Jitka Kosíková

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká

Nové komentáře u knih Jitka Kosíková

Břehy nejsou na dohled Břehy nejsou na dohled

„Lékařů bez hranic a pracovníků Cesty domů si nesmírně vážím, proto jsem sáhla po téhle knížce. Nebyla jsem zklamaná, pohled do myšlení a pocitů autorky byl nejen zajímavý, ale především inspirující.“... celý text
— Melanka

Břehy nejsou na dohled Břehy nejsou na dohled

„Za mě se jedná o velmi povedenou knihu. Takový deník, přibližující život a myšlenky velmi odvážné ženy. Nejen vzpomínky na misi na lodi, ale i vmezeřené vzpomínky na novější nebo starší vzpomínky. Ty na mě často působili jako odlehčení važného tématu a zároveň přiblížení autorky jako člověka.“... celý text
— n.ugettka

Břehy nejsou na dohled Břehy nejsou na dohled

„Váhám s hodnocením, nevím, jak to správně uchopit. Kniha je napsaná výborně. Ale podtitulem Zápisky z mise Lékařů bez hranic za mě neobstál. Jak názvem, anotací i ukázkou, kniha vábí na těžké téma. Ale místo toho dostáváme sbírku myšlenek, úvah, a lásky. Není to špatné, vůbec ne. Jen jsem čekala něco jiného. Protože knížka je poměrně úzká, vyprávění o lodi se do ní moc nevešlo. Pacienti z Cest domů mě sice moc bavili, ale i tak mi toho přišlo málo. Musí mít těch příběhů mnohem více. Jen bylo na malém prostoru hodně témat. Takže opravu nevím. Kniha je napsaná na 5 hvězdiček. Anotace je naprosto zavádějící. Kdyby tam bylo více o těch misích, dala bych s radostí plný počet, takto ale nemohu.“... celý text
— Khaleesi-13

Břehy nejsou na dohled Břehy nejsou na dohled

„Těžko se hodnotí - moc mi nesedlo to neustále skákání z roku na rok a celkově mě mnohem víc zaujaly příběhy z hospicu Cesty domů , než to, co se dělo na lodi .“... celý text
— Pavčule

Břehy nejsou na dohled Břehy nejsou na dohled

„Formou deníkových zápisů (nedávno na lodi, hodně v minulosti ve vzpomínkách, zmínkách o lidech na sklonku života a formou neodeslaných dopisů příteli) je kniha skvělou sondou do života sestřičky, dobrodružky. Nejvíc na mě zapůsobila zmínka o batůžcích s nezbytnostmi, které uprchlici dostali. A pak je tam nechali jako odpad. Marnost, zbytečnost, demotivace. Zajímalo by mě, jestli protože tuší, "že zase někde něco dostanou," nebo jsou smířeni s tím, "že stejně nic nemají." Co je ale pohání? To, co zažívají předtím, než se třeba dostanou na některou z lodí, si nedovedu představit (popis kniha obsahuje), ale stejně mi pak není jasné, proč se zachovali zrovna takhle?“... celý text
— Janadvorackova

Přejít na knížky autora