

„Tohle byla už druhá kniha od autora, kterou jsem četl. A nezklamala mě, autor píše originálně, vkládá do textu zajímavé myšlenky a jednoduše to není jen tak nějaký brak na stokrát ohrané motivy. Kniha vás donutí přemýšlet, děj se odehrává v Kišiněvě, ale lidské vlastnosti na které autor poukazuje, jsou platné univerzálně po celém světě a v Česku obzvlášť. P.S. A líbí se mi jak Dybbuk knihy od autora tiskne. Obálka bez matného nebo jiného polepu, jen čistý papír, minimalistický design. Ale za to v pevné vazbě. Mám za to, že ostatní nakladatelství by sáhli spíše po brožované obálce, zato s kýčovitým obalem s různými ,,efekty".“... celý text
— cenek6784

---

Srdcová dáma

„Upřímně s kritikou od kap66 nesouhlasím. Pět hvězdiček sice nedám, ale v rámci žanru, regionu a toho co chtěl autor předat, se mi kniha líbí a po pravdě, co se týče literatury Rumunska a Moldavska, je jedna z mých nejoblíbenějších. Je pravda, že jsem rumunofil a moldavofil, takže vidím dost věcí jinak, ale přál bych si aby dal čtenář knize alespoň šanci.“... celý text
— cenek6784