Jan Žlebek

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1987

Nové komentáře u knih Jan Žlebek

Excelsior, gentlemani! Excelsior, gentlemani!

„Dříve jsem neměl moc rád antologie. Ale přesto jich doma mám docela hodně. Proč? Nějaké mám ještě z pozdních 80. let, kdy nic moc jiného z nové fantastiky nebylo. A několik mi doma zůstalo po bývalé přítelkyni... Ale Excelsior gentlemani jsem si koupil sám a dobrovolně, protože se mi steampunk prostě líbí. Velký vliv na to samozřejmě měli v mém dětství verneovky. A pak i čistá fantasy z 90. a pozdějších let. Konečně ke knize. Některé povídky se mi hodně líbily. Klidně bych uvítal i více z jejich universa. Jiné mě zabavily, ale stačilo. A pár mě zas tak moc nezaujalo. Celkově tenhle nakladatelský počin však oceňuji. Kniha se mi líbí i esteticky, ilustrace a kresbičky na konci povídek.“... celý text
— Panpalapax

Excelsior, gentlemani! Excelsior, gentlemani!

„Mám za sebou další mamutí, v tomto případě parostrojní, sborník povídek ze Strak na vrbě. A ano, vzhledově je tento sborník opět naprosto úžasný. Je na něm vidět ta práce a píle, se kterou ho Michael Bronec dával do kupy. Jen u povídek jsem zde měl poprvé trochu pocit, že šly v porovnání s předchozími sborníky kvalitou trošku dolů. Obecně bych řekl, že steampunk je téma, které u nás není příliš obvyklé a už vůbec ne zajeté. U některých povídek jsem tak měl problém vůbec tam nějaké ty steampunk prvky najít. Každopádně i zde jsou povídky, které si pozornost jednoznačně zaslouží. Není jich tolik, ale zato od autorů, od kterých byste to s radostí čekali. Nejlepší povídky tu vnímám dvě. Starý Jack od Lukáše Hermy a Paraboloid profesora Barina od Leonarda Medka. Ty jsou absolutní top. Starý Jack je drsné dobrodružství s létající korábkou napříč Karibikem a Paraboloid profesora Barina krásně prolíná století páry s Tunguským meteoritem, který dopadl hluboce na Sibiři. Zatímco Lukáše Hermu jsem neznal a řekl bych, že jeho povídka je přesně vzorový příklad steampunku, tak u Leonarda Medka jsem tu kvalitu doslova čekal. Oba jsem si krásně užil. Další z povídek, které ale pozornost určitě zaslouží jsou ještě Igor od Jana Dobiáše, Otázka elegance od Jana Pohunka a Podraz v Lost Hope od Petra Šimčíka. Ve všech ohledech ten žánr z nich minimálně dost cítíte.“... celý text
— Malarkey

Excelsior, gentlemani! Excelsior, gentlemani!

„Gentlemani, pozor na tuhle sbírku steampunkových povídek. Je to docela solidní sbírka českého steampunku. Sice je to skoro 700 stránek, ale čas u toho letí skoro jako by byl poháněný párou. A kvalita povídek se drží docela vysoko, ani jednu povídku bych nehodnotil pod tři hvězdy. Jo, dokonce se tam vplížila jedna esej od Kudláče. Jako v každé jiné sbírce, některé jména vynikly, asi nejlepší kousek je Otázka excelence od Jana Pohunka, byla to pecka od začátku do konce. A kdo by to byl řekl že takovej steampunkovskej James Bond bude využívat moderní technologii na svádění žen. A jeho Mark byl taky k popukání, přípomínal jiného Marka - Z. Určitě se poohlídnu po jeho další tvorbě... po Pohunkově tvorbě myslím ne po tvorbě pana Z., toho mám už dost v telefonu. Další čtyři hvězdy bych dal těmhle povídkám v tomhle pořadí: Petr Shink - Suvenýry z války Je to taková docela příjemně depresivní povídka. I ve steampunkovém universu musíme řešit vesnické problémy. Tomáš Bandžuch - Konec věků páry Na mě trochu moc politiky, ale příběhová linka s ruským psychotickým velvyslancem byla skvělá. Koneckonců se skvěla doplňovala s komediální linkou českých vězňů, která končila psychologickým hororem dost dobrý. Jan Dobiáš - Igor Anebo jak moc se musí chudák Igor namáhat, aby to na strašidelném zámku fungovalo. Vlado Ríša - Grimoár 2: Gonyalax Další komediální kousek. Magický/technický učeň se vrátí k mistrovy a snaží se mu zachránit život. Zbytek byla lepší či horší trojhvězda. Sečteno s průměrováno (Kudláč snad odpustí, ale esej jsem vyřadil): 3,42 hvězdy.“... celý text
— SirChico

Excelsior, gentlemani! Excelsior, gentlemani!

„Starej Jack - za mě nejlepší příběh. O téhle vzducholodi a její posádce bych ráda četla víc! Na Paraboloid profesora Barina jsem se těšila moc, protože psaní páně Medka je pro mě srdcovka a opět se to potvrdilo. Igor byl rozkošný, tohohle chlapíka si nelze nezamilovat, a oproti Pratchettovým Igorům tento nehuhlal:) Jako klasiku, tu pravou, s řízem silného anglického čaje vnímám Poslední zakázku p. Ch. Davise. Grimoár 2: Gonyalax mě naopak přenesl do krajin, kde víc než technika hraje roli magie a alchymie. A nebylo to vůbec špatné, skoro jako bych jela na výlet k sestřenici mé milované Zeměplochy. A pak tu byl ještě Konec pašířů v Hřensku, kde mazanost a notná dávka odvahy soupeřily s blíž neurčeným druhem světla "živeného magií". Tyto příběhy mě oslovily nejvýrazněji.“... celý text
— Luciefever

Excelsior, gentlemani! Excelsior, gentlemani!

„Plnou parou vpřed! Držte si klouboky, jízda začíná. Sobě a vydavateli jsem chtěl udělat radost a udělal. S Igorem jsem vyprovodil nového pána za humna, s Hansem van Taussigem lezl přes hranice (a dosazoval si své milované Lužické hory), s Ignácem se tetelil strachem před něčím prapodivným, se Samuelem a Charlotte zachraňoval krále a království, s Davisem se vloupal do vzducholoďárny, na Starým Jacku zažil úchvatné dobrodružství, které vlastně neskončilo dobře, ale ani ne špatně, s Wolfem zažil skoro chandlerovskou detektivku, se Šnejdárkem na vzducholodi se probil zpět z Francie a zažil manipulace Ruska, které si snad s těmi současnými nezadají, s Danem zažil dobrodružství ve vzducholodi a vyhrál srdce Elzy a získal uznání jejího otce, s Hillem se nějak prapodivně potácel mezi minulostí, součastností, stroji a myslícími parostroji, s Raymondem se snažil postavit na vlastní čarodějné nohy, s Charliem objevil východ a s Marcinem poznal tajemství příčiny tunguzského meteoritu. Vincenta jsem ještě nevzal na milost (ale vezmu, jenom si to musím přečíst ještě jednou). A byl tu konec. Teoreticky jsem pochopil, s kým a kde jsem všude byl. A přijal Leonardův názor, že nejlepší český steampunk je Dzwille a Engerlingové, díla, kde forma je podřízena myšlence a ne naopak. Teda, byla to jízda. Tu si musím někdy zopakovat.“... celý text
— kuruteku

Přejít na knížky autora