Jean Paul Marat

francouzská, 1743 - 1793

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nové komentáře u knih Jean Paul Marat

Vybrané stati

„Jméno Jean Paul Marata visí nad dějinami poněkud děsivě. Velká Francouzská revoluce patří mezi nejpodivnější události historie. Na jedné straně jedná se o vpravdě krvavou lázeň, která člověku musí snad nezbytně zvedat žaludek. A přeci v jejím nitru stály myšlenky na prvý pohled snad pozitivní, jmenovitě osvícenství a s ním přicházející přirozenoprávní pojedí práva a státu. Osobně osvícenství nemám rád a přirozenoprávní koncepce ještě méně, přeci to jsou idee pozitivní, obklopené však zvrhlostí a mršinami. A uprostřed toho kruhu víc než kdo jiný sedí ten, který žil vždycky, je pradávným lidským utrpením, je mu šest tisíc let, ten, který je kousající hlavou tříhlavé bestie, trpaslík obávaný obry, Hlas lidu. A právě tak jej znám. Z Hugova románu Devadesát tři. Nu a zde sedí intelektuální odkaz tohoto velkolepého monstra. A víte co? Marat nebyl velkým myslitelem. A já umění křičet nikdy neobdivoval, proto si necením Leninova Státu a revoluce (který je s Maratem patrně nejvíce spřízněn), ani Maa, či Marxe. Je to další z výkřiků, který na sto stranách opakuje téže. To opakované však nemá hlubšího základu a i ten základ povrchní je nestabilní, je jím totiž krev. Měl-li bych citací vystihnout celek tohoto neuměle vybraného výboru, bude to patrně tato pasáž: "Domnívat se, že pachatelé zla mohou být potrestáni pouze zákonnými prostředky, je předsudek, který ničí rodící se svobodu v každém státě, jenž se dostává ze stavu otroctví a který zadržuje jejich paže." Svoboda je tedy Hlasu lidu toliko možností vraždit. Dále v knize píše o své představě svobody tisku – zničil by to, co odporuje dobru. Dobrem je to, co hlásá lid. Co hlásá lid? No přeci to, co hlásá hlas lidu. A hlasem lidu je – Marat. Jeho myšlení i jeho činy jsou zvrhlé, potlačují samu podstatu jím milované revoluce. Jeho touha po diktátorovi je touhou po absolutistické monarchii. Jeho myšlení není revoluční. Jeho myšlení je konzervativní se znamením své doby. Zajímavou pasáží je jeho přihlášení se k přirozenoprávní koncepci práva. Zákony jsou tehdy platné, pokud je akceptuje lid. Ztratí-li legitimační prvek – lid – ztratí legalitu. Hle, přirozené právo takřka (takřka!) Radbruchovského charakteru.“... celý text
— Set123

Žánry autora

Fejetony, eseje Literatura naučná Sociologie, společnost

Štítky z knih

Marat je 0x v oblíbených.

Skrýt reklamy