Nové komentáře u knih James Krapfl
Revoluce s lidskou tváří - Politika, kultura a společenství v Československu v letech 1989-1992
„Celonárodní euforie po sametové revoluci vyvolala vznik velmi závažného revolučního programu, který byl prosazován obyčejnými lidmi zdola. ..tento revoluční program je v dnešní době už zcela zapomenut. Převálcovaly a zlikvidovaly ho totiž pražské a bratislavské elity.. prvotním požadavkem bylo, aby se Československo navrátilo k slušným mezilidským vztahům. Občané požadovali, aby je politikové u moci skutečně zastupovali. Politikové měli být pravidelně a často kontrolováni referendy. Pokud politik zradil či zklamal své voliče, měl být odvolatelný. Hlavní hodnotou revoluce byla lidskost..
Klaus a Mečiar však proti vůli národa rozdělili republiku, proti vůli občanů zavedli volební systém, s nímž většina národa nesouhlasila, a z České republiky a Slovenska si udělali vlastní pašalíky s omezenou mírou demokracie, kdy se volby konaly jednou za čtyři roky.. V říjnu 1990 byl Václav Klaus zvolen do vedení Občanského fóra. Hned poté z něj vyloučil levicové organizace Levou alternativu a Obrodu, i když pro to neměl žádné pravomoce.
Kroky Klause a Mečiara znamenaly.. především vyloučení občanů ze smysluplné účasti na „vládě věcí svých“.
Revoluce byla lidem ukradena.
(z recenze vydavatele a J.Čulíka)“... celý text
— peří
Revoluce s lidskou tváří - Politika, kultura a společenství v Československu v letech 1989-1992
„Tato kniha obrací svůj zrak na dění v československých okresech během let 1989 až 1992, přičemž se nezaměřuje na pouhý soupopis faktografických informací. Autor se naopak snaží vysvětlit vnitřní dynamiku procesů v občanských hnutích, které na regionální úrovni vznikaly. Díky tomu může mnohem lépe podchytit události, jež se udály od sametové revoluce do rozpadu Československa. Metodologicky je jeho dílo vynikající. Pro vysvětlení minulosti využívá myšlenek antropologa Clifforda Geertze, jenž se zabýval mimo jiné tvorbou významů v určité společnosti prostřednictvím různých znaků či symbolů. Dále je inspirován Lynn Huntovou. Tato badatelka zase pracovala na analýze politického jednání, kultury a stavovských tříd v období Velké francouzské revoluce. Pokud Krapfl nemá dostatek podkladů k vytvoření uceleného pohledu na určitou problematiku, nevytváří žádné odborné fabulace, ale s pokorou píše, že onu věc je nutné lépe prostudovat. Zkrátka velmi podařená práce, kterých se o české historii doposud moc nenapsalo.“... celý text
— jan8088
